Do 29. května bude v pasážové výlohové galerii Ferdinanda Baumanna k vidění výstava Radima Langera Hromada a jiné molitany. Vizuální myšlení Radima Langera se tentokrát vydává na průzkum nových haptických možností obrazu. Radim Langer dokončil minulý rok svá studia v ateliéru Jiřího Davida na VŠUP. Jeho diplomová práce se stala součástí výběru absolventských prací z celé Evropy – Startpoint 2011. Kromě své autorské tvorby, ve které se zajímá především o historii a současnost obrazu jako závěsného média, převzal spolu s Terezou Stejskalovou vedení galerie etc. a věnuje se také recenzím výstav a uměleckých publikací.

Zhruba do 15. června bude ve výstavních prostorách domu Liliová 8 otevřena výstava Marie Filippovové s názvem Manhattan. Grafice a kresbě, které Marie Filippovová vystudovala, zůstala celý život věrná. V grafice 60. let reflektovala odkaz Skupiny 42, v cyklu Nebo nebe z poloviny 80. let se objevuje písmo. Později se zabývá malbou rostlinnými extrakty. Na přelomu 80. a 90. let do ryze osobních témat vstupuje okolní svět, složité postavení člověka v moderní společnosti. Soustředění na hluboká lidská traumata vyústilo v Otevřený projekt – osobité vidění tematiky holocaustu. Perforované archy se statisíci body, vytvářející nepravidelný rastr, zachycují množství zmařených lidských osudů. Technika perforování s pozitivním bodem ji posunula na hranici grafické a plastické tvorby. Hra s prostorem pokračuje i v posledních pracích, které vznikaly po návštěvě New Yorku na konci první dekády 21. století.

Když se do výběru nových stříbrných placek protlačí Přizdis*áči, teenagerská komedie se čtveřicí nadržených mamlasů, mohlo by se zdát, že intelekt si vzal tentokrát dovolenou. Jenže vulgární zábavu vyrovnávají geekové z Teorie velkého třesku, tanečnice Pina a baseballový hráč, který v Moneyballu chce posunout tým outsiderů na výsluní. Všechno je tedy v pořádku a rovnováze.

Do 20. května bude v galerii Nová síň otevřena výstava grafik Jana Měřičky s názvem Mechanika davu. Výstava shrnuje sítotiskové práce z let 2009–2012, ovšem přichází s pozměněnou metodou: Měřička nám už nepředkládá dokumentaci konkrétních míst se zvýšenou hustotou lidského pohybu, ale vytváří abstraktní model davu. Varování před tím, že pohyb velkých mas může být každým okamžikem stržen zcela nepředvídatelnými směrem, je přitom nejčitelnější na tiscích, které sledují rozpoutání vodního živlu při severočeských povodních v roce 2009. Součástí výstavy je Měřičkova autorská kniha Špitál, oceněná první cenou na Grafice roku 2011, a nově dokončené knihy Tramvestie a Povodeň.

V průvodu se ocitnete, pokud si na Prvního máje už v 6:30 naladíte Vltavu. Vysílat se totiž bude stejnojmenná dokumentární zvuková koláž Zdeňka Boučka, která nás zavede do nedávné „socialistické“ historie. Chybět nebude ani Máchův Máj. Vysílá se na Vltavě v úterý ve 14:40. Půjde o rozhlasovou úpravu představení z divadla Viola. Text interpretuje Bára Hrzánová. A na prvomájový večer zařadila Vltava hru Stiga Amdama Myšičko, myš, pojď ke mně blíž. Od středy bude Vltava vysílat četbu z románu Charlese Dickense Oliver Twist. Bilance životních osudů dvou „prokletých básníků“ Paula Verlaina a Arthura Rimbauda je námětem rozhlasové hry Miroslava Antona Prokletí. Vltava ji uvede ve čtvrtek ve 20 hodin. V sobotu v 18:30 odvysílá Vltava přímým přenosem z Metropolitní opery v New Yorku operu Leoše Janáčka Věc Makropulos. A protože začíná Mistrovství světa v ledním hokeji, odvysílá v sobotu ve 20:15 Radiožurnál přímou reportáž z celého utkání Česko – Švédsko.

Do 17. června bude ve výstavním prostoru Spejs otevřena výstava Markéty Jáchimové s názvem Les. Práce s neonovými zářivkami patří k důležité pozici výtvarné abstraktní moderny a na ni navazujícího minimalizmu. Francouzský umělec François Morellet začal experimentovat s neonkami počátkem 60. let minulého století. Převádí klasické šrafování a kresbu do prostoru, když nahrazuje jeho grafické elementy neonkami, tedy ready mades. Také Američan Dan Flavin začíná v této době experimentovat se zářivkami. Markéta Jáchimová navazuje spíše na polohu Dana Flavina. Její instalace vypovídá o organice rostlinného systému lesa, který znázorňuje pomocí technologických systémů neonového osvětlení.

Do 11. května bude v knihovně Libri prohibiti otevřena fotografická výstava Jaroslava Švestky, konaná v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Zároveň s vernisáží proběhl literární a vzpomínkový večer věnovaný právě vydané knize Jaroslava Švestky Deník dřevorubce, kterou je možno zakoupit tamtéž. Svoji literární pozůstalost odkázal pražské knihovně Libri prohibiti čili Zakázané knihy ještě v době svého života. Nebylo to náhodou, ale zcela programově, protože i ve svém spisování byl Jaroslav Švestka neúnavným a nezkrotitelným rebelem, stejně jako v celém svém životě, poznamenaném osobními vzpourami a jejich následky.