V Moravské galerii v Brně čeká na všechny ctitele melancholických snových výletů a znejišťujících malířských otazníků retrospektivní výstava Viktora Pivovarova. Jeho tvorba se vyznačuje odkazem na určité polohy veristického surrealizmu, na tvarosloví užívané Paulem Delvauxem, lyrikou se podobá Giorgiu di Chiricovi. Formální podobnost však skrývá příznačné odlišnosti, dané rozdílnou sociální i časovou strukturou, ve které díla jmenovaných vznikala.

Po několikaleté odmlce se na repertoár ostravské Komorní scény Arény dostala na kost regionální hra. Od dob Lipusovy nezapomenutelné Průběžné O(s)travy krve (derniérované po desetiletém uvádění v roce 2004) se sice v severomoravských divadlech inscenace věnované tamějšímu kraji objevují poměrně hojně (Z deniku Ostravaka, Bezruč?!, Těšínské niebo aj.), zkušený arénovský soubor se však své další příležitosti dočkal teprve nedávno. Dal mu ji svou novou hrou dramaturg Tomáš Vůjtek.

Je možné vecpat celý svůj život do jednoho kufru? Pro Ryana (George Clooney), moderního poustevníka, kterému jakékoliv svazky ani vztahy nic neříkají, to není sebemenší problém. Což z něho mimochodem dělá špičku ve svém oboru, profesionálního vyhazovače. Někoho, koho si najmete jako bohatý citlivý šéf, kterému by zlomilo srdce dát někomu padáka. A tak nás nový film Lítám v tom zavádí do poněkud neobvyklého a neznámého prostředí, které není až tak atraktivní jako spíše realné a skvěle vystihujicí dnešní dobu plnou pomíjivosti, ostrých loktů a kreditek.

Celý týden věnují stanice Radiožurnál, Praha, Vltava a ČRo 6 Dnům srbské kultury. Ke slyšení budou četby, rozhlasové hry, hudba vážná i populární, ale také dokumenty. Na www.rozhlas.cz/program jsou podrobnosti, na odkazu http://www.rozhlas.cz/…prava/705379 také. Z dalšího vysílání určitě stojí za zmínku sobotní přímý přenos Janáčkovy opery Z mrtvého domu z Metropolitní opery v New Yorku.

Brněnská Wannieck Gallery připravila rozsáhlou výstavu děl Stanislava Diviše (1953). Jeden z nejvýznamnějších představitelů českého výtvarného umění generace 80. let 20. století je znám prací, jejíž těžiště se pohybuje na pomezí vědy a umění, fantazie a pravidel, řádu a náhody. Ač v ateliérech AVU nikdy nedostudoval, o to zásadnější měl vliv na vývoj neoficiální české výtvarné scény 80. let, kdy stál mimo jiné u založení skupiny Tvrdohlaví.

Znáte Solaris, ať již v knižní, nebo filmové podobě? Pokud ano, dokážete si představit osudem zkoušené vědce Snauta a Sartoria jako postavičky vypadlé z filmové grotesky? Burani jsou odvážní drzouni. Vzít příšerně vážného Lema a ještě vážnějšího Tarkovského, udělat z nich vesmírnou taškařici a zároveň zachovat ducha předloh, to rozhodně nesvědčí o opatrných ambicích. Tentokrát ale bohužel přece jen přehnaných.

Sotva se Petr Eisner pustil do psaní, už mu byla malá rodná země i století. Fázi, kdy začínající spisovatelé nejdříve píší o svém nejbližším okolí, proto rovnou přeskočil. Po prvních dvou knihách, kdy jedna se odehrává v Brazílii a druhá v daleké budoucnosti, si odskočil do Ameriky v předvečer hospodářské krize. Titul Milující setra však není třetím v řadě, jako divadelní hra vznikl už v roce 2002. Nedávno vydaná kniha se tak stala jen poutavým důkazem, že zaujmout čtenáře umí Eisner už dávno.