Do 22. ledna 2012 je v Clam-Gallasově paláci k vidění výstava Pražské rokoko (Kulturní a společenský život v Praze 1740−1791). Výstava nás zavede do období rozkvětu rokokového stylu v Praze, ale zároveň i období rozvíjejícího se osvícenství, racionalismu a nástupu antických reminiscencí v umění. Hraniční data jsou určena nástupem Marie Terezie na trůn a pražskou korunovací Leopolda II. Základ expozice tvoří předměty každodenního života, nábytek, ošacení, drobné předměty denní potřeby, obrazy, plastiky, grafické listy, knihy a další exponáty ze sbírek a fondů pořádajících institucí.

Do 23. prosince můžete v Galerii Prinz Prager navštívit výstavu výtvarníků Adrieny Šimotové a Josefa Bolfa s názvem Paralelní linie. Představují se zde dva spíše protikladně působící umělci – Adriena Šimotová a Josef Bolf. Výstavu zhodnotila Zuzana Drtilová pro MfDnes takto: „Výstava Paralelní linie by si, co se týče instalace, zasloužila větší péči. Oba autoři se zde však výjimečně dobře protnuli. Navíc Prinz Prager Gallery je mladá výstavní síň, která okouzluje také atmosférou polorozpadlé tovární haly.“

Letošní rok nenabídl žádného silného kandidáta mezi českými filmy. Vendeta se tak hravě zařadí k tomu lepšímu, co vzniklo. Vzpomeňme na Nevinnost Jana Hřebejka, ve které podobně jako ve Vendetě exceloval Ondřej Vetchý, na Odcházení, režijní debut Václava Havla, Aloise Nebela, kandidáta na Oscara za nejlepší animovaný film, a film Rodina je základ státu, společenskou kritiku Roberta Sedláčka. Režisér a scenárista Miroslav Ondruš se bez vytáček pouští do vražedného příběhu.

DISK uvedl na začátku letošní sezóny absolventskou inscenaci Les. Studenti 4. ročníku Katedry činoherního divadla se do Ostrovského ruského realismu pustili s elánem a bez zbytečného odstupu, k jakému klasika svádí. Na výsledné inscenaci, která je doplněna také skvělou hudbou a jednoduchou scénografií, je to znát.

Až do 25. března 2012 bude v Klášteře sv. Anežky České otevřena velkolepá výstava Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice. Výstava se cíleně koná v působivém objektu Anežského kláštera, který je významným exponátem sám o sobě. Poprvé zde jsou vystaveny některé zajímavé nálezy z rozsáhlého archeologického výzkumu ve 20. stol., zvláště pak původní architektonické prvky z doby výstavby kláštera. Dále se výstava zaměřuje na přiblížení františkánské řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem sv. Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí, a na Anežčinu beatifikaci, která byla v r. 1874 předstupněm pozdější kanonizace.

Do 8. ledna 2012 můžete v Leica Gallery navštívit výstavu Dagmar Hochové s názvem Akrobat na glóbu života. Představený výběr fotografií připomíná, že byla žákyní J. Funkeho na Státní grafické škole v Praze. Její dokumentární i portrétní fotografie i postřehy ze zákoutí ulic byly kořeněny těmito východisky i absurdním nádechem tehdejší socialistické společnosti a Prahy 50.-80. let. Fotografka Dagmar Hochová patří mezi nejvýznamnější české představitele humanistické fotožurnalistiky. Z její tvorby jsou nejznámější fotografie dětí a starých lidí, portréty významných osobností, reakce na politické události roku 1968, fotografie z pohřbů J. Palacha nebo J. Seiferta i ze sametové revoluce roku 1989 nebo fotografie z cest (např. Rusko, Vietnam, Francie).

K dnešnímu hádání DVD titulů je indicií následující básnička: Jeden je otylý, druhý je silný, třetí je opilý, čtvrtý je sdílný. Víte? Pokud ano, můžete si přečíst, že otylá je Kung Fu Panda, silný Captain America, opilí jsou aktéři v Pařbě v Bangkoku a sdílní čutálisti z Okresního přeboru. A pokud jste snímky neodhalili, děkujeme za upřímnost.