I mezi Mikulášem a vánočními svátky se ve světě hudby dějí zajímavé věci. Pro inspiraci nabízíme dvě pozvánky na koncerty do Paláce Akropolis a pro zkrácení volné chvíle dvě čerstvé hudební novinky. Na závěr si můžete smlsnout na várce nových videoklipů.

Pokud ve vás ještě přetrvávají dozvuky podzimní deprese, nebo už se naopak projevuje deprese předvánoční, možná vás napadne sáhnout po knize, která by vás z tohoto stavu dostala. Román Člověk není nikdy úplně šťastný by mohl být dobrou volbou. Zaručeně vás vtáhne do děje, ukáže vám, že byste na tom mohli být i hůř, a na závěr nabídne sladký konec, jaký máme před Vánoci tolik rádi.

Protože se Vánoce už přiblížily téměř na dohled (nebo spíš na doslech), věnuje v neděli 20. prosince stanice Vltava část svého vysílání Vánočnímu dni Eurorádia. Prostřednictvím přímých přenosů a jednoho záznamu se dostaneme do 5 zemí Evropy (včetně Česka) a poslechneme si 5 koncertů duchovní a vánoční hudby. Den předtím nám Vltava nabídne záznam Gounodovy opery Faust a Markétka z Vídeňské státní opery. A skicou pro rozhlas Docela sám si ve Výročí týdne připomeneme spisovatele Samuela Becketta. Ale nejen jí. V sobotu večer odvysílá Vltava také Svět poezie z Beckettovy tvorby.

S kurátorem, kritikem umění a vedoucím ateliéru videa na FaVU v Brně Jiřím Ptáčkem ml. (1975) nad tvorbou Václava Stratila, jihočeskou scénou a současnou situací v ROXY/NoD. Rozhovor proběhl 27. října 2009.

Již potřetí za poslední měsíc jde do kin nadějný český celovečerní debut autorského filmaře. Jaroslav Fuit, režírující dosud televizní seriály, se pustil do detailní analýzy vztahu dohnaného do krajnosti až masochistické, který se jeho protagonisté (Michal a Veronika) rozhodnou řešit na vysněné dovolené. A jak se dá předpokládat, zážitek to bude přímo katastrofální…

Tentokrát to byl pražský Lucerna Music Bar, který hostil 7. prosince skvělou show známého festivalu Electronic Beats. Ten nám letos přivezl dvě trochu odlišné koncepce elektroniky. Popové The Asteroid Galaxy Tour a drsnější elektronické Modeselektor s vizuální podporou Pfadfinderei.

Režie jednoho z nejznámějších děl A. P. Čechova a světové dramatiky vůbec se v Městském divadle Brno chopil sám ředitel tamější scény Stanislav Moša. Jak už to při setkání s léty prověřenými klasickými kusy bývá, i on byl postaven před rozhodnutí, zda přistoupit k tradiční látce pietně (s neodmyslitelným rizikem ustrnutí ve výrazu dávno omletém), nebo se vůči textu výrazněji vymezit a zpracovat jej po svém. Stanislav Moša zvolil první možnost – rozhodl se věřit síle slov nesmrtelného dramatika, zbytečně neexperimentovat a násilně nebořit naši romantizující literární představu o Rusku 19. století. Zároveň ale nepřehlédl humorné tóny, jimiž je dílo prošpikováno, a na nichž si sám Čechov – jak známo – tolik zakládal.