Terrence Malick (Tenká červená linie, Nový svět) je znám jako pečlivý režisér, jehož filmy nejsou určeny těm, kteří v kině vyhledávají pouze oddechový zážitek. Možná i proto se většina diváků dělí na dvě skupiny, tedy na ty, jež jeho snímky považují za nudné, a na ty, kteří se u jeho děl rádi nechají unášet rozjímavou silou obrazů a hudby. I přes tuto druhou poměrně početnou skupinu filmových fajnšmekrů je ale zřejmé, že Malick se nikdy velkým hitmakerem nestane. Můžeme tak být rádi, že se za oceánem přesto najdou lidé, kteří tomuto osobitému tvůrci poskytnou dostatek prostředků, aby vznikl film, jako je Strom života, protože by byla škoda o tento jedinečný zážitek přijít.

Každoročně se opakující výstava, založená na vůli ke konfrontaci – to je výstava pod názvem Koncentrát IV „made by readymade“. Je to o sofistikovaném vyjádření s vtipem a nadhledem, které nezahanbuje, ale je prostě chytré. Stejně jako umělec, který udělal vtipnou věc jako Marcel Duchamp a nazval ji allreadymade. Na této skupinového výstavě prezentuje svá díla řada umělců, jmenujme např. Tomáše Mertu, Veroniku Neumannovou nebo Tomáše Vaňka. Výstavu je možné zhlédnout do 14. srpna v Galerii Chemistry.

Jiří Salajka, grafik a výtvarník, pochází z Uherského Hradiště. Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době se věnuje pedagogické činnosti a vyučuje na gymnáziu v Uherském Hradišti. Svá díla začal vystavovat v 90. letech minulého století. Věnuje se převážně monotypu, tj. technice na rozhraní grafiky a malby. Výstavu s názvem „Všechno už je“ můžete vidět do 16. srpna v Galerii Dolmen.

Vůbec první samostatnou přehlídku bohemikální barokní grafiky, tj. grafiky spjaté s historickým územím Koruny české, je možné navštívit v prostorách konírny paláce Kinských v Praze do 16. října. Jsou zde představeny osobnosti a okruhy barokní grafiky v českých zemích 17. století (např. Karel Škréta, Martin A. Lublinský, Michael Willmann). Právě 17. století bylo obdobím, kdy se v grafice formoval a ustaloval „jazyk“ barokní symboliky a alegorie. Tento projekt se uskutečnil v rámci výzkumného záměru Ministerstva kultury ČR Slezsko, perla v České koruně, který umožnil i restaurování některých těchto děl.

Trochu překvapivou volbou jediného československého zástupce do soutěžní sekce na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech byl koprodukční snímek již poměrně zkušeného Martina Šulíka nazvaný jednoduše Cigán. Na první pohled kontroverzní téma života Romů v chudinských osadách na východním Slovensku nakonec přineslo snímku na festivalu čtyři ocenění, včetně prestižní Zvláštní ceny poroty. V současné době se Cigán dostává i do české distribuce, a tak mají diváci jedinečnou možnost posoudit, do jaké míry snímek bourá tabu zobrazení romské menšiny.

Jubilejní desátý ročník festivalu Colours of Ostrava neohromil, ale rozhodně ani nezklamal. Jak je zvykem, představil žánrově hodně rozličnou skupinu umělců. Jen by mu podle nás slušela menší orientace na world music, protože když už dramaturgie sáhne do vzdálenějších žánrů, mívá obvykle šťastnou ruku. Festival by tím mohl přilákat i jiné divácké spektrum a my se nemuseli neustále prodírat lesem batikovaných triček a krámků s ručně dělanými šperky.

V pondělí začne v Bayreuthu 100. ročník slavného hudebního festivalu. Český rozhlas odvysílá čtyři přímé přenosy a jeden záznam. V pondělí to bude v 15:55 na Vltavě a také na stanici D-dur Wagnerův Tannhäuser. Od úterý do čtvrtka ve stejných časech nabídne přímé přenosy jen stanice D-dur a v sobotu v 19 hodin odvysílá Vltava záznam představení Tristana a Isoldy. Vltava začne také od pondělí číst na pokračování z Tankového praporu Josefa Škvoreckého. Začátek je vždy v 8:25 a text interpretuje Miroslav Moravec. Ve čtvrtek Vltava připomene 270. výročí úmrtí Antonia Vivaldiho. Série hudebních pořadů vyvrcholí ve 20:50 operou Catone in Utica.