Po několika posledních filmech se snižující se kvalitou natočil Jan Hřebejk své možná nejzajímavější a umělecky i výpovědní hodnotou nejzásadnější dílo. Jako obvykle natáčel podle scénáře Petra Jarchovského, jehož dílo vyhrálo minulý rok hlavní cenu Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář a kterým potvrdil svou pozici prvotřídního autora. Jak už to u dvojice Hřebejk – Jarchovský bývá, děj se točí kolem celého souboru postav.

Vzpomenout dvoustého výročí vydání knihy filozofa Georgea Wilhelma Friedricha Hegela s názvem Fenomenologie ducha by se mohlo jevit jako užitečné. Na první pohled snad. Ačkoli je kniha určena těm, kdo se chtějí poučit, těžko říci, zdali se snaha nemine účinkem. Je totiž důkazem smutného pravidla, že ti, kteří o Fenomenologii ducha nic nevědí, činí tak proto, že se jim nepodařilo o knize nic dozvědět i přes její dvousetletou existenci.

Asociace Českých filmových klubů připravila na počátek roku 2010 již 16. ročník opulentní putovní filmové hostiny proslulé pod názvem Projekt 100. Dramaturgové akce tentokrát vybrali menu o osmi chodech. Pestrý výběr audiovizuálních laskomin se skládá jak z prověřených perel zlatého fondu filmové tvorby světové i domácí, tak čerstvých pochutin z prestižně festivalových zdrojů. Na své si nepochybně přijde divák inklinující k historii kinematografie i nadšený příznivec aktuálních tendencí.

Jeho jméno si nezískává pozornost skandály, excesy ani provokací. Tento malíř přitahuje zájem milovníků umění především svým dílem. Jeho tvorba je natolik specifická, že přiměla teoretiky k vytvoření nové kategorie: vizionářský expresionizmus.

Je tu nový rok a s ním i nové tipy na měsíc leden. Tentokrát jsou trošku chudší, hlavní příčinou asi je, že většina divadel má přes Vánoce prázdniny, a tak nestíhají zkoušení a přípravy na premiéry. Minulý měsíc jsem se také zmínila o kritické situaci pro Pražské komorní divadlo. S potěšením říkám, že instituce bude pokračovat i nadále, bohužel však se značně nižší dotací, než kterou by bylo třeba na její rozvoj, a také se značnými finančními ztrátami, ke kterým došlo v době nejistoty. Nyní už mi jen dovolte popřát vám krásné čtení a spoustu výjimečných kulturních zážitků ve dnech příštích.

Z nepřeberného množství alb, s kterými nás konfrontoval rok 2009, jsem vybrala možná pro někoho ne tolik známou elektro-taneční záležitost z Apeninského poloostrova, dále jednu house-techno formaci z Britských ostrovů a do třetice rebelskou world music formaci ze saharského prostředí.

Výstava Od Botticelliho k Tizianovi v budapešťském Muzeu krásných umění nabízí malířská esa italské renesance. Leonardo, Rafael plus dvě hvězdná jména z názvu výstavy a další… od každého alespoň pár kousků. Přitom nejde o vyčerpávající pochod kilometry muzejních chodeb – výstava je sice rozsáhlá, ale kompaktní a ostře působivá.