Ve sklepní galerii Maďarského kulturního střediska je do 1. listopadu k vidění výstava vysoce uznávaného multimediálního umělce, grafika, režiséra animovaných filmů a nositele Kossuthovy ceny Istvána Orosze, který je autorem několika kultovních animovaných filmů a mnoha plakátů. S použitím moderních prostředků převádí prastaré motivy umění a filozofie do dnešní podoby v avantgardním pojetí. Jeho díla jsou vystavována po celém světě.

Už se dlouho nestalo, že by nějaký tuzemský film před jeho uvedením do kin provázelo tak veliké haló. Aloisi Nebelovi byla silnou mediální masáží přisouzena nálepka výjimečného projektu, který musí udělat díru do světa. Možná i proto bylo ještě před českou premiérou rozhodnuto o tom, že bude naším oficiálním oscarovým kandidátem. Většina dosavadních kritických ohlasů se zatím shodla na tom, že Nebelova výtvarná stránka je na domácí poměry něco unikátního. O dost menší konsenzus ale zavládl při diskuzích o jeho celkových kvalitách.

13. ročník Dnů designu v Praze Designblok 2011 má letos dvě dějiště. Prvním z nich je kancelářská budova Futurama v Karlíně, kde je k vidění především interiérový design, a druhým místem je Šporkovský palác, který nabízí módu, šperk a životní styl. Designblok opět představuje ta nejlepší designérská studia, designéry, obchody s designem, interiérem, módou a vším, co má s designem něco společného. Designblok 2011 se koná ve dnech 4.-9. října. Více podrobností naleznete na www.designblok.cz.

Jako by se filmoví tvůrci domluvili a naplánovali premiéry těch nejmelancholičtějších filmů právě na depresivní podzim. Osamělost prvočísel vás sice asi nerozesměje, ale rozhodně vás donutí zamyslet se nad lidskou osamělostí, podobně jako české drama Dům, u kterého můžete zapřemýšlet nad mírou svobody, kterou rodiče dávají svým dětem. A večer můžete zajít na hororový Dream house.

Kolekce černobílých fotografií Dušana Tománka vznikla při natáčení filmu Alois Nebel. Kreslená postava sudetského nádražáka Nebela z Bílého Potoka je hlavním představitelem filmu. Tománkovy fotografie dokazují, jak se ve filmu s mocným efektem prolínají animace s předtočeným materiálem. Alois Nebel tak není jeden. V podstatě vznikly filmy dva. Jeden hraný a pak ještě překreslený. Výstavu s názvem Alois Nebel ve fotografii můžete navštívit v Galerii Langhans do 13. listopadu.

Kontroverzní výstava Romana Týce s názvem Vykradač hrobů by měla otevřít diskuzi o pokřiveném vztahu současného člověka ke smrti. Smrt je fenoménem života a každý si ji v sobě nese od okamžiku zrození. Buďme s ní smířeni. Nevytěsňujme ji ze svého života. Neodsouvejme ji do pozadí. Je to stav přirozený všemu živému. Přijměme ji jako fakt. Neboť co je život? Cesta ke smrti. Je jen na nás, jak si ji zpříjemníme. V Galerii Dvorak Sec tak máte do 25. listopadu možnost vidět obrazy ve stylu portrétů z náhrobních kamenů, které jsou možná i z lidského popela.

„Em a Dex, Dex a Em, my dva.“ Touto kratičkou citací z knihy by se ve stručnosti dal shrnout děj působivého románu Davida Nichollse s názvem Jeden den. Vypráví o tom, jak jediný den dokáže ovlivnit dalších dvacet let života dvou lidí, ale i o tom, jak se mladické ideály mění ve všední život, aby se ve zralém věku přihlásily o slovo a došly naplnění – třebaže v jiné formě; o tom, že promarněné šance se už nikdy nevrátí, o tom, že opravdové přátelství dokáže překonat i zdánlivě nepřekonatelné; i o tom, že když je člověk konečně upřímný k sobě i druhým, dosáhne toho, po čem celý život toužil. Tedy – možná.