Do 12. října můžete v restauraci Mlsná kavka navštívit výstavu fotografií s názvem Koktejl kultur. Na výstavě budou k vidění fotografie z fotografické soutěže Koktejl kultur, která proběhla na jaře 2012 v rámci projektu Media4us. Projekt realizuje Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s partnery ze sedmi evropských zemí. Soutěžní fotografie zachycují rozmanitost kultur, které jsou nedílnou součástí České republiky. V hledáčku fotografů se objevily symboly, osoby i předměty pocházející z rozmanitých kultur, které najdeme v České republice.

Až do 22. listopadu bude v Rakouském kulturním fóru otevřena výstava Martina Gsandtnera s názvem PunkWood. Interaktivní anatomie PunkWood generují na holém terénu, rovněž na starobylých a modernistických fosiliích míst s cílem plodit kolektivní a autonomní konstelace v jejich vzájemné sféře nekonečna. Rakouské kulturní fórum v Praze si jako součást Rakouského velvyslanectví v České republice klade za cíl přispět ke zprostředkování věrného a obsáhlého obrazu Rakouska na poli kultury. Vedle prezentace rakouského výtvarného umění, designu, architektury, hudby, literatury, divadla, filmu, nových médií, vědy, vzdělávání, publicistiky a dalších oborů vystupuje Rakouské kulturní fórum jako pojítko mezi rakouskou a českou kulturou.

Do 30. září bude v Mad Baru k vidění výstava Pauliny Skavové s názvem Underwear. Autorka výstavy je absolventkou AVU Praha, sochařské školy profesora K. Nepraše a intermediálního ateliéru profesora M. Knížáka. Od roku 2005 je členkou nezávislého seskupení umělkyň Kolouchův sen. Pracovní zkušenosti nasbírala v letech 1995–1999 na státním zámku Kuks nebo jako asistentka v grafické škole V. Kokolii. Pracuje jako lektorka dějin umění. Externě spolupracuje na projektech se Špálovou galerií v Praze aj.

Ženich pro Marcelu je absurdní groteska Ivana Klímy reflektující sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Stanice Praha si jí ještě jednou připomene herectví Radoslava Brzobohatého, a to v neděli 30. září ve 20 hodin. Na pátek připadá státní svátek – Den české státnosti. Stanice Vltava připravila speciální program. Na http://www.rozhlas.cz/…ari--1113683 jsou podrobnosti. Například v 15 hodin uvede hru Jaroslava Vrchlického Drahomíra, v 18 hodin přímý přenos zahajovacího koncertu Svatováclavského hudebního festivalu z Ostravy a ve 20 hodin Páteční večer s podtitulem Vítězství a prohry Edvarda Beneše.

Do 7. října můžete v Etc. galerii vidět výstavu Grzegorze Drozda s názvem Marikaban. Předešlé projekty tohoto autora přímo odkazovaly na různé formy institucionální kritiky, na mechanismy moci nebo na interakci mezi veřejným prostorem a osobní emocí. Spektrum jeho vyjadřovacích prostředků zahrnuje akce, letadla „rozprašující“ dopisy vězňů přes figurální malby s politickým vizuálním žargonem až po individuální performance, v nichž kombinuje video a text. Drozd reflektuje společenskou pozici umělce jako vetřelce, psance, manipulátora, nebo dokonce kriminálníka. Na druhé straně zkoumá skutečnou vyčleněnost jedince uvnitř společnosti. Konkrétně jej zajímá i samotná hierarchie umělecké scény, vztahy mezi jednotlivými činiteli vzhledem k celku.

Do 31. října můžete v galerii kavárny Velryba vidět výstavu obrazů Vladimíra Kiseljova s názvem Chuť Ambry. Autor výstavy je předsedou Sdružení Richarda Wagnera v Brně o. s. Je aktivní v tvorbě v oboru malby, nástěnné malby – fresek, grafiky, scénografie, workshopů malování s hudbou i v oboru operní režie. Zabývá se studiem mytologie a mystiky, Crowleyho Tarotu a dějin umění. Dále je aktivní v hudbě, divadle i filmu. Realizoval několik velkých nástěnných maleb, mimo jiné ve Florencii ve vile Settemerli, na FF MU v Brně, KISK MU v Brně aj. Inscenoval např. kompletní operu Richarda Wagnera Parsifal v divadle Reduta. O Vladimíru Kiseljovu bychom však mohli popsat několik listů papíru…

Do 12. října bude v komunitním centru Prádelna otevřena výstava fotografií Lukáše Houdka s názvem D/Romové (2009–2010). Fotografie ze severní Indie mapují život různorodých kast ze skupiny Domů, ze které s největší pravděpodobností pocházejí Romové. Fotografie zachycují každodenní život této skupiny, zabývají se jejími tradičními profesemi a upozorňují na úskalí kastovního systému. Stejně jako je romština svou strukturou a původní slovní zásobou prostředkem k hledání jejích kořenů v Indii, je původní slovo ROM, kterým se Romové v řadě zemí označují, nápovědou, která nás přivádí k indickému označení DOM. Počáteční hláska slova Dom se na základě historických jazykových proměn změnila v hlásku r, čímž vzniklo dnešní autoetnonymum (sebeoznačení) Rom. Na indický původ Romů nepoukazují jen jazykové analýzy, ale také sociální struktura indické a romské společnosti společně s různými zvyky a tradicemi.