Do 27. dubna bude v Galerii VZP otevřena výstava výtvarné skupiny Rastr s názvem Spekula. Multimediální skupina Rastr, v níž dominuje malba, pracuje ve složení: fotograf J. Macht, malíři M. Englberth, J. Hájek a J. Kándl. Toto seskupení, které úspěšně funguje již pět let, vychází ze společného názoru odkazujícího ke klasické realistické malbě. Na výstavách Rastru dochází k zajímavé konfrontaci fotorealistických maleb tří výtvarníků se skutečnými fotkami jednoho fotografa. Doplňkem je i dílo J. Kándla, který spektrum médií rozšiřuje svými počítačovými tisky.

Do 30. března bude hostit Galerie a rámařství Nora výstavu Alice Vegrové pod názvem Moje hedvábná stezka. Autorka výstavy absolvovala Střední odbornou školu výtvarnou (tzv. Hollarku) v Praze a Lidovou konzervatoř, obor lidová a textilní tvorba. V letech 1985–90 spolupracovala s Psychoenergetickou laboratoří při VŠCHT v Praze. V r. 1991 spoluzakládala Mezinárodní léčitelské centrum, kde pracovala do r. 1994 jako terapeut v oblasti lidské psychiky a kreativity (regresní terapie, vizualizace, práce se sny, tarot aj.).
V r. 1998 jí byla udělena cena Franze Kafky za uměleckou činnost a přínos evropské kultuře.

Nový horor Žena v černém může diváka poněkud mást. V hlavní roli se objevil Daniel Radcliffe, kterému ještě asi chvilku potrvá, než se z Harryho Pottera stane hercem více rovin. Snímek vstupuje do kin s na horor neobvykle nízkým ratingem, do 12 let nepřístupný a v multiplexech je uváděn jako dětské představení v malých sálech a za doprovodu upoutávek na nové pohádky. Zároveň je Žena v černém dílem Jamese Watkinsona, jehož Jezero smrti (2008) dětským představením rozhodně nebylo, leda byste své robě chtěli navždy umlčet. Tak jak to s tou Ženou v černém vlastně je? Je to horor pro dospělé, nebo milý bubák pod postel?

Až do 30. května bude v Křižíkově pavilonu E na Výstavišti v pražských Holešovicích otevřena výstava Giganti – doba ledová. Výstava představuje nejzajímavější zvířata doby ledové v životní velikosti. Tentokrát spojuje exponáty prezentované v loňském roce s novými exponáty. Navíc je opět doplněna o další druhy, včetně našich předků. První kolekce nadále putuje po Jižní Americe a momentálně se těší velké pozornosti v Brazílii. Připraveny jsou také informace pro zvídavé děti, rodiče a školy.

Zhruba do 30. dubna bude v Café baru Platýz otevřena fotografická výstava Jindřicha Vařeky s názvem Ztracený svět. J. Vařeka odcestoval coby mladý inženýr chemie nejprve do Afriky. Zde strávil takřka pět let. „Při pozorování východu slunce nad pouští jsem často zatoužil zachytit, respektive zadržet prchavé okamžiky krásy, které umí vytvořit pouze příroda. Tam poprvé, tehdy ještě na velmi amatérské bázi, jsem začal pořizovat své první fotografie," říká J. Vařeka, který se nezabývá pouze fotografováním, ale i literaturou. Své glosy a zamyšlení publikuje v novinách dodnes.

Zhruba do 30. března bude v Galerii Tinta otevřena výstava děl Jana Toboly. Tento divadelní, filmový a televizní scénograf spolupracuje s většinou českých divadel. Sám v letech 1981–1986 vystudoval obor scénografie na pražské DAMU. Působil v angažmá v divadlech v Chebu, v Olomouci, v Liberci a v Kladně.

Oscaři jsou za námi, zvítězil černobílý a němý The Artist, v technických kategoriích převažoval Hugo a jeho velký objev. Nyní je potřeba se plně soustředit na rok 2012. Připomínkou toho loňského je ještě Železná lady a Musíme si promluvit o Kevinovi, ale John Carter a Hněv Titánů přinesou první dva pořádné letošní blockbustery. Na své si přijdou ale i ti, co vyhledávají alternativní evropské tituly či uslzenou romantiku, a český film uvede na scénu seriálovou adaptaci.