Po působivé a v naší kinodistribuci však poněkud zapadlé mystifikaci s výstižným názvem Paranormal Activities nás nyní na plátnech kin čeká další zdařilý počin z oblasti mysteriózního hororu. Snímek Čtvrtý druh (2009) režiséra Olatundeho Osunsamniho se vymyká ze značně zprofanové šedi dnešních filmových žánrů a novátorsky přistupuje k fenoménu hrůzy ve filmu. V případě Paranormal Activities šlo o sled paradokumentárních záběrů ve stylu Blair Witch. Pojetí Čtvrtého druhu je na jedné straně o něco tradičnější, na druhé straně ještě objevnější.

I v regionální galerii můžete narazit na dobré jméno. V Galerii výtvarného umění v Hodoníně díky prodloužení výstavy ještě stihnete soubor krátkých komiksových příběhů výtvarníka a architekta Tomáše Kučerovského (1974).

Bez mučení se přiznávám, že jsem možnost recenzní návštěvy muzikálového debutu libretisty Sagvana Tofiho nadšeně přivítal: nejen v intenzivní předtuše obskurního zážitku, ale rovněž coby dokonalou příležitost k vyvenčení notně již zaprášených schopností mistra popravčího. Vybaven vnitřní cynickou zaujatostí, častou to společnicí divadelního kritika, jsem tedy dne 22. 11. energicky vyrazil směr Divadlo Pyramida, abych naplnil své sváteční poslání a nemilosrdně se utkal s kýčem.

Za sedmero Alpami, Středozemním mořem, Saharou a stezkami pochmurných nomádů si pavouk schoval své varle na střechu a odešel pracovat na pole. Varle našla dcera a nevědouc, že je to tatínkovo, poskytla jej matce, která ten kus masa připravila k obědu. Najedla se matka, najedly se děti, a když se vrátil nic netušící pavouk… Řekněme, že nejedl maniok. Když záhy zjistil, co to společně spořádali, vzal kytaru a začal zpívat. Ponaučení zní: pokud nejsi s těmi, kdo vaří, radši se před jídlem přesvědč, co ti připravili.

Rozporuplné reakce budí v divácích kin nejnovější snímek britského režiséra Guye Ritchieho, který je pověstný svou typickou ironií a humorem z úspěšných filmů Sbal prachy a vypadni nebo Podfu©k. Pokud jde o Holmese, svůj stín Ritchie nepřekročil. Z jeho rukou vyšlo dílko značně nezralé, sloužící především zábavě než umění. To, čeho se dočkáte, je Holmesův Londýn viděný optikou počítačových her, a občas zalitujete, že dobový kontext se sebou nepřináší mohutnější výbuchy a drsnější přestřelky.

V pátek 29. ledna si připomeneme 150. výročí narození ruského spisovatele Antona Pavloviče Čechova. Vltava proto v sobotu odvysílá ve 14 hodin rozhlasovou adaptaci jeho Tří sester. Několik Čechovových povídek bude náplní vltavských Stránek na dobrou noc ve 23 hodin ve čtvrtek, v sobotu a v neděli. V neděli v 19 hodin na Vltavě nás v rámci Čajovny čeká premiéra rozhlasové hry Kateřiny Jonášové Kopule. O hodinu později pak Praha bude vysílat adaptaci kriminálního příběhu Ignáta Herrmanna Kapustův případ.

Mladý nezávislý brněnský Buranteatr, který tvoří především nedávní absolventi JAMU, považuje Tennessee Williamse za autora sobě blízkého. Koneckonců svůj divadelní život zahajoval zhruba před pěti lety právě jeho Tramvají do stanice Touha. Snad i proto si „Burani“ vybrali Williamsovo rané komorní drama, v němž se silně odráží Williamsův životní příběh. Ten je vystavěný kolem otázky, která se podle programu stala i heslem inscenace: „Jak se dostat ze zatlučené rakve a nevyrvat ani jeden hřebík?“ Neboli jak napravit svůj zpackaný život a neublížit lidem, které máme rádi?