V pražské Galerii 21. století je do 30. června k vidění výstava výtvarné skupiny Natvrdlí, v níž se prezentují čtyři výrazné umělecké osobnosti: Karel Jerie, Michal Novotný alias MICL, Lukáš Miffek a Jaroslav Valečka. Tito výtvarníci programově obhajují pozice figurativní malby. Malují narativní, zobrazovací a obsahové obrazy, které jsou projevem kontinuity s určitými tendencemi českých členů skupiny Normal. Objevují se v nich prvky symbolistní mystiky a odhalují nové souvislosti a emocionální rozlohy.

Tetro patří mezi ty filmy, jejichž existenci by většina lidí pravděpodobně přehlédla, kdyby nebyla spojena s tak známou režisérskou a scenáristickou osobností, jakou je Francis Ford Coppola. Tvůrce legendární Apokalypsy a všech dílů Kmotra se v poslední dekádě zabýval spíše produkováním snímků svojí dcery Sofie (např. Ztraceno v překladu). Od posledního vlastního tvůrčího počinu s názvem Vyvolávač deště (1997) se autorsky plně podepsal jen pod Youth Without Youth (2007), které se ani u kritické ani u divácké obce žádného většího úspěchu nedočkalo.

Rozhlasovou féerii inspirovanou Voltairovým Candidem, kterou v roce 1991 natočil režisér Jiří Horčička, uvede ve čtvrtek ve 20 hodin Vltava. Už v úterý ve 21.30 ale stejná stanice nabídne hru Mariannick Bellot Akvárium. V pátek pak v rámci Pátečního večera od 20 hodin uvede rozhlasovou inscenaci hry Ferdinanda Peroutky Šťastlivec Sulla. V roce 1951 ji nastudoval ve Svobodné Evropě režisér Josef Kodíček, jemuž se bude Páteční večer věnovat. A za poslech stojí také páteční Fonogramy o Josefu Laufrovi a sportovních reportážích v 16 hodin na Vltavě, podobně jako sobotní Poklady rozhlasového archivu, tentokrát až ve 21 hodin na Praze. Jejich obsahem bude pořad A léta běží, vážení s Ellou Fitzgeraldovou z roku 1969.

Pražské Švandovo divadlo se jako druhé české divadlo (po Národním divadle moravskoslezském) rozhodlo svým divákům zprostředkovat reflexi českého kolektivního vědomí a zpracovalo knihu Gottland polského novináře a spisovatele Mariusze Szczygiela. Gottland vzbudil v roce 2006 velký rozruch na české i polské literární scéně. Scénář Petra Štindla a Dodo Gombára s podtitulem Masky tragické bezradnosti si neklade menší úkol. Potenciál své knižní předlohy se mu ovšem daří naplnit pouze ve své první polovině.

Novela Výlet k nádražní hale patří mezi ty ranější a kratší prózy Jáchyma Topola – i tak ale či lépe řečeno právě proto má smysl se do tohoto textu začíst. Za prvé se čtenáři naskytne neopakovatelná možnost přičichnout k už velmi suverénním začátkům na naše kraje nezvykle stylově i žánrově vytříbeného spisovatele, za druhé se jeho vyprávění osmnáct let po prvním vydání a dvacet dva let po pádu komunistického režimu dostalo do nových – a nutno říci velmi zajímavých – konotací.

Tak je to tu letos opět. Natrénovaný „husí“ krok v přeplněných uličkách Veletržního paláce, masy lidí se zpocenými čely, ruce svírající slevové kupóny, pomalu se vyprazdňující peněženky a ano, někde mezi tím vším konečně knihy a ti, kteří je píší, vydávají nebo „vyrábějí“. Letošní, už sedmnáctý ročník největšího knižního veletrhu ve střední Evropě odstartoval na výstavišti v pražských Holešovicích ve čtvrtek 12. května.

Jelikož se produkce deníku Nekultura.cz neustále rozšiřuje, vybíráme do svého týmu další posilu. Příjem žádostí jsme již uzavřeli. Nyní pečlivě procházíme žádosti 300 uchazečů a uchazeček. Zejména si vážíme profesionálů, kteří se výběrového řízení účastní.