První dva májové večery v pražské Akropoli si vyhradila divadelní skupina Spifire Company v čele se svým uměleckým šéfem a režisérem Petrem Boháčem pro svou novinku Bad Clowns. Ústředním motivem inscenace je šestice bláznů vytvářejících po atomové apokalypse svůj vlastní nový svět. Již zítra se můžete od 20 hodin ve velkém sále těšit při pražské premiéře na neobvyklý divadelní zážitek, ve kterém mimo jiných vystoupí Irena Kristeková a Petr Vaněk.

V úvodu „Květnových tipů“ bych ráda připomenula jeden z tipů dubnových. Jde o premiéru Goldflamových vratkých prken v Ypsilonce. Vím, že tomuto divadlu dávám hodně prostoru, tentokrát to opravdu stojí za to. Představení vzbudilo velmi kladný ohlas u kritické veřejnosti a popravdě i u mě, proto bych ho ráda doporučila. Můžete si na něj zajít 11., 15. a 25. 5. nebo 22. a 24. 6.

Série Vřískot ležela posledních jedenáct let pohřbená v zemi, abychom mohli vzpomínat na to, jaký význam ve své době její hra s žánry, pravidly a ironií měla. Jen málokdo si přál, abychom se dočkali oživování, neboť každý by potvrdil, že pacient je už mrtvý. Režisérovi Wesu Cravenovi je už více jak sedmdesát let, přesto někde načerpal energii a předvádí svěží podívanou, která má díky dobrému scénáři velký potenciál nestát se zbytečným pokračováním, které jsme nepotřebovali.

Knižní novinka Roberta Fulghuma Věčná dobrodružství Kapitána Školky měla být již od počátku šitá speciálně pro české čtenáře na míru jejich mentalitě. Alespoň s tímto přáním se knihy zhostila redaktorka nakladatelství Argo Eva Slámová, dlouholetá kamarádka Roberta Fulghuma. Ta se také zasloužila o to, že tyto nové fulghumovské eseje vyšly v českém překladu dříve než ve svém původním jazyce. Bohužel Eva Slámová již výslednou podobu knihy nespatřila. V prosinci 2010 podlehla rakovině. Na její počest se Robert Fulghum rozhodl dát této knize podtitul Evina knížka.

Španělský režisér Jaume Colett-Serra natočil žánrový kousek hollywoodských rozměrů, ale výjimečným se stává díky evropizaci tématu i místa a způsobům, jak diváka otrlého ze všech klišé překvapit. Přesto zarazí, že čím víc se staví do pozice chytrého, tím víc odhaluje svoji hloupost. Láme mu to vaz víc, než kdyby během honiček okamžitě všechna nabouraná auta vybuchovala a lidé jako zázrakem v poslední vteřině zajistili výbušninu.

Adam Sandler je svým způsobem nezpochybnitelný fenomén. Posledních třináct let točí filmy, které se až na drobné rozdíly podobají jeden druhému jako vejce vejci, a přesto dokážou v USA vydělat téměř vždy alespoň sto milionů dolarů (pokud nepočítáme projekty osobitějších režisérů jako P. T. Andersona). Dalo by se tak říct, že lehce definovatelný subžánr „Sandlerovek“ se stal osvědčenou značkou. Jeho základní prvky tvoří Adam Sandler hrající (v různé míře) sám sebe, atraktivní žena, s níž chodí nebo o kterou usiluje, legrační vedlejší postavy, směs romantiky a komedie, fyzický humor, sexuální narážky a závěr, ve kterém se hlavní hrdina dozví nějaké důležité životní moudro anebo dokonce neformálně dospěje.

V sobotu uvede Vltava hned dvakrát Figarovu svatbu. Ve 14 hodin to bude rozhlasová úprava Beaumarchaisovy divadelní hry, v 19 hodin pak známá Mozartova opera. V neděli bude První máj, a tak na Vltavě nemůže chybět Máj Karla Hynka Máchy. Tentokrát recituje Rudolf Hrušínský a vysílá se ve 14:45. Začátek týdne ale patří Velikonočnímu pondělí. Praha uvede v nezvyklém čase 12:05 pohádku Antonia de Saint-Exupéryho Malý princ, kterou v roce 1961 nastudoval režisér Josef Henke. A Vltava ve 20 hodin uvede Händelovo oratorium Mesiáš.