Na letošním ročníku jednoho z nejvýznamnějších filmových festivalů světa, německého Berlinale, se svého uvedení dočkala hned trojice česko-slovenských filmů. Jsou jimi u nás již známý dokument Eriky Hníkové Nesvatbov, nízkorozpočtový intimní film Osmdesát dopisů Václava Kadrnky a Dům slovenské scenáristky Zuzany Liové. Poslední dva jmenované čeká na festivalu dokonce světová premiéra.

Každý hudebník dříve či později narazil na internetový obchod s hudebními nástroji Kytary.cz. Ač by se z názvu mohlo zdát, že v něm nakoupíte výhradně strunné hudební nástroje, opak je pravdou. V nabídce jsou i bicí, klávesy nebo dechy. Nechybí ani aparatura a vybavení pro Djs. Zakoupit můžete zpěvníky, nahrávky na DVD, odborné publikace. Obchod do 30 dnů od nákupu garantuje nejen výměnu zakoupeného zboží, ale také vrácení celé částky. Výbavu pro svou novou kapelu můžete nakoupit z pohodlí domova.

Rozhlasovou úpravu scénáře slavného trezorového filmu Ucho uvede stanice Vltava ve čtvrtek ve 20 hodin. Ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc ji nastudovalo olomoucké studio Českého rozhlasu. Na sobotní 14. hodinu připravila Vltava novodobou variaci na shakespearovské téma Janusze Glowackého Fortinbras se opil a Praha na 20. hodinu archivní setkání s Jiřinou Jiráskovou včetně adaptace knihy Malý princ.

Činohra Národního divadla v Brně už delší dobu hledá sama sebe – svůj styl, nasměrování a dramaturgii, která by celkově pozvedla její úroveň a obhájila nutnost a smysl existence této instituce. Ta se totiž sice snaží prezentovat jako místo, kde vzniká kongeniální umění na evropské úrovni – jakési velkoformátové inscenace – ve skutečnosti ale s každou další premiérou obchází pravidelného diváka hrůza, co je ještě na jevišti Národního divadla možné veřejně prezentovat jako umělecký počin.

V rozhovorech otců a dcer jsou zřejmě určité hranice, které by neměly být překračovány. Tak například vyprávět si do nejmenších detailů o svých partnerech se zdá přinejmenším nevhodné. Kniha Evy Kantůrkové Tati! ale přináší rozhovor mezi otcem a již dospělou dcerou, který je velmi otevřený a upřímný a odhaluje spletité nitky mezilidských vztahů a schopnosti žít a milovat.

V lednovém vydání NeKulturních tipů jsem vás zvala na Deadline, první premiéru Braňa Holička na velké scéně Studia Ypsilon. Vzhledem k velmi různorodným a navzájem si odporujícím kritikám vás na toto představení upozorňuji znovu. Mě osobně tyto kritiky jenom utvrdily v tom, že se jim nedá věřit. A také mě trochu překvapilo, že profesionální kritik ani nepochopí, o co jde. Zajděte i vy do Ypsilonky 15. nebo 20. února a posuďte sami, co je pravda, a co ne. Na scéně uvidíte Tomáše Kluse, Renatu Rychlou, Barboru Vyskočilovou, Jakuba Slacha, Andreje Poláka, Daniela Švába a Petra Hojera.

Zapomeňte na katalánskou metropoli, jak ji znáte z allenovsky pohlednicového podání a la Vicky Cristina Barcelona. V tomhle filmu neuvidíte žádné ze španělských vnad, rozechvělé turistky ani umělecké floutky, kteří si s nimi pohrávají. Jediné, co tyto dva tituly spojuje, je španělský švihák a oscarový herec Javier Bardem. Zde veškerá podobnost končí, neboť Uxbalova Barcelona je zcela jiný pohár sangrie. Když z něj okusíte poprvé, ustrnete nečekanou hořkostí. Poslední lok by vás mohl snad i zabít, těžko však přestanete pít. Tušíte totiž, že pod vším tím kalem se skrývá něco průzračně skutečného.