Do 7. října můžete v Etc. galerii vidět výstavu Grzegorze Drozda s názvem Marikaban. Předešlé projekty tohoto autora přímo odkazovaly na různé formy institucionální kritiky, na mechanismy moci nebo na interakci mezi veřejným prostorem a osobní emocí. Spektrum jeho vyjadřovacích prostředků zahrnuje akce, letadla „rozprašující“ dopisy vězňů přes figurální malby s politickým vizuálním žargonem až po individuální performance, v nichž kombinuje video a text. Drozd reflektuje společenskou pozici umělce jako vetřelce, psance, manipulátora, nebo dokonce kriminálníka. Na druhé straně zkoumá skutečnou vyčleněnost jedince uvnitř společnosti. Konkrétně jej zajímá i samotná hierarchie umělecké scény, vztahy mezi jednotlivými činiteli vzhledem k celku.

Do 31. října můžete v galerii kavárny Velryba vidět výstavu obrazů Vladimíra Kiseljova s názvem Chuť Ambry. Autor výstavy je předsedou Sdružení Richarda Wagnera v Brně o. s. Je aktivní v tvorbě v oboru malby, nástěnné malby – fresek, grafiky, scénografie, workshopů malování s hudbou i v oboru operní režie. Zabývá se studiem mytologie a mystiky, Crowleyho Tarotu a dějin umění. Dále je aktivní v hudbě, divadle i filmu. Realizoval několik velkých nástěnných maleb, mimo jiné ve Florencii ve vile Settemerli, na FF MU v Brně, KISK MU v Brně aj. Inscenoval např. kompletní operu Richarda Wagnera Parsifal v divadle Reduta. O Vladimíru Kiseljovu bychom však mohli popsat několik listů papíru…

Do 12. října bude v komunitním centru Prádelna otevřena výstava fotografií Lukáše Houdka s názvem D/Romové (2009–2010). Fotografie ze severní Indie mapují život různorodých kast ze skupiny Domů, ze které s největší pravděpodobností pocházejí Romové. Fotografie zachycují každodenní život této skupiny, zabývají se jejími tradičními profesemi a upozorňují na úskalí kastovního systému. Stejně jako je romština svou strukturou a původní slovní zásobou prostředkem k hledání jejích kořenů v Indii, je původní slovo ROM, kterým se Romové v řadě zemí označují, nápovědou, která nás přivádí k indickému označení DOM. Počáteční hláska slova Dom se na základě historických jazykových proměn změnila v hlásku r, čímž vzniklo dnešní autoetnonymum (sebeoznačení) Rom. Na indický původ Romů nepoukazují jen jazykové analýzy, ale také sociální struktura indické a romské společnosti společně s různými zvyky a tradicemi.

Do 7. října můžete v galerii Moderna navštívit výstavu s názvem Dobrodružný svět Zdeňka Buriana. Již podruhé tato galerie představuje malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana, jehož umění výrazně poznamenalo a ovlivnilo knižní ilustraci 20. století. Zdeněk Burian objevil zcela neortodoxní podoby ilustrace knih dobrodružných, vědecko-fantastických a populárně-vědeckých a dodal jim parametry, jež někdy leží už za hranicemi čisté výtvarnosti. Výstava představuje jeho víc než 40 prací především v technice kvaše.

Neodvratný skon maratonského běžce je rozhlasová hra Jiřího Vilímka, kterou v roce 1968 nastudoval režisér Jiří Horčička. Stanice Praha ji odvysílá v neděli 23. září ve 20 hodin bohužel už jen jako vzpomínku na herce Radoslava Brzobohatého. V úterý ve 20 hodin odvysílá Vltava další přímý přenos z festivalu Dvořákova Praha a ve 22 hodin rozhlasovou adaptaci hry Igora Bauersimy Norway. Today. Ve čtvrtek pak ve 20 hodin Vltava nabídne hru Renaty Ptzlacher-Buchtové Alma a Gustav. V pátek v 16 hodin si v rámci vltavských Fonogramů připomeneme vysílání Mikrofóra na konci roku 1989.

Do 31. října bude v galerii Václava Špály otevřena překvapivá výstava Františka Skály nazvaná Září. Autor výstavy se narodil jako dítě lásky a třídní nenávisti. Utěšené dětství strávil s chabým prospěchem v ulicích tehdejší pražské periférie. Otec i matka měli hluboké pochopení jak pro jeho komediální sklony, tak pro nestandardní sféru zájmů a pomohli mu překlenout období školní docházky. Položil základy tajné organizaci B. K. S. Jeho hluboký vztah k živlům formovaly pravidelné nudistické pobyty v Bulharsku. Po získání diplomu a zkoušce z estetiky se stal průkopníkem pojmu „humor ve vědecké ilustraci“. Chtěl být nejlepším ilustrátorem. Přihlásil se do skupiny Tvrdohlaví a byl přijat jako náhradník. V 80. a 90. letech minulého století a 10. letech nového století vystavoval a prodával to, co se mu obzvláště povedlo.

Až do 30. listopadu bude v Senátu ČR otevřena o víkendech výstava s názvem Jiří Stivín, méně známý český fotograf. Je nesporné, že Jiří Stivín je vynikajícím hudebníkem, málokdo však ví, že je původní profesí kameraman. Vystudoval FAMU v Praze, ale této profesi se nevěnoval. Svým způsobem však zůstal s objektivem svázán díky fotografování. Zachycuje významné historické události, krajinu, lidi, je po celý život nejen aktérem, ale i výborným dokumentátorem. Součástí výstavy budou také fotoaparáty a další soukromé předměty J. Stivína. Linku celé výstavy tvoří fotografie z různých prostředí, historických okamžiků, portréty významných osobností, ale i fotografie rodiny a nejbližších přátel. Nad výstavou převzal záštitu 1. místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka a výstava je poděkováním města Frýdlantu Jiřímu Stivínovi za jeho dlouholetý přínos městu Frýdlant.