Jitřenka naší slávy je rozhlasová dokumentární hra Milana Uhdeho z roku 1976 přibližující osobnost Boženy Němcové. Praha ji uvede v neděli 21. října ve 20 hodin. Vltava nabídne v sobotu 20. října ve 20 hodin operu Rigoletto, ale Praha v té době vysílá RozHraní, ve kterém Tomáš Černý připomene herce Václava Vosku. Už v pondělí 15. října se spojí slovenské Rádio_FM a české Radio Wave. Celodenní program vyvrcholí ve 20:00 v přímém přenosu z bratislavského studia Slovenského rozhlasu s kapelami Fiordmoss a Jelly Belly. Na http://www.rozhlas.cz/…oji--1121802 a http://program.rozhlas.cz/…e/2012-10-15?… jsou podrobnosti.

Do 6. listopadu můžete v galerii Prokopka vidět výstavu obrazů Jolany Kahounové Ruchařové s názvem Procházky. Tato mladá autorka absolvovala pedagogickou fakultu UK Praha (francouzský jazyk – výtvarná výchova) a AVU (v ateliérech J. Davida, M. Bielického, Vl. Skrepla). Zabývá se malbou, počítačovou grafikou, videoartem, kurátorskými aktivitami, spolupracuje s časopisy Artur a Corpus. Vyučuje na ZUŠ, pořádá výtvarné kurzy a věnuje se propagační grafice.

O víkendu 5.-7. října proběhla v Divadle Archa v rámci festivalu Sound Exchange výstava s názvem Experimentální hudba ve střední a východní Evropě. Výstava představovala individuální umělecké pozice, regionální skupiny a proudy experimentální hudební kultury ve střední a východní Evropě od 60. let až po současnost. Vybraní exemplární protagonisté a jejich díla byli představeni slovem, obrazem i zvukem v regionálním a historickém kontextu. Na výstavě se návštěvníci dozvěděli, co je experimentální hudba a jaké ji provázejí umělecké postupy a postoje.

Do 30. října bude v keramické dílně, obchodě a galerii Muddum otevřena výstava španělského umělce Luise Alipia s názvem Mapologies. Luis Alipio je španělský konceptuální umělec žijící přechodně v Praze. Na své aktuální výstavě se zabývá mapou jako strukturou, vztahy mapových prvků a jejich dekonstrukcí.

Do 31. října bude v Mungo Baru otevřena výstava Jiřího Hudce s názvem Obrazy 2007–2012. Jiří Hudec je známý svými kompozicemi se čtverci, které překračovaly klasický neokonstruktivismus 60. a 70. let. Možná se sám srovnává s postmoderním vztahem ke geometrickému umění. Jsou to hladce malované obrazy z jednotlivých geometrických ploch, ovšem to, co by u již „klasického” konstruktivisty bylo pravidlem – třeba umístění čtverců a jejich opakovaná barevnost –, je záměrně narušeno nějakým zásahem, někdy subtilním. Třeba volná volba barev pro jednotlivé čtverce a přidaná plocha, která čtverec transponuje na obdélník. Jindy je to dokonce narušení celého pravidla skladby nebo takové umístění elementů, které celou plošnou kompozici transkribují do podoby prostorové iluze. Je to jakási programová hra s pravidly konstruktivní skladby a její aktuální, dobové postmoderní narušení, vše esteticky naprosto pregnantní.

Až do 31. srpna 2013 bude v Národním technickém muzeu otevřena výstava s názvem Jak Fingerhut k Náprstkovi přišel. Základním námětem výstavy je osobnost Vojty Náprstka a jeho snahy o obeznámení české společnosti s technickým pokrokem, které vyvrcholily založením Českého průmyslového muzea v roce 1862. Jedná se tak o 150. výročí založení sbírek technického charakteru na našem území. Vojta Fingerhut–Náprstek, významný český vlastenec, se jako student účastnil revolučních událostí v roce 1848. Po porážce revoluce musel emigrovat do USA. Měl zde možnost seznámit se s technickým pokrokem v různých oborech techniky a to ho ovlivnilo v jeho dalších aktivitách po jeho návratu.

Do neděle 7. října můžete v rámci Designbloku v Openstudiu Šporkovský palác navštívit výstavu finalistů soutěže časopisu Reflex Akty X. Jedna z nejpopulárnějších čtenářských soutěží časopisu Reflex Akty X ukončila svůj 4. ročník. Každý rok se tohoto fotografického klání účastní stovky lidí a někteří z vítězů se už prosadili i jako profesionálové. Tento rok jsme soutěžili v kategoriích Akt mobilním telefonem, Akt v exteriéru, Akt v interiéru. Nejlepší snímky budou zveřejněny v Reflexu.