Vytvořte si vlastní tričko – pro sebe, nebo jako dárek pro svoji rodinu, známé, kamarády, spolužáky či kolegy. Nový web Shirtinator.cz umožní komukoliv snadno vytvořit tričko či jiné oblečení z nabídky s vlastními motivy a texty. Využít můžete také rozsáhlou nabídku motivů Shirtinatoru. Libovolný motiv vytisknete také na hrnek, zástěru, odznak, tašku, klíčenku, podložku na myš, stínítko na auto, na polštářek či na plyšovou hračku. Se svým motivem si můžete nechat vyrobit také puzzle.

Dobrodružství, které skýtají nejvyšší vrcholky hor, nejdivočejší řeky, nejzarostlejší pralesy, hluboké oceány a nejtemnější jeskyně pod povrchem země, je lákavé, prakticky uskutečnitelné a téměř vždy nebezpečné. Pro filmaře je to vděčné téma, pro které už nemusí hledat nějaký další hlubokomyslný scénář, aby se v příběhu o přežití vyřádili. Australský režisér pod patronací Jamesona Camerona nám předvádí, jaké to je, když o svůj život bojujete v jeskynním systému plnícím se vodou.

Ladislav Kerndl a Pavel Bobek hrají tak trochu sami sebe v hudebním, formálně experimentálním snímku Vlastimila Šimůnka. Výsledek je však podivný mišmaš stylů – ani dokument ani hraný film. Není tedy divu, že divák odejde z Ostrova svaté Heleny zcela jistě s velice rozpačitým dojmem.

Bachovy narozeniny oslaví v pondělí Vltava. Na http://www2.rozhlas.cz/…l/2011-03-21 je celý program. Z něj upozorňuju především na 20. hodinu, kdy se vysílá Velká mše h moll z festivalu v Aldeburghu. Z rozhlasových her stojí za zmínku v úterý ve 21.30 na Vltavě Malba na dřevě Ingmara Bergmana, Geniální padělatel Vladimíra Mikeše ve čtvrtek ve 20 hodin také na Vltavě, stejně jako v sobotu ve 14 hodin (opět na Vltavě) hra Pardál Felixe Mitterera. V rámci nedělní Čajovny se bude v 19 hodin vysílat premiéra rozhlasové tragikomedie Marka Godoviče Spisovatelé do rodin!

Za socialismu varovala propaganda před lidmi v klobouku, protože se za nimi skrývali zlí kapitalisté. Po zhlédnutí nového sci-fi filmu podle literární předlohy Philipa K. Dicka se mohou milovníci klobouků bát znovu. Lidé by je mohli považovat za správce osudu, tajemné lidi z pozadí, kteří ovlivňují chod věcí. Vylité kafe, zapomenuté klíče, opožděný autobus – všechno může být jejich práce. Příběh člověka, který se vzepře nalinkovanému životu, je tak příjemně napínavý.

Snímek Králova řeč britského režiséra Toma Hoopera se stal se čtyřmi Oscary (mj. za nejlepší film a za režii) a dalšími osmi nominacemi bezkonkurenčním vítězem letošního udílení výročních cen americké Akademie filmového umění a vědy. Jak dokázal černý kůň tohoto klání předstihnout silné protivníky formátu Aronofského Černé labuti nebo The Social Network Davida Finchera? Jeho tvůrci jednoduše nabídli divákům přesyceným kinematografií atrakcí pravdivý lidský příběh, jehož protagonisty nadto bravurně ztvárnila plejáda hereckých hvězd.

I v sedmi letech se dá radikálně dospět: rozhodně ovšem nehovoříme o nebohých juniorech, kteří v převážně totalitních režimech musí úlohu živitele rodiny přebírat po svých předčasně zemřelých rodičích, ani o mladičkých reprezentantech starobylých aristokratických rodů, nucených ve jménu tradice vykonati v podstatě totéž: řeč tedy pochopitelně není o živém roběti, ale o filmovém Festivalu otrlého diváka.