Pauza mezi minulým a tímto úvodníkem nebyla způsobena tím, že by snad nebylo o čem psát. Česko zavalil sníh, zatímco jsem se pekl na dovolené v Egyptě, ministr Drobil přes veškerou aroganci přišel o sponzoring své politické kariéry, jeho lidé zpackali penězovod pro ODS, kolem vlády padalo a padá jedno trestní oznámení za druhým, od zítřka přijdeme o policejního prezidenta, zapomněli jsme už na následky srpnových ničivých povodní v severních Čechách a na důvod, proč od ledna připlatíme stovku na dani z příjmu, vláda šetří, ale podle ekonoma Pavla Kohouta jí ročně uteče 63 miliard v neprůhledných či neefektivních státních zakázkách, peníze z hazardu jdou nastrčeným neziskovkám v milionech a ženy v porodnicích se dnes budou předhánět, aby stihly půlnoc a vyšší dávky.

Ctitelé severského černého humoru, Jima Jarmusche či Akiho Kaurismäkiho by si rozhodně neměli nechat ujít snímek Dobré srdce islandského režiséra Dagura Káriho (*1973), v jehož uměleckém rodokmenu zaujímají zmíněné entity ústřední místo. Přestože se dle vlastních slov tentokrát pokusil o skloubení zdánlivě neslučitelných žánrů – sitcomu a uměleckého filmu – jeho tragikomedie si bezesporu zaslouží pozornost všech náročnějších diváků, a stejně tak i svou účast v nadcházejícím ročníku Projektu 100, kde stane po boku pětice neméně zajímavých snímků.

Název Autofikce vtipně napovídá, že román nese prvky autobiografie i fikce. Kde je skutečná hranice mezi realitou a autorčiným výmyslem, čtenář snad ani nechce vědět. Sedmadvacetiletá Hitomi Kaneharová, narozená v Tokiu, napsala poměrně kontroverzní, ale velmi zajímavé dílo. Pravda, pro vánoční čas není taková kniha úplně to pravé ořechové. Přestože pro citlivější povahy je možná příliš vulgární, nabízí zajímavý pohled na přetechnizovanou část japonské mladé společnosti, které už k pobavení nestačí běžná legální zábava a vrhá se do nejrůznějších rizikových dobrodružství.

Sníh, zamrzlé moře, ledovcové útvary, liduprázdná krajina a v ní několik opuštěných budov, skrývajících rozličné předměty a zapomenuté příběhy. Tak se svým návštěvníkům v čele s režisérem Martinem Ryšavým jeví okolí meteorologické stanice na Medvědích ostrovech ve Východosibiřském moři. Přicházejí sem, aby ony zapomenuté příběhy bývalých zaměstnanců stanice vydolovali z těžké sněhové pokrývky. A tím jim, stanici a spící krajině alespoň na chvíli vdechli zpět její dřívější život. Vzniká tak meditativní mozaika, která jednomu může přivodit téměř spirituální zážitek, druhému hluboký spánek.

Vyznat se v dnešní pestré nabídce oblečení, nejnovější zahraniční módy a nejrůznějších módních trendů, které zpracovávají i dávno zašlé styly, není jednoduché. Vyjít z módního obchodu a nevypadat ve zvolené kombinaci jako indiánka dosud neznámého kmene se stává nadlidským úkolem. Ženám na pomoc se vydal nový módní web Zonakrasy.cz

Fantastické závody světelných motorek a souboje s energetickými chakramy jsou pouhou ozdobou pestrého vědeckofantastického filmu, který je upgradeovaným pokračováním kultovního Trona z roku 1982. Jejich porovnání slouží jako ukázkový příklad toho, kam počítačová animace za ty roky dospěla. Ohání se ale i filosofickými problémy a nezapomíná na postavy. V jedné z hlavních rolí se vrací Jeff Bridges, jako stařec i zázračně omlazený vůdce.

V pátek nás čeká Silvestr. Vltava zakončí Britský rok Britským silvestrem. Nový rok 2011 bude na Vltavě Rokem německého jazyka. 1. ledna proto uslyšíme ve 14 hodin Goethova Urfausta a tradiční Novoroční koncert vídeňských filharmoniků v 11.15. Na Nový rok si Vltava připomene blížící se 25. výročí úmrtí básníka Jaroslava Seiferta v 9 hodin rozhlasovou kompozicí z korespondence s Ladislavem Chudíkem a ve 22.45 básní Suknice andělů.