Je velice těžké, vlastně až trochu nesmyslné, kritizovat debut osmnáctiletého autora, který se teprve hledá. A to nejenom jako autor, ale i jako dospívající člověk. Bludy z nudy mladého spisovatele, který píše pod pseudonymem Sacha Sperling (vlastním jménem Yacha Kurys), nejsou beletrií pro široké čtenářské publikum, ale spíše zajímavým dokumentem nadcházející generace, o které nevypovídá samotný text, ale spíše to, co v textu zcela očividně chybí.

Na úvod varování pro ty, u nichž kýčovitost amerických dramat vyvolává dávení: pro jistotu tuto recenzi přeskočte a rozhodně v příštích čtrnácti dnech nenavštěvujte české multiplexy. Z Hollywoodu k nám právě přichází těžký kalibr. Proč chodit kolem horké kaše, Ocelová pěst 3D je ukázkou nefalšovaného hollywoodského patosu ve své nejčistší podobě. Pro někoho je smrtícím virem, pro někoho nevyčerpatelným zdrojem zábavy. Milovaná i nenáviděná, taková bude i Ocelová pěst.

Do 19. února 2012 se koná v Sále architektů ve 4. patře Staroměstské radnice výstava s názvem Fotografování pražské architektury, 1848–1921. Na výstavě fotografií z období 2. poloviny 19. a prvních dvou desetiletí 20. století je zveřejněno víc než 100 známých i dosud neprezentovaných snímků z různých sbírek. Výstava je první částí plánované trilogie připravené Útvarem rozvoje hl. města Prahy. Podobný cyklus zaměřený na způsob a metody fotografování pražské architektury nebyl dosud realizován. Netradiční architektonické řešení výstavy naznačuje, že i na dějiny fotografování hlavního města lze pohlížet z méně obvyklých úhlů pohledu.

Do 22. prosince je v galerii Dvorak Sec k vidění výstava No borders. Appeal to heaven. Výstava vzniklá za přispění České spořitelny, a. s., představuje umění několika zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy. Z každé z těchto zemí byla vybrána vždy alespoň jedna výrazná osobnost současného vizuálního umění. Výstava mapuje u nás dosud nepříliš prozkoumané oblasti a jejich osobité umělecké projevy. Cílem je naznačit nový, jiný pohled na současné umění a zároveň přinést zajímavá srovnání a konfrontace.

Miroslav Podhrázský se cítí být ryze českým fotografem. V tom smyslu, že v zahraničí dosud nefotografoval ani nevystavoval. Přesto ho silně ovlivnila a v pozitivním slova smyslu hluboce zasáhla cesta do Paříže. V roce 2005 představil veřejnosti své fotografické obrazy inspirované právě Paříží. Výstava nesla název Francouzský dotek a prezentovala Podhrázského dojmy z jeho první pařížské cesty. O rok později se do Paříže vrátil podruhé a nadchla ho znovu. Svou vášeň pro ni vyjádřil ve svých obrazech vystavených v roce 2010 pod názvem Francouzský-Podhrázský.

Aby se několik málo lidí mohlo dosáhnout nesmrtelnosti, musí spousta chudých zemřít. Taková pravda se skrývá na pozadí světa, kde se peníze proměnily v čas a sociální nerovnost posílila absencí věkové diskriminace. Andrew Niccol, autor inteligentní a nápadité sci-fi Gattaca i dramatizace překupníka se zbraněmi pod názvem Obchodník se smrtí, se pouští do futuristické vize společnosti, kde to dost drhne. Naivita se látce nevyhne, jinak stojí za pozornost.

Když už si člověk-naiva po zdařilých divadelních hostinách v ústeckém Činoheráku, malostranském Rubínu či na právě probíhajícím Pražském divadelním festivalu německého jazyka počne myslet, že letošní podzim jest příjemným prostorem k žití, vrazí mu čert z magistrátu kudlu ze rzi do ledvin a otočí třikrát. Slovutného antikulturního břídila, hlasitého srkala missích vnad a elitního krejčovského synka Pavla Richtera na postu radního pro kulturu vystřídala kreatura z oranžové části politického spektra.