Opět nás čekají Velikonoce – největší křesťanské svátky. Rozhlas proto v období Svatého týdne připravil spoustu pořadů, které by nás měly vést k meditaci a přemýšlení. Například od pondělí do pátku to bude v rámci pořadu Psáno kurzívou v 10 hodin na Vltavě čtení z Ortodoxie Gilberta Keitha Chestertona. Čtvrteční a páteční Hudební galerie na Vltavě od 13.40 patří Bachovým Matoušovým pašijím. Na Velký pátek nesmí ve 20 hodin na Vltavě chybět Velkopáteční večer s velkopáteční duchovní hudbou. Ve 22 hodin na něj naváže Velkopáteční křížová cesta Wojciecha Wencela. A na Velikonoční neděli nás ve 13 hodin na Praze čeká premiéra pohádky Karla Šiktance O Rubáškovi.

Švédský spisovatel z přelomu 19. a 20. století August Strindberg prošel rozmanitými tvůrčími obdobími. Známý je především ve své expresionistické poloze badatele hlubin lidského podvědomí. V úvodní poznámce ke Hře snů v tomto ohledu vyložil Strindberg karty na stůl jasně. Přiznal, že jeho záměrem je přiblížit se snu jednak v jeho nesouvislosti, jednak v jeho pro snění charakteristické trýznivosti, kterou mu připisoval. Číst toto drama je pak zkušeností dosti ponurou a matoucí. Mile proto překvapí, že zážitek z inscenace Jiřího Nekvasila je v mnoha bodech odlišný.

„URBAN ART CLASH má v plánu předvést lidem funky street art – „čerstvé“ umění z celého světa,“ hlásala internetová pozvánka. Výstižné uvozovky: „čerstvé“ umění konzervované papírem spíš připomínalo pohled do vyčpělého deníčku teenagera, který by rád měl svůj gang. Přidružená projekce vzbuzovala rozpaky. Alespoň DJ dobře hrál. „Prostě kalba,“ prohodila Klára, čímž vystihla povahu trapného happeningu.

Na Nekultuře jsme vás informovali o křtu knihy Wormsův svět a přinesli rozhovor s jejím autorem. Teď vám předkládáme recenzi této knihy. Ale kdyby se vás Wormsovi lidé ptali, odkud o nich víte, tak nás laskavě nejmenujte. A i vy se před nimi mějte na pozoru! Jinak se ani nenadějete a stanete se koněm ve Wormsových stájích anebo keřem na jeho záhonech dřív, než řeknete kompost.

Režisér Jan Mikulášek přivedl na jeviště brněnského divadla Reduta kontroverzní román Elementární částice francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Prózu zobrazující brutální formou totální rozklad lidských hodnot Mikulášek podstatně zjemnil. Dokázal tak, že současnou degradaci společnosti lze znázornit i bez nadměrné dávky surovosti a vulgarity.

On létá po celém světě a na své milované dítě nemá moc čas. Ona je vytížena prací a na své milované dítě také nemá moc čas. O dítě se tedy stará pečovatelka z druhého konce zeměkoule, která díky tomu může posílat peníze na druhý konec zeměkoule svým dětem, na které nemá čas. Jak prosté, jak typické, jak absurdní.

Velké příběhy byly mezi čtenáři vždy velmi oblíbené. Můžeme vyjít od mytologie a pohádek a přes Dona Quijota a Romea a Julii se dostaneme až do dnešní doby s Pánem prstenů a Harrym Potterem. V takových příbězích se člověk může „ztratit“, může se na chvíli přenést do jiného světa, který ho přitahuje tím, co mu v tomto světě chybí – ať už je to jasný rozdíl mezi dobrem a zlem, dobrodružství, ožívající fantazie nebo možnost vykonat něco velkého. Leslie Marmon Silková rozhodně vytvořila velký příběh. Jeho čtenář se ale nedostane do jiného světa, podstoupí pouť do vlastního nitra.