Romány z doby komunizmu, s různými osudy na pozadí tohoto státního zřízení, jsou poměrně časté. Román Zdeňka Kotrlého však nabízí neobvyklý pohled díky osobnímu příběhu a nezvyklému jazyku. Přestože zpočátku je pro čtenáře dost náročné pochopit již rozběhlý příběh, postupně jsou vtaženi do děje a každý další řádek před nimi rozvíjí spletitou historii několika postav, jež vede až k tragickému konci.

Klaun, herec, performer a student činoherní režie na JAMU v Brně Ján Mikuš (1984) letos uvedl premiéru inscenace Kafkova Zámku na VŠMU v Bratislavě a Pitínského Pokojíček spolu s autorskou hrou dalšího studenta JAMU Ondřeje Novotného Co je ve sklepě ve Studiu Marta. Ján Mikuš je členem souboru divadla G. F. Belopotockého z Liptovského Mikuláše, divadla Na cucky v Olomouci a uměleckým šéfem klaunské společnosti Champ de Tension inspirované novým cirkusem.

Ano, obětoval jsem se pro vás, milí čtenáři, a v záchvatu jakési masochistické nálady jsem zašel do kina na filmový hit Zatmění. Má muka byla o to větší, že jsem nejprve, v zájmu objektivity, musel zhlédnout první dva díly tohoto teenage slaďáku. Ano, i život filmového recenzenta dokáže být někdy pěkně podlý a krutý. Ale dost již cynických poznámek na kvalitu této celosvětově jako mor rozšířené ságy. Důležitější je přece zhodnotit samotný film!

Otálel jsem s úvodníkem do nástupu trojkoalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných k moci. Povolební vyjednávání bylo dlouhé a pečlivé. Během něj se zrodilo padesát stran koaliční smlouvy, dosud nejdelší takové smlouvy v naší historii. Celý ten čas mi zněla v uších slova Karla Schwarzenberga, kterého se už v květnu v pořadu Reportéři ČT ptali, proč se rozhodl založit politickou stranu.

Říká se, že kniha je nejlepší přítel člověka. Mnozí ji vnímají jako duševní obohacení, protože je nutí přemýšlet a rozvíjet fantazii, další ji považují za zdroj poučení, pro mnohé je způsobem, jak příjemně strávit volný čas, další se nad jejími stránkami snaží utéct od svých problémů. Ať už je váš vztah ke knize jakýkoli, jistě mi dáte za pravdu, že číst knihy má smysl. Musí ale existovat někdo, kdo takovou knihu vypiplá od plenek. S šéfredaktorem nekomerčně zaměřeného nakladatelství Perplex Danem Jedličkou jsme si povídali o tom, jak přicházejí knihy na svět, a také o tom, že dotek papíru a vůni knihy zkrátka žádná moderní technika nenahradí.

Zcela jistě se stal největším překvapením letošního Oscarového ceremoniálu válečný snímek The Hurt locker, v českém překladu Smrt čeká všude, který natočila americká režisérka Katheryn Bieglow. Bývalý manžel režisérky James Cameron, který má na svědomí Avatar a mnoho dalších významných snímků, prohlásil v nedávném rozhovoru, že se tento válečný snímek může stát pro válečný konflikt v Iráku tím, čím se stala Stoneova četa pro válku ve Vietnamu. Ale to je samozřejmě na každém divákovi a jeho vlastních emocích.

Becket, jak ho inscenuje hostující režisér Janez Starina v brněnském Městském divadle, je takové představení, po kterém člověk vůbec nemá chuť zabývat se jeho formou, ale je rozdrážděný k přemýšlení o zapeklitém příběhu, který viděl. Uměl bych si dobře představit, že v příznivých poměrech by se po uvedení podobné inscenace rozpoutala živá diskuze nad jejími tématy. V případě Becketa by totiž bylo hodně o čem se bavit.