Dramaturgie festivalu Nultý bod letos nabídla vskutku prestižní a bohatý program, zejména co do účasti zahraničních umělců. Českou republiku v něm zastoupila mimo jiné skupina Tantehorse (dříve Teatro Pantomissimo), která dlouhodobě prověřuje možnosti těla v rámci mimického divadla. Inscenace Miřenky Čechové nazvaná Salome posouvá tento průzkum opět o krok dále – kombinuje mimické prvky s japonským tancem butó a experimentální činohrou. Zdánlivě neskloubitelné žánry propojené biblickým příběhem o Salome, která na králi Herodovi žádá za svůj tanec hlavu proroka Jochannana (novozákonního Jana Křtitele), se zde spojují v esteticky kompaktní celek.

V úterý nás čeká státní svátek – Den české státnosti, svátek svatého Václava. Rozhlas na ten den připravil několik pořadů, které stojí za poslech. Hned v 8 hodin ráno na Vltavě to bude Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily, v 10 hodin na Praze přímý přenos sváteční bohoslužby ze Staré Boleslavi a ve 20 hodin na Vltavě oratorium Antonína Dvořáka Svatá Ludmila. Ve 22 hodin pak ještě sváteční den zakončí tragédie Bratři Jaroslava Vrchlického.

Pátý večer festivalu Nultý bod a Juschka Weigel se svým představením Frequency I. Podtitul zní „moderní tanec s prvky butó“, ale nemyslím si, že je nutné vystoupení umělkyně zužovat takovýmto označením. Zkusme říci jednoduše pohybové divadlo. Protože o pohyb zde šlo především. Pravda, prvky z moderního tance, butó, indického tance, evropského společenského tance, pozemní akrobacie či šantánového juchání zde k vidění byly, ale celku se účastnily tak trochu mimochodem, jakoby náhodou. Vlastní jádro inscenace leží právě ve spojnici výše vyjmenovávaných – tedy v dynamice lidského těla.

Zlín se stává jedním z významných vrcholů pohoří Literatura na české mapě. Nejen že vzniklo nakladatelství Kniha Zlín, kde jsou vydávány zajímavé tituly, ale město se především stává tématem mnoha velice působivých knih z poslední doby. V poslední době je to třeba Gumový betlém Jaroslava Kovandy, ale zde se budeme věnovat Na krásné modré Dřevnici od Antonína Bajaji. Románu o vzpomínání na časy, na které rodiče raději nevzpomínají.

Festival Nultý bod přivezl do Prahy polskou taneční skupinu s divným názvem: Teatr Dada von Bzdülöw. Nutno jedním dechem dodat, že i představení Several Wity Observations, které tato skupina odehrála ve středu 22. 9., bylo dost podivné. Leszek Bzdyl, který tuto taneční skupinu v roce 1993 založil, jí vetkl do názvu příznačné slovo dada, doplněné o svou přezdívku z dětství: „Bzdülöw“.

Kniha Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda od Junota Díaze, amerického spisovatele původem z Dominikánské republiky, která byla před dvěma lety odměněna Pulitzerovou cenou za literaturu, vyšla nedávno poprvé v českém překladu v nakladatelství Argo. Tento nevšední román se dá opsat několika slovy: rodinná kletba, diktátorova všemoc, černá kůže a fantastický komiks.

Ruzyňský letištní Terminál 2 se v úterý 21. září proměnil na jedno velké, dosti improvizované letiště. Divadlo Letí zde ve spolupráci s Divadlem Na zábradlí předvedlo svůj nejnovější projekt Nebe nepřijímá, sestavený z her pěti významných evropských autorů, a potvrdilo, že běžné letiště může být velmi zajímavým svébytným divadlem.