Kam v Praze za divadlem? Drama v kostce v Ypsilonce, Důkaz v Rokoku a Na ústupu v Kolowratu

Divadelní redakce NeKultury pro vás připravila novou podobu divadelních tipů. Nyní jsou aktuálnější, neupozorňují pouze na premiéry a jejich periodicita se zkrátila na týden. Jediné, co zůstává stejné, je zaměření na Prahu. Co by tedy nemělo ujít vaší pozornosti v týdnu od 24. do 30. října?
Jak snadno jsme schopni páchat zlo

Do 2. ledna 2012 můžete v Centru současného umění Dox navštívit působivou výstavu LUCIFERŮV EFEKT: Střetnutí se zlem. Výstava je inspirovaná stejnojmennou knihou předního amerického psychologa Philipa Zimbarda. Zabývá se překvapivou snadností, s níž jsme schopni páchat zlo. Jak lehké je člověka přimět k morálnímu selhání potvrzují legendární experimenty sociální psychologie, které se uskutečnily na amerických univerzitách v 60. a 70. letech 20. století a jejichž umělecké rekonstrukce v dílech Roda Dickinsona a Artura Zmijewského tvoří úvodní část výstavy. Dále jsou k vidění díla např. Hanse Haackeho, Jenny Holzer, Haruna Farockiho, Antoniho Muntadase aj.
Jak se žilo...

Do 15. ledna 2012 můžete v předsálí Kongresového sálu ČNB zhlédnout výstavu Svazu českých fotografů pod názvem Jak se žilo… Výstava vybraných fotografií ze sbírky s názvem Jak se žilo… obrací pozornost k 60.,70. a 80. letům minulého století, z nichž pochází velká většina sbírkových položek, tedy k plodné době dokumentu v české fotografii. Úlohou fotografie bylo stejně jako v ostatních dobách podávat svědectví a je paradoxní, že i ty vysoce tendenční snímky se s odstupem doby jeví nejen jako komické, ale i jako kritické. Přijďte se přesvědčit sami.
Tři jedinečné výstavy v Anderleho galerii

Do 22. ledna 2012 můžete v Galerii Anderle navštívit tři menší, ale velmi zajímavé výstavy: Ve východním sále třetí z cyklu výstav Jiří Anderle – Pět dekád tvorby – Pocta Dianě Arbusové, věnovaných životnímu jubileu autora. Ve výstavních prostorách grafického kabinetu se koná výstava Jiřího Anderleho Šampióni 2011 a ve výstavním sále In camera od 13. října do 22. ledna 2012 probíhá výstava Jiřího Načeradského Obrazy, kresba, grafika. Americká fotografka Diane Arbus je mimořádnou osobností světové fotografie. Proslula především volnou tvorbou, příznačnou zvláštním, stroze věcným, ale tím hlouběji pronikajícím přístupem k realitě. V cyklu interpretací Šampióni rozehrává dnes Jiří Anderle tu spíše vlídně humornou část své tvorby. Sám vlastně nejednou přispěl k rozvoji linie české grotesky. Jeho tématem jsou postavy zápasníků. Načeradského tvorba poukazuje na podstatu malířova výtvarného díla, založeného právě na dynamické kresbě v její groteskně figurální i znakově abstrahující podobě.
Elitní zabijáci: další zaměnitelné řemeslo

Jasan Statham se v posledních letech stal jednou z největších akčních hvězd současnosti. Ve filmu Expendables mezi důchodcovskou smetánkou testosteronových bijáků tento drsný Angličan (jakožto nejmladší člen týmu) dokonce neoficiálně přebíral korunu a žezlo od guru žánru Sylvestra Stalloneho. Je-li ovšem Statham opravdovým králem akčních snímků, pak bližší pohled na jeho nynější filmografii ukazuje, v jakém nelichotivém stavu se tento typ zábavy momentálně nachází. Novinka Elitní zabijáci toto nepříjemné tvrzení rozhodně jen tak vyvrátit nedokáže.
Tramvaj do stanice Touha

Činoherní klub zahájil premiérovou řadu pro tuto sezónu nesmrtelným textem Tennesseeho Williamse, jednoho z nejvýznamnějších dramatiků 20. století. Tramvaj do stanice Touha, často označovaná jako vůbec nejlepší text tohoto autora, v sobě nese vše, co je pro Williamsovu tvorbu typické. Prostředí amerického jihu konce 40. let, silné, vášnivé hrdiny a věčnou bolest toužící lidské duše. Na jevišti v Činoherním klubu se výjimečný příběh setkal s výjimečnými hereckými výkony. Výsledkem je inscenace, kterou byste si neměli nechat ujít.
Reflexe reálií československého socialismu ve fotografiii

Do 30. října se koná v Galerii NoD Roxy fotografická výstava s názvem Tichá rezistence. Projekt představí v rámci zastřešujícího Festivalu fotografie 80. let tři výrazné autory této dekády: Iren Stehli, Jaroslava Beneše a Jiřího Poláčka. Koncepce výstavy se výběrem děl i volbou autorů zaměřuje na reflexi reálií pozdního československého socialismu. Všímá si protikladu dobové politické propagandy (plakáty, hesla), zachovávající si svůj vyprázdněný, křečovitý optimismus, a skutečné podoby lidské existence, často nuzné a skeptické.