Filmový květen je zase pořádně nahuštěný, na výběr bude z více než dvaceti snímků. České diváctvo si určitě nenechá ujít pokračování filmu Líbáš jako bůh, který Poledňáková chystá do kin pod názvem Líbáš jako ďábel. Snad se církev nebude muset bouřit jako u Šifry mistra Leonarda. Definitivně však odstartuje letošní blockbusterová sezóna, kterou minule načala Bitevní loď. Své řeknou nejen americké velkofilmy, ale také zajímavý evropský projekt. Mimo to se ale najde i dost alternativnějších kousků, jako je nový film Karla Vachka o délce dvě stě minut.

Činoherní klub v průběhu dubna uvedl premiéru inscenace Tahle postel je příliš krátká aneb Jen fragmenty. Zatímco postel má být krátká, název hry chorvatské autorky Niny Mitrovič působí až příliš dlouze a kostrbatě. Nenechte se jím ale odradit, protože ve skutečnosti můžete v Činoherním klubu vidět svižný, ironický a zajímavě vyprávěný příběh, ve kterém opět září Lucie Žáčková.

Do 25. května můžete v galerii City surfer navštívit výstavu Pavly Malinové s názvem Vírar. Úvodní text k výstavě vás možná přesvědčí na tuto výstavu zajít. „Vírar, věřím v..... balíček, podle tapety plochy poznáš, co jsi. Sranda a vážnost zároveň, deprese versus reflexe, můj svět v tomhle světě. Kreslím a maluji buclaté polotvary, hrobky, architektura, záda bolí, mám ráda dvojobojí. Smajlík, meditace, likvidace. No zkrátka ČLOvěčENDStwo, člobrdíčkové, čučíš.“

Do 25. května můžete v Trafo gallery navštívit dílo Epose 257 s názvem Nemůžu jinak. Výstava nevybíravým způsobem představí vyhraněný názor umělce na reklamu ve veřejném prostoru kolem nás. Tento postoj Epos demonstroval poprvé v roce 2009, od té doby se projekt urban shoot painting značně vyvinul. Prostor galerie projekt nesvazuje, naopak umožňuje nahlédnout do zákulisí výrobního procesu a příprav, vzniká zde napětí samo o sobě, aniž bychom museli nutně tušit, o co přímo jde.

Do 2. června můžete v galerii Břehová navštívit výstavu Richarda Augustina s názvem Předzvěst léta. Richard Augustin je český výtvarník, malíř a grafik. Pod jeho rukama vznikají umělecké a designové práce, zejména obrazy, objekty, časopisy, knihy a fotografie. Je zcela autodidaktickým umělcem, jeho tvorba není formována žádnou výtvarnou školou, směrem ani manýrou. Uměním prostě žije a tvoří, aby žil. Autorská umělecká tvorba je hlavní, nikoli však jedinou činností, kterou se zabývá. Pracuje na řadě komerčních i nekomerčních zakázek, které jsou svým charakterem inovativní a tvůrčí. Navrhuje design novin a časopisů, firemní vizuály, interiérové dekorace, maluji portréty i žánrové výjevy.

Do 8. června bude v přestěhované galerii Dolmen otevřena výstava výtvarné skupiny Rastr s názvem Restart. Tato skupina je volným sdružením čtyř umělců. Nápad založit skupinu vznikl v únoru roku 2007. Toto seskupení není jen náhodným přátelským spolkem, ale vychází ze společného názoru odkazujícího ke klasické realistické malbě. Ta u nás ve srovnání se zahraničím není tak rozšířená a právě na tento fakt umělci z Rastru upozorňují. Na jejich výstavách dochází k zajímavé konfrontaci fotorealistických maleb tří výtvarníků se skutečnými fotkami jednoho fotografa.

Do 31. května můžete v domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit výstavu Uměním ke svobodě. Představuje výsledky stejnojmenného mnohovrstevného projektu občanského sdružení Audabiac. To se již více než 10 let věnuje práci s dětmi z dětských domovů, pro které organizuje celou řadu aktivit, zejména letní tvůrčí pobyty a další setkání. Každým rokem při nich děti vytvoří množství rozmanitých artefaktů, které ale až doposud zůstávaly skryty zrakům veřejnosti. To se však v tomto výročním roce desetiletého pořádání letních pobytů změní právě díky výstavě Uměním ke svobodě, na které budou výsledky tvůrčí práce dětí představeny.