Červen je pro většinu školáků symbolem neúprosně se blížícího konce školního roku a tím pádem i závěrečného vysvědčení. Mnozí z nich tedy sedí doma a snaží se dohnat to, co zameškali. Učí se a učí. Možná by ale nebylo na škodu, kdyby si oni, i vy, co už do školy třeba nechodíte, alespoň trochu odpočali a zašli do kina na nějakou povedenou komedii nebo drama. Protože třeba takový díl Sexu ve městě, který právě míří do českých kin, vás zaručeně pobaví!

Mladý a nadějný, neskonale blonďatý. Dvě divadelní hry, čtyři dětské knížky (ať už autorská či editorská spolupráce), Comeback, Nekultura, Hlava nehlava. Poznáte podle indicií, o koho se jedná? Ale no tak, vždyť to není tak těžké! Že by Konečně něco? Konečný? Vida, už to skoro máte! Áno, není to nikdo jiný než Ladislav Karpianus, na jehož křest, tedy jeho knihy, by vás Nekultura velmi ráda pozvala!

Souboj titánů byl ve své době velmi zajímavý počin. I když už tehdy působil technicky zastarale, nedala se mu upřít parádní atmosféra starověkých mýtů a bájí. Nový remake sice disponuje moderními efekty, ale to hlavní postrádá. Atmosféra se kamsi vytratila a s ní i velký kus zábavy. Ale to je pro dnešní Hollywood zkrátka typické a divák se s tím, bohužel, musí chtě nechtě smířit.

Při psaní souhrnného komentáře o Festivalu spisovatelů Praha (FSP), nebo chcete-li Prague Writers Festival (PWF), se dá jen těžko vyhnout shrnujícím a klišovitým výrazům typu: „hlavní téma festivalu“, „nejzářivější hvězda festivalu“, „cenu obdržel“ a v tomto případě je nutné připojit „i přes neskutečná vedra“ a „bohužel nepřijel“. Milý čtenář promine, ale nedá se jinak.

Blbá hra aneb Křtiny v Hřbvích je název rozhlasové montáže studiové a veřejné nahrávky divadelního představení Ivana Vyskočila. Vltava ho vysílá v sobotu od 14 hodin. Ještě o hodinu dříve nabídne Praha 1. část dramatizace Klapzubovy jedenáctky Eduarda Basse. A vltavský Páteční večer od 20 hodin je vzpomínkou na rozhlasového režiséra Josefa Červinku.

Letošní multižánrová kulturní smršť studentského festivalu Zlomvaz 2010 se Prahou sice přehnala už před třemi týdny, ale s ním na Divadelní fakultě pražské Akademie múzických umění začalo zkouškové období. I v takto nabitém období života umělecké vysoké školy děkan Jan Hančil nalezl chvilku, aby odpověděl na několik zvídavých otázek týkajících se úspěšně zakončené přehlídky umělecké tvorby studentů z Česka a Slovenska, jejíž konání Nekultura podpořila.

Američtí Thievery Corporation mají slušnou fanouškovskou základnu. Není divu: patnáct let trvající projekt je kritikou oceňován za jaksi univerzální líbivost plus za politickou angažovanost (která této líbivosti dodává váhu). Jejich pražské vystoupení však bylo spíše společenskou návštěvou než významným hudebním zážitkem.