Od vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny jsme se jen jednou vyspali a již na nás média valí „politické zemětřesení“. Nakolik se to ale opravdu zatřáslo, odhalí nám voličům následující čtyři léta. Politikům už stačily letošní volby ukázat v plné kráse, nakolik jsme tupým stádem, které slyší na marketingová hesla, a nakolik se nám zamlouvá negativní kampaň, na kterou doplatily obě nejsilnější strany. Některým ze stávajících poslanců jsme svými preferenčními hlasy vyslali jasný signál, že je již podporovat nechceme, a jako naši zástupci v dalším funkčním období ve sněmovně nezasednou, i když jejich strany tam setrvaly. Už nezáleží na tom, na jakých příčkách kandidátek politikové jsou, ale jak nás během uplynulých čtyř let reprezentovali a s čím ti noví do sněmovny přicházejí. Myslím, že jsme se naučili zodpovědně volit.

Václav Bartoš

Skvělé vyhlídky mají ti, kteří budou od neděle poslouchat stejnojmenný rozhlasový seriál natočený v roce 1971 podle románu Charlese Dickense. V hlavní roli uslyšíme Karla Högera. Vysílá se na Vltavě v 10.30. Naopak velice špatné vyhlídky měla před 60 lety Milada Horáková. Stanice Leonardo proto bude od pondělí reprízovat dokumentární seriál Marka Janáče, který den po dni sleduje proces s Miladou Horákovou. Vysílá ho každý den od 20 hodin.

Petr Nikl a Ondřej Smeykal společně s několika dalšími autory do Prahy opět přinášejí projekt Orbis Pictus aneb…, tentokrát osobitou putovní výstavou Leporelohra, která je zároveň permanentní tvůrčí dílnou otevřenou aktivitě všech diváků. Leporelohru můžete až do 5. června navštívit v Českém centru v Rytířské ulici.

Nakladatelství Argo zatím vydalo tři romány od Sarah Watersové: Zlodějku, Malého vetřelce a debut Špičkou jazyka. Všechny mají přes 500 stran. Už v roce 1900 psal nakladatel Samuel Fischer Thomasi Mannovi jako reakci na rukopis jeho prvotiny Buddenbrookovi: „Myslíte, že by bylo možné dílo o polovinu zkrátit? Pokud ano, jsem nakloněn záměru Vaši knihu vydat. Román o šedesáti pěti arších je pro dnešního čtenáře příliš velkým soustem.“ A co by asi napsal na podobně dlouhý román v dnešní uspěchané době, kdy už prý skoro nikdo ani nečte…

Máte-li rádi zasněnou elektroniku, částečky world music v rosolu hlubokých basů, tříštivé ozvěny jazzu a klasické hudby, výrazné, kosmicky znějící vokály, rytmy dubu či reggae a především fandíte harmonickému propojení uvedených žánrů, červen vás zahrne nebývalou pozorností. V Praze vystoupí hned dvě downtempové legendy: Thievery Corporation a Bonobo.

To, že naše civilizace není ideální, vnímá – má-li jen trochu otevřené oči – snad každý. Navzdory závratnému tempu zdokonalování technických prostředků lidské komunikace se nezdá, že by si lidé navzájem lépe rozuměli, spíše naopak. I když jsme překonali obrovské vzdálenosti a vměstnali svět do krabiček, co se bez potíží vejdou do kapsy, nemůžeme říct, že by lidé měli k sobě opravdu blíže. Dnes a denně se setkáváme s komunikačními šumy, pokud ne přímo s komunikačními selháními, které se často týkají i lidí, kteří by si zjevně mohli (a dokonce i chtěli) rozumět. A snad ještě více se rozestupují pevniny mezi generacemi.

Simon Heath je na poli temného hororového ambientu jednou z nejvýraznějších postav. Táta projektů jako Za Frumi, Abnocto a právě Atrium Carceri je člověk velmi tvořivý, schopný z malého množství prostředků vytvořit neuvěřitelně sugestivní dílo. Album Phrenitis je šestým řadovým počinem jeho projektu Atrium Carceri.