Do 15. srpna můžete v galerii Domu národnostních menšin navštívit výstavu slovenské malířky Andrey Pistl-Andrášové s názvem Moje obrazy v Prahe. Její rukopis rozvíjí expresionistické, barvou zářící tvary, ve kterých se prolíná výraz ve formě kubizující a v obsahu narativní. Její malba je figurální i abstraktní, autorka svojí malbou navazuje na to nejlepší z moderny 20. století. Andrea Pistl-Andrášová žije a tvoří v Bratislavě. Její díla jsou v několika soukromých sbírkách. V roce 2009 získala cenu mezinárodní odborné kritiky na výtvarném festivalu se zahraniční účastí Premio Citta v italském městě Porto San't Elpidio. Pražská výstava malířky pod názvem Moje obrazy v Prahe se koná s finanční podporou Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí.

Až do 28. října můžete v Národním technickém muzeu navštívit výstavu s názvem Mendel 190. Výstava seznamuje návštěvníky se životem a dílem G. J. Mendela, zakladatele genetiky, provede je milníky jeho života a vědeckého bádání a dá nahlédnout i do budoucnosti. Návštěvníci se seznámí se všemi oblastmi jeho vědeckého a společenského působení na Moravě, ve městě Brně a v jeho starodávném centru, ve starobrněnském opatství. V rámci výstavy bude poprvé a zcela mimořádně pro veřejnost vystaven také originál rukopisu Gregora Johanna Mendela „Pokusy s rostlinnými hybridy“. V tomto rukopise Mendel pomocí matematických principů definoval i princip dědičnosti jak pro rostliny, tak i pro živočichy. Položil tak základ světové genetiky.

Do 18. srpna můžete v galerii A&A navštívit výstavu s názvem Třicet – malé formáty, které se zúčastní více než třicet malířů tvořících různými styly a technikami. Spojujícím prvkem této expozice je jednotný formát vystavovaných děl 30 × 30 cm. Vystavujícími jsou Bílá, Burdová, Cacara, Hilská, Heřmanská, ILKO, Kellner, Kellnerová, P. Kolařík, Lébl, Legnerová, Machová, Mansfeldová, Marschal, Marschalová, Messiereurová, Mika, Novák-Hilská, Obrovská, Petříčková, Paczeltová, Prášek, Protiva, Pucherna, Skaliarik, Skluzáčková, Stryhal, Suchý, Tichý, Valeš, Vávra a Vymazalová. Můžete si zakoupit originál od známých malířů, a to vzhledem k formátu za velice příznivé ceny.

Čekají nás olympijské hry. Radiožurnál o nich bude podrobně informovat, ale Vltava nabídne v pátek v 19:30 přímý přenos koncertu k zahájení her. Na programu je Beethovenova Devátá symfonie. Vltava odvysílá v přímém přenosu ještě další dva koncerty. Ve středu půjde o festival BBC Proms s Jiřím Bělohlávkem. Začátek je ve 20:30. V neděli v 19 hodin začíná přímý přenos koncertu barytonisty Adama Plachetky na Hudebním festivalu Znojmo 2012. V sobotu v 19:45 odvysílá Vltava záznam představení Bizetovy opery Carmen s Magdalenou Koženou v titulní roli.

Brány letních divadelních scén jsou již otevřeny dokořán a lákají na příjemně strávené večery pod širým nebem. Letní scéna Divadla Ungelt do svého repertoáru letos jako novinku zařadila konverzační komedii Sklenice vody Eugena Scribea. Diváky by k inscenaci mělo přitáhnout především herecké trio Zlata Adamovská, Chantal Poullain a Petr Štěpánek. Bohužel ovšem ani silné obsazení nedokáže skrýt, že na Novém Světě se letos jedná především o nenáročnou zábavu.

Do 9. září můžete v galerii GAMU navštívit výstavu Erwina Rauppa s názvem Moravská Hellas 1904. Erwin Raupp byl jedním z prvních nejvýznamnějších secesních fotografů. Výstava představuje výběr z fotografií uložených ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně, Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Národního muzea v Praze, které Erwin Raupp pořídil během svého pobytu na Moravském Slovácku v roce 1904. Rauppův soubor podává obraz lidové kultury v každodenním i svátečním životě a je jedním z prvních ucelených uměleckých dokumentů na světě.

Do 23. září je v prostoru Spejs k vidění objekt – socha Michala Trpáka s názvem Cherub současnosti. Socha, visící asi v pěti metrech nad podlahou atria, upoutává pozornost všech zde přítomných. Rozprostírá svá křídla nad jejich hlavami a naznačuje tak, že je chrání, nebo snad kontroluje? Cherub je původně mytologická bytost s bezpohlavním tělem a hlavou vyčnívající ze šatu (či křídel), jejichž látka je pokryta mustrem pavích očí, symbolizujících pohled, vidění, pozorování. V Trpákově chápání a interpretaci se tato bytost vyznačuje ženským tělem eroticky stylizovaným v el grecovském prodloužení a ebenově tmavou barvou, asociující mladou, svůdnou černošku.