Do 5. srpna můžete v nové lokaci Chemistry gallery vidět výstavu Tomáše Němce s názvem Slavnost. Tomáš Němec je jedním z nejtalentovanějších mladých současných malířů. V loňském roce se zúčastnil výběrové výstavy Česko – Tanec v galerii HangArt 7 v Salzburgu, která představila průřez současnou českou malířskou tvorbou, kde kromě něj byli představeni již zavedení malíři jako Michal Pechouček, Jakub Špaňhel či Josef Bolf. Nová výstava představuje jeho tvorbu v prvním roce po jeho loňském absolutoriu pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru Michaela Rittsteina.

Do 22. července bude v galerii Peron otevřena výstava Ivany Štenclové s názvem Uvězněné obrazy. Ivana Štenclová je absolventka pražské AVU. Patří mezi autory nejmladší generace, kteří svým dílem oslovili veřejnost už za svých vysokoškolských studií a jejichž nástup na uměleckou scénu je proto plynulý a přirozený. I. Štenclová se vyjadřuje prostřednictvím tradičního média – kresby. Tu ale nepojímá nijak rigorózně. Experimentuje s formou, technikami a technologickými postupy, zkoumá jejich možnosti a vytváří tak díla na pomezí kresby, malby a objektu. Zmíněné experimenty však nejsou nijak svévolné. Jsou přirozeně navázány na tematiku, které se autorka kontinuálně věnuje a která zahrnuje vztah jedince, prostoru a času v různých fázích vývoje lidské bytosti. Tato obsahová platforma propůjčuje těmto experimentům legitimitu a činí je kontextuálními v rámci celé její tvorby.

Až do 2. září můžete v Muzeu Kampa vidět výstavu Evy Kmentové s názvem Ruce, prsty, rty. Výstava významné české autorky zahrnuje práce na papíře a objekty ze sádry z období 60. a 70. let 20. století. Výstava byla připravena ve spolupráci s dcerou Evy Kmentové, Polanou Bregantovou. Tvorba Evy Kmentové působí dodnes aktuálně, jak to prokázaly různé samostatné i skupinové výstavy a jak to také dokládá neutuchající zájem odborníků i veřejnosti.

Do 31. července můžete v Divusu navštívit výstavu s názvem The good, the bad and the sexy. V listopadu roku 1978 vyšlo v Mexico City první číslo Kovbojky (El Libro Vaquero). Od té doby se tento komiks, zasazený do prostředí Divokého západu na rozhraní mezi Mexikem a Spojenými státy, udržel jako jediný pokračovatel mexického komiksového průmyslu, jenž vznikl ve 30. letech 20. století. V rámci rozvoje státní politiky byl roku 1911 vydán zákaz negramotnosti a ten proměnil četbu komiksu – levného a masám snadno dostupného produktu – v akt spojený s revolučními ideály.

Do 9. července můžete v kavárně Jarda Majer vidět výstavu grafických listů studentů AVU z workshopu techniky litografie, který vedla profesorka Ingrid Ledent z belgických Antverp. Výstava nese název Mama Litho, což je Ingridina přezdívka od studentů z akademie výtvarných umění ARTESIS v Antverpách. Vystavujícími jsou Lenka Kahuda Klokočková, Šárka Koudelová, Adam Kovalčík, Lenka Kubelová, Martin Mulač, Milan Valeš a Luboš Vetengl.

Do 15. července můžete v Buddha Baru navštívit výstavu fotografií Marka Němce z posvátných hinduistických míst s názvem Nic nezačíná, nic nekončí. Marek Němec je zakladatelem a spolumajitelem cestovní kanceláře Siam Travel a prezidentem Czech Thai Society. Představuje snímky pořízené v zemích indického subkontinentu, především pak ve Váránasí, Khadžurahu a Pašupatinathu. Příznivci fotografování dostávají v rámci projektu Restaurace Buddha-Bar příležitost vystavit své snímky z Asie ve spolupráci se zkušeným kurátorem, fotografem a cestovatelem Zdeňkem Thomou. Po Buddha Baru se výstava přesune na pražské letiště.

Až do 9. září můžete v Leica Gallery navštívit výstavu fotografií Antonína Kratochvíla s názvem Domovina. Projekt Domovina představuje pestrý průřez jeho dílem. Tento světoznámý český dokumentarista strávil většinu svého tvůrčího života jako občan USA, přesto za svou domovinu považuje stále Českou republiku, odkud odešel v sedmnácti letech. V Americe pracoval pro renomované časopisy (např. New Yorker) a za reportážemi odjížděl na „world hot spots“ – místa válečných konfliktů, genocid, revolucí. Vedle dokumentární fotografie se věnoval i portrétu. Hledal a nacházel v jednotlivých projektech otisk pocitů fotografa, který byl nucen odejít z domova, a do fotografií promítal svou zkušenost uprchlíka. Celý cyklus je humanistickým poselstvím o ztrátě a znovunalezení domova, o lidské důstojnosti, o cestě Antonína Kratochvíla, který fotografoval na všech kontinentech, ale doma se cítí být v Čechách.