Do 17. června můžete v Písecké bráně vidět výstavu Tarase Kuščynského s názvem 80. Jedná se o výstavu k fotografovým nedožitým 80. narozeninám. Absolvoval studia na Fakultě architektury ČVUT a vstoupil do zaměstnání jako inženýr projektant. Jeho první samostatná výstava se konala v Hořicích v Podkrkonoší. Od roku 1967 pracoval jako nezávislý fotograf při ČFVU. První samostatnou výstavu v zahraničí měl v Laren Blaricum v Holandsku. Na žádost firmy AP vystavoval v Pentax Gallery v Tokiu v Japonsku. Stal se členem a spoluzakladatelem skupiny Setkání. Jeho poslední výstava v Praze se konala ve výstavní síni Fotochemy v rámci Interkamery. Poslední výstava za jeho života vůbec proběhla v Muzeu ukrajinské kultury ve Svidníku.

Sacha Baron Cohen si vytvořil další alter ego. V novém snímku Diktátor svému v pořadí čtvrtému hrdinovi dovolil na prostoru celovečerního filmu zabíjet svými vtipy a nevybíravě vykřičet, co se mu v současném světě nelíbí. Britský komik, který již skrze postavy rappera Aliho G, rakouského homosexuálního moderátora Bruna či kazašského vyslance Borata v minulosti vyjádřil svůj nesouhlas s politikou i konzervativní společností USA, se opět vydal na křížovou výpravu, tentokrát v úboru severoafrického diktátora Aladdina.

Tiká tiká politika je název radiofonického vokálního extempore pro čtyři herce s mikrofony Jiřího Adámka. Vltava ho uvede v repríze pět minut po půlnoci z pátku na sobotu. Na http://www.rozhlas.cz/…tika--277989 je zvuk stále k poslechu. Atentát na Heydricha připomene desetidílná četba na pokračování z knihy Jiřího Šulce Dva proti Říši. Od pondělí ji bude vysílat ve všední dny po 22. hodině Praha. A Praha také v neděli 3. června po 22. hodině odvysílá dokument Viléma Faltýnka Pátrání po lidických dětech. Ještě předtím, ve 20 hodin ale nabídne první část hry Otec Goriot podle stejnojmenného románu Honoré de Balzaca.

Až do 30. září bude v 7. patře Praha City Center otevřena výstava Miluše Roubíčkové s názvem 50 let pop artu ve skle. Od 60. let nekonvenčním způsobem využívá tradiční hutní techniky. V rámci volné tvorby Miluše Roubíčkové vznikaly poetické předměty tvarované ze žhavého skla, které nemají ve světovém sklářství srovnatelnou obdobu. Vtipně pojaté pop artové skleněné dorty, bábovky, lízátka, sklenice zavařenin, sáčky plné bonbónů a misky s cukrovým tvarem a barevností upomínají na dětství. Proslavila se také vázami s bohatými svazky skleněných květin. Později byla, podobně jako její manžel R. Roubíček, autorkou souboru foukaných lidských hlav. V 90. letech se zabývala syrovými plastikami v podobě fragmentů zdí z betonu a skleněných prvků. Nyní v sklářské huti vznikají její velká, hýřivě barevná klubka.

Do 29. června můžete v Prádelně Bohnice (v areálu psychiatrické léčebny Bohnice) navštívit kolektivní výstavu s názvem Klapka! Opona! Jde o výstavní projekt osmi mladých umělců, odhodlaných realizovat se na barvité (umělecké) scéně, do které se návštěvníci Prádelny Bohnice mohou nechat vtáhnout. Prostřednictvím výstavy Klapka! Opona! si mladý tvůrce buduje odrazový můstek, který mu může pomoci k jeho dalšímu uměleckému vývoji. Sesterské směry – filmová a divadelní tvorba, jež inspirovaly téma projektu – zároveň stírají rozdíly mezi jednotlivými tvůrčími obory (scénografií, sochařstvím, módním návrhářstvím, uměleckou řezbou, fotografií apod.). Jejich fúze dává vzniknout novému, neotřelému uměleckému celku.

Do 8. června můžete ve foyer Akademie věd navštívit výstavu fotografií Stanislavy Kyselové s názvem Trhlinou v čase. Stanislava Kyselová studovala fotografii na Crawford College Art and Design v Corku v Irsku, kde žila sedm let. Zde vydala fotokalendář Irsko českýma očima a sbírku fotografií Šepoty ostrova (Whispers of the island). Ústředním tématem fotografky je momentální zachycení prostředí, předmětu a člověka. Instinktivně vystihuje jejich podstatu a krásu – a to často v momentech, které nám v každodenním životě unikají. Stanislava Kyselová žije v současné době v Praze.

Do 8. června můžete ve výstavním sále Akademie věd vidět výstavu pod názvem Marie Skłodowska-Curie – neobyčejná žena. Marie Skłodowska-Curie patří mezi nejvýznamnější a nejinspirativnější ženy vědkyně na světě. Byla první ženou v dějinách, která složila vstupní zkoušky na Fakultě exaktních věd na pařížské Sorbonně. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Dlouhá léta byla jedinou ženou, která se zúčastňovala Solvayovských konferencí – setkání předních vědeckých kapacit. Vědeckým přínosem Marie Skłodowské-Curie nebyl jen objev polonia a radia. Zasloužila se rovněž o zpracování nových výzkumných vědeckých postupů, které umožnily vývoj jaderné fyziky a radiochemie. Práce této neobyčejné vědkyně v oblasti záření znamenaly průlom v léčbě onkologických onemocnění.