Do 31. března bude v Prinz Prager Gallery otevřena výstava Viktora Freša s názvem Eastern Connector. Slovenský umělec Viktor Frešo vysoce zvládá postprodukci. Je totiž založená na daleko širším kontextu strategií a významů, než bývá racionálně obvyklé. Základním tématem pohybu V. Freša na scéně umění je zkoumání jeho obecných etymologických a narativních vlastností, dohledávání jeho smyslu, auratičnosti a jiskřivě počátečních tvořivých substancí, teprve poté ho zajímá strategie vlastní tvorby. V tomto smyslu je Frešo svým způsobem romantický umělec. Vzhledem ke svému nepokojnému temperamentu a výlučnému performativnímu nadání vnímá svá umělecká vystoupení jako svého druhu eventy, jako gesta, které mají svůj vybraně estetický kánon a význam, jsou však v prvé řadě událostí, akcí, performancí.

Až do 20. dubna bude v Dvorak sec Gallery otevřena výstava Jakuba Matušky aka Maskera, letošního vítěze ceny 333 Národní galerie, nazvaná Voni mu rostly z uší stromy!. J. Matuška je jedním z nejvýraznějších talentů mladé generace, kterého může veřejnost znát také pod uměleckým pseudonymem Masker. Jeho charakteristické figurky naleznete na jeho streetartových realizacích na zdech v Praze, ale i Londýně nebo New Yorku. I přes svou graffiti minulost Masker ukončil pražskou AVU v ateliéru V. Skrepla a během studia absolvoval také studijní pobyty na Cooper Union v NY a na Middlesex University v Londýně. Vizualita Maskerovy tvorby vychází z jeho streetartových figurálních realizací. Šíře jeho talentu se dále rozbíhá do fotografie, videa, instalace i do objektů. Nejpodstatnější složku Maskerovy tvorby však představuje malba.

To by se psychiatrovi stát nemělo je název černé komedie o psychiatrovi a jeho obtížném pacientovi, kterou uvede Vltava ve čtvrtek ve 20 hodin. V Pátečním večeru se pak ve 20 hodin na Vltavě setkáme s dílem a osobností Viléma Mrštíka a s rozhlasovou dramatizací jeho Pohádky máje od Dalibora Chalupy. Vltava uvede také Maryšu bratří Mrštíků, a to v sobotu ve 14 hodin, a dílu Viléma Mrštíka se věnují také nedělní Schůzky s literaturou na Vltavě ve 20 hodin. Vltava připravila na sobotní 20. hodinu přímý přenos opery Giuseppe Verdiho Aida z Metropolitní opery v New Yorku.

V tipech pro tento týden vás pozveme do Divadla Kampa na Požár v režii Jiřího Adámka. Dále také určitě stojí za návštěvu hra Arnošta Goldflama Vratká prkna v Ypsilonce. A pokud si budete chtít páteční podvečer zpříjemnit zajímavým divadelním zážitkem nejen pro děti, vyrazte do Minoru na Hon na Jednorožce.

Do 24. března bude v galerii Jiří Švestka otevřena výstava Mariny Paris s názvem Unreal space. Tato italská výtvarnice, která žije a pracuje v Římě, se ve své práci zabývá především stálostí paměti, vzpomínek a jejich fluktuací v čase a prostoru, za využití širšího spektra rozličných médií, sahajícího od kresby, přes fotografii k videu a instalaci. Paměť či vzpomínka se v tvorbě M. Paris objevuje jako východisko – reálná situace – situovaná ve vzdáleném čase, rekonstruovaném různými způsoby, nejčastěji pomocí práce s prostorem, který vlivem autorky podstupuje jemné modifikace, zaměřené na změnu běžného vnímání místa tak, aby bylo možno si vytvořit alternativní, sice iluzivní, ale stále ještě pravdivou představu.

Do 14. dubna bude v kavárně Krásný ztráty otevřena fotografická výstava snímků Jana Krapáče s názvem Žena, kůže, tíseň, kost. Mimo jiné je J. Krapáč i autorem fotografií kapely Sunflower Caravan, fotografuje momentky, portréty a dělá dokumentární snímky. Nyní se návštěvníkům výstavy představuje jako fotograf lehce erotických záběrů.

Do 16. března bude v galerii Fotograf otevřena výstava s názvem Tichá žena. Politicky i esteticky nekorektní výstava pojednávající o ženě jako objektu ve fotografii 70. a 80. let na zdánlivě disparátních příkladech oficiálního umění i tehdejších outsiderů chce ukázat, do jaké míry byl fotoaparát nástrojem uctívání ženského půvabu či zotročující zbraní. Vzniká tak subjektivní kurátorská konstrukce o tehdejších genderových kánonech, ale i o době vlastního zrození a jejím sex-appealu, o nostalgii a mizející touze.