Do 31. července bude na Hradčanském náměstí 24 hodin denně zdarma přístupná exteriérová výstava s názvem Zrozeno v ohni. Podél parku v prostoru náměstí najdou návštěvníci Hradčan 16 oboustranných panelů s velkoformátovými kolážemi snímků skleněných objektů, které byly vytvořeny v průběhu 30 let na Mezinárodním sklářském sympoziu IGS v Novém Boru, a pohledů do autentického prostředí provozu skláren. Na výstavě uvidí návštěvníci černobílé snímky Jaroslava Brabce. Barevné snímky jsou od autorů Gabriela Urbánka, Miroslava Vojtěchovského a Martina Poláka. Snímky zachycují především umělecké předměty ze skla, ale také práci ve sklářské huti a zušlechťování skla. Díla na fotografiích pocházejí ze společné práce českých sklářů a světových designérů, architektů a umělců, jako jsou například Bořek Šípek, René Roubíček, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Vladimír Kopecký, Charles Parriot (USA), Peter Layton (Velká Británie) či Lino Tagliapietra (Itálie) aj.

Do 12. srpna můžete v GHMP v domě U Zlatého prstenu navštívit v rámci projektu Start up výstavu Johany Pošové s názvem Podtlak. Zdrojem tvorby Johany Pošové jsou zdánlivě malicherná nenápadná gesta bytostí, dočasné záznamy jejich přítomnosti a symbolika věcí, které však otevírají mnoho možností interpretace. Výstava nazvaná Podtlak představí výběr z nových fotografií a videoprojekci, společně odhalující lidské tělo zasažené vnitřním napětím. Johana Pošová vystudovala v Ateliéru fotografie Hynka Alta a Aleksandry Vajd na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Do 26. srpna je k vidění v Galerii Jaroslava Fragnera výstava s názvem Současná norská architektura. Je to zatím poslední z přehlídek soudobé norské architektury. Cílem těchto výstav, které vytvořilo norské Národní muzeum umění, architektury a designu, je ukázat výběr nejlepších děl norských architektů za poslední roky. Snahou je tak doložit, shrnout a pokud možno definovat projevované tendence a odlišit to, co je typicky norské. Představuje charakteristiky jednotlivých děl a vyzdvihuje společensky významné aspekty norské architektonické scény. Akce má zároveň důležitou funkci v procesu výběru děl pro sbírku Národního muzea.

Do 5. srpna můžete v nové lokaci Chemistry gallery vidět výstavu Tomáše Němce s názvem Slavnost. Tomáš Němec je jedním z nejtalentovanějších mladých současných malířů. V loňském roce se zúčastnil výběrové výstavy Česko – Tanec v galerii HangArt 7 v Salzburgu, která představila průřez současnou českou malířskou tvorbou, kde kromě něj byli představeni již zavedení malíři jako Michal Pechouček, Jakub Špaňhel či Josef Bolf. Nová výstava představuje jeho tvorbu v prvním roce po jeho loňském absolutoriu pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru Michaela Rittsteina.

Do 22. července bude v galerii Peron otevřena výstava Ivany Štenclové s názvem Uvězněné obrazy. Ivana Štenclová je absolventka pražské AVU. Patří mezi autory nejmladší generace, kteří svým dílem oslovili veřejnost už za svých vysokoškolských studií a jejichž nástup na uměleckou scénu je proto plynulý a přirozený. I. Štenclová se vyjadřuje prostřednictvím tradičního média – kresby. Tu ale nepojímá nijak rigorózně. Experimentuje s formou, technikami a technologickými postupy, zkoumá jejich možnosti a vytváří tak díla na pomezí kresby, malby a objektu. Zmíněné experimenty však nejsou nijak svévolné. Jsou přirozeně navázány na tematiku, které se autorka kontinuálně věnuje a která zahrnuje vztah jedince, prostoru a času v různých fázích vývoje lidské bytosti. Tato obsahová platforma propůjčuje těmto experimentům legitimitu a činí je kontextuálními v rámci celé její tvorby.

Až do 2. září můžete v Muzeu Kampa vidět výstavu Evy Kmentové s názvem Ruce, prsty, rty. Výstava významné české autorky zahrnuje práce na papíře a objekty ze sádry z období 60. a 70. let 20. století. Výstava byla připravena ve spolupráci s dcerou Evy Kmentové, Polanou Bregantovou. Tvorba Evy Kmentové působí dodnes aktuálně, jak to prokázaly různé samostatné i skupinové výstavy a jak to také dokládá neutuchající zájem odborníků i veřejnosti.

Do 31. července můžete v Divusu navštívit výstavu s názvem The good, the bad and the sexy. V listopadu roku 1978 vyšlo v Mexico City první číslo Kovbojky (El Libro Vaquero). Od té doby se tento komiks, zasazený do prostředí Divokého západu na rozhraní mezi Mexikem a Spojenými státy, udržel jako jediný pokračovatel mexického komiksového průmyslu, jenž vznikl ve 30. letech 20. století. V rámci rozvoje státní politiky byl roku 1911 vydán zákaz negramotnosti a ten proměnil četbu komiksu – levného a masám snadno dostupného produktu – v akt spojený s revolučními ideály.