Dvojrecenze: Dan Brown – Ztracený symbol; Tim Collins – Ztracený symbol… a kde ho hledat
Kniha amerického spisovatele
Dana Browna Šifra mistra Leonarda dostala mnoho lidí po celém
světě do kolen. Jen málokoho nechala ať už v pozitivním či negativním
slova smyslu klidného. Autor v ní bez zbytečně přemyšlených
křečovitých konstruktů odkrýval myšlenky rezonující s tématy, která
znal alespoň okrajově každý čtenář, pustil se odvážně do výkladu
Ježíšovy pokrevní linie a mimo to také nabízel kontroverzně jiný pohled
na dnes tolik diskutovanou roli ženy v církvi. Když k tomu připočteme
dávku napětí, dobře načasované zlomy, překvapivé odhalení i to, že se
příběh odehrával ve velkých evropských městech, je jasné, že šlo
o titul, který sedl – určitě nejen – českému čtenáři
jako ulitý.
Škola života

Škola života je těžko zařaditelný snímek. Tváří se jako psychologické drama, ovšem ve výsledku působí spíše jako neškodné retro. Většinu filmu totiž sledujeme rozverné dovádění nezkušené školačky, neboť dramatická zápletka se rozvíjí až na samotném konci příběhu a je zmíněna pouze jakoby na okraj. Tím ovšem vyznívá poslání příběhu víceméně na prázdno.
Mikši, přemluv Vlčí žábu

V uplynulých týdnech českou společnost zaplavilo několik zdánlivě důležitých kauz. O sopečných erupcích nemluvě. Zvlášť ve spojení s nimi se vynoří mnohé názory o tom, jak se množí přírodní katastrofy. Nemnoží, jen se více medializují. Stvořili jsme společnost tak globální a propojenou, že její chod mohou ovlivnit události vzdálené tisíce kilometrů.
Labyrint Kaplického díla v DOXu

Jan Kaplický – jméno, které v současné době zná snad každý, kdo se zajímá o veřejné dění. Autor kontroverzní „chobotnice“, osoba, kolem níž se točí nespočet politických debat, nedávno zesnulý architekt světového formátu. Jeho tvorbu je nyní možné obdivovat v přízemí galerie DOX.
2012 katastrof amerického velkofilmu

Pokud jste čekali katastrofický film se vším všudy, tedy skvělými efekty a nudnými dialogy, jež pronášejí černobíle pojaté postavy, a vše zaobalené v politicky korektním balení, tak nastupte na palubu. Katastrof je film plný, možná až přesycený, ale právě proto jsme se na něj všichni tak těšili. Velké očekávání a ještě větší obavy sliboval původem německý režisér Roland Emmerich, který si amerického občanství určitě váží a svoje nudné příběhy prodává v dramatických baleních už bezmála celé desetiletí.
Zlomatka: Divadelní kontroverze na malém městě?

Mladé tvůrčí režijně-dramaturgické duo Petr Mikeska a Pavel Khek si v mladoboleslavském divadle poměrně zajímavě pohrává. Zkoušejí klasické tragédie, polozapomenuté grotesky i dramatizace prózy. Jejich pokusy jsou hodně roztěkané a výsledky nevyrovnané, ale že je jejich tvůrčí kvas plodný a dravý, dokazují některé pozoruhodné inscenace (například úspěšný Maupassantův Miláček). Jednou z aktuálních je i zpracování Zlomatky, světově úspěšné hry mladého italského autora Maria Gelardiho. Lze to vnímat především jako pokus přivést na konzervativní kamennou regionální scénu současnou dramatickou tvorbu a s ní i současná témata.
Multižánrová kulturní smršť Zlomvaz 2010

Od 18. do 22. května v pražském divadle DISK na Karlově ulici a v holešovické La Fabrice dostane slovo a prostor nastupující generace mladých umělců. Prestižní studentský festival Zlomvaz, který si během své šestnáctileté existence vydobyl pevné místo v kulturním spektru nejen Prahy, ale i celé České a Slovenské republiky, projde ve svém 17. ročníku zásadní změnou. Stane se moderní multižánrovou přehlídkou.