Filmový festival v Cannes nemá rád války a všechny ostatní, co paktují s republikánskou Amerikou a celým nesocialistickým světem, a proto častokrát uvádí filmy, které propagují podobné názory. V roce 2008 se tak stalo prostřednictvím mimosoutěžního Maradona režie Kusturica. Film Emira Kusturici o Diegovi A. Maradonovi tehdy provázely živé projekce i tiskové konference, velké líbání a objímání. Existoval k tomu důvod. Bylo před americkými volbami, a proč si tedy skrze ústa Maradony a obraz Kusturici nerýpnout do Bushe a jeho britských poskoků? Teď po Obamově vítězství a zapadnutí Bushe do stoky dějin uvedení Maradona režie Kusturica ztratilo svůj hlavní a bohužel jediný smysl.

V pondělí a ve středu ve 20 hodin se bude Vltava věnovat 300. výročí narození skladatele F. X. Richtera. A nejen to, jeho hudba bude znít také od pondělí do pátku ve 13 hodin ve vltavském Trylku. Pokračovat budou také dva vltavské seriály, a to Xaver v úterý ve 21:30, a také Duch děvky v neděli v 10:30. ČRo Leonardo nabídne od pondělí v 19:30 četbu na pokračování z knihy Františka Nepila Střevíce z lýčí v autorově přednesu. Za pozornost určitě stojí také premiéra Chestertonovy detektivky Ďáblův jícen na Vltavě ve čtvrtek ve 20 hodin.

Právě začíná adventní čas, zkuste se však na malou chvíli zastavit a zapomenout na všechen ten předvánoční shon. Vánoce by přece měly být svátky klidu, odpočiňte si třeba u nových NeKulturních tipů na prosinec, vydejte se do divadla a nadělte si tak malý dárek. Pokud to ale nestihnete před svátky, nezoufejte, na Boží hod, na Štěpána i na silvestrovské odpoledne nabízí programy některých divadel další příležitosti, jak zhlédnout něco pěkného. Například Pan Kaplan má třídu rád (Divadlo ABC), Radúz a Mahulena nebo Žebrácká opera (obě Národní divadlo).

Může se ve složitém věku elektronické a postmoderní kultury prosadit jednoduchá kniha? Asi ne. Bill a Nebyl Mariana Pally se svými prostými příběhy pravděpodobně zůstane na okraji zájmu čtenářské obce. Nebude z ní bestseller ani kniha roku. A je to tak lepší. Její čtenáři se pravděpodobně budou navzájem dost lišit, ale bude je spojovat smysl pro absurdní humor a nevšední estetiku. Měli by být mimořádní, jako Bill, Nebyl a jejich kumpán Bumbín.

Přede dvěma lety měl v pražském experimentálním prostoru ROXY/NoD premiéru společný projekt režiséra Jana Nebeského, herce Davida Prachaře a hudebníka Pavla Fajta. Ke spolupráci přizvali herečku Lucii Trmíkovou a dramaturgyni Kateřinu Šavlíkovou, která k inscenaci připravila textovou partituru na základě četby knih Faust a Kniha neklidu, jež napsal portugalský literát Fernando Pessoa. Vnitřně rozervaná výpověď osudem trýzněného spisovatele by mohla odradit od návštěvy vynikajícího představení, které si našlo za dobu existence diváky, kteří se do NoDu opakovaně vracejí. V čem tkví úspěch Neúplného snu?

Herzelicht, Sehnsucht, Mutter, Reise Reise, Rosenrot. To všechno jsou předchůdci nového alba světoznámé německé skupiny Rammstein. Je víc než těžké říct, které album je z nich nejlepší, ale to ani není potřeba. Všechna jsou jedním slovem skvělá a pro fanoušky této skupiny hudebně bohatá. Liebe ist für alle da je tedy dalším střípkem do pozoruhodné mozaiky, která je plná hitů.

Haruki Murakami je autor, kterého v českém prostředí znají nejen literární odborníci a nadšenci, ale i veřejnost širší. A to je v kategorii „japonský spisovatel“ opravdu úctyhodná výjimka. Chce-li si ale jeho fanoušek užít i Murakamiho nejnovější česky vydané dílo Sputnik, má láska, měl by se pokud možno ubránit srovnávání s díly předešlými. A srovnávat se nebude ani v této recenzi.