Belgický režisér Jaco van Dormael (nar. 1957) si vysloužil pozornost kritiky již svými krátkometrážními (hranými i dokumentárními) snímky z 80. let. Na pole celovečerního filmu sice vykročil až o několik let později, ale neméně úspěšně. Drama Toto hrdina mu v Cannes vyneslo Zlatou kameru pro nejlepší debut a snímek Osmý den se tamtéž dočkal nominace na Zlatou palmu a navíc přinesl cenu za nejlepší herecký výkon Danielu Auteuilovi a Pascalu Duquennemu.

Když jsem se loni na podzim dozvěděl, že v mém rodném Hradci Králové chystá svou další premiéru Dan Špinar, můj bývalý spolužák ze studií DAMU, řekl jsem si, že u toho musím být, a vydal se na premiéru. Mile mě překvapilo, že v Klicperově divadle dostali své velké příležitosti i další absolventi naší alma mater – scénografka Lucia Škandíková, kostýmní návrhářka Linda Jiříková-Boráros a v uměleckém souboru již domestikovaní: dramaturgyně Jana Slouková a herci Pavlína Štorková a Vojtěch Dvořák.

Ďábel chodí mezi lidmi a Bůh na ně dávno zapomněl. Prožitek slunce nepatří k běžné zkušenosti obyčejného smrtelníka a v Anglii vládne déšť a sníh, bláto, krev a pot, smutek s beznadějí. Jestli má kromě marné víry něco nemateriálního smysl, musí si to člověk chránit uvnitř sebe. Pro slabého není lehké udržet si v sobě světlo a ostatně ani holý život. Taková doba potřebuje naději a rytíře, hrdiny činu i ducha. Ti mohou být bez bázně, nikoli však bez hany. Solomon Kane o tom ví své.

Rozhlasovou verzi tragikomedie o třech chodech Davida Drábka Švédský stůl vysílá Vltava v úterý ve 21.30. Z rozhlasových adaptací stojí za připomínku také v sobotu ve 14 hodin na Vltavě Žebrácká opera Johna Gaye a v neděli ve 20 hodin na Praze Shakespearův Sen noci svatojánské. Protože bude poslední neděle v měsíci, vysílá se rozhlasová hra také v rámci čajovny, a to v 19 hodin. Půjde o hru Petra Mašky Blbouni.

Romány z doby komunizmu, s různými osudy na pozadí tohoto státního zřízení, jsou poměrně časté. Román Zdeňka Kotrlého však nabízí neobvyklý pohled díky osobnímu příběhu a nezvyklému jazyku. Přestože zpočátku je pro čtenáře dost náročné pochopit již rozběhlý příběh, postupně jsou vtaženi do děje a každý další řádek před nimi rozvíjí spletitou historii několika postav, jež vede až k tragickému konci.

Klaun, herec, performer a student činoherní režie na JAMU v Brně Ján Mikuš (1984) letos uvedl premiéru inscenace Kafkova Zámku na VŠMU v Bratislavě a Pitínského Pokojíček spolu s autorskou hrou dalšího studenta JAMU Ondřeje Novotného Co je ve sklepě ve Studiu Marta. Ján Mikuš je členem souboru divadla G. F. Belopotockého z Liptovského Mikuláše, divadla Na cucky v Olomouci a uměleckým šéfem klaunské společnosti Champ de Tension inspirované novým cirkusem.

Ano, obětoval jsem se pro vás, milí čtenáři, a v záchvatu jakési masochistické nálady jsem zašel do kina na filmový hit Zatmění. Má muka byla o to větší, že jsem nejprve, v zájmu objektivity, musel zhlédnout první dva díly tohoto teenage slaďáku. Ano, i život filmového recenzenta dokáže být někdy pěkně podlý a krutý. Ale dost již cynických poznámek na kvalitu této celosvětově jako mor rozšířené ságy. Důležitější je přece zhodnotit samotný film!