Bezmála patnáct let patří skupina -123 min. ke stálicím kvalitní české hudební scény. V tomto měsíci jim vychází nové album nazvané Dream. Nejen o něm, ale i o plánovaných novinkách během chystaného podzimního turné jsme si povídali s frontmanem „Minut“ Zdeňkem Bínou.

Před dvěma hodinami dozněl premiérový potlesk Maškarády v Klicperově divadle. Lermontovovo drama bylo ve své době cenzurou tvrdě potíráno a jeho autor své dílo několikrát přepracoval ve snaze dostat ho na jeviště. Nyní si jej v Hradci Králové vzal tvůrčí tým soustředěný kolem talentovaného režiséra Daniela Špinara jako výzvu k novému pojetí, které rozhodně nejde ruku v ruce s představou inscenování „ruské klasiky“.

Je vždy zajímavé sledovat, jak se umělecké nadání projeví u jednotlivých členů jedné rodiny. Kdo rád takhle bádá, měl by vyrazit do pražského Mánesu. Od 9. října tam totiž probíhá společná výstava rozvětvené rodiny Brychtových. Sešla se tam známá jména jako například sklářka Jaroslava Brychtová (polovina tvůrčího dua se Stanislavem Libenským) nebo ve světě známí malíři Jan a Lída Brychtovi a jejich syn, ilustrátor Alex Brychta. Když říkám „známí ve světě“, myslím tím „méně známí u nás“, jak bude ještě vysvětleno.

Intelektuální detektivka. Tak bývá stručně charakterizován veleúspěšný debut mladé americké autorky Marishy Pesslové. Označení „detektivka“ ale myšlenkovou a tematickou náplň obsáhlého románu příliš zjednodušuje. I když… napětí, záhady a tajemno dláždící lákavou cestu ke vzrušující pointě ve Vybraných kapitolách z mechaniky pohrom rozhodně nechybí. Pro netrpělivého čtenáře ale může být místy ona cesta poněkud zdlouhavá.

Letošní ročník Next wave/Příští vlny se stal minulostí, a tak vám jako malé ohlédnutí připomenu jedno ze sobotních představení, které patřilo mezi ty nejlepší kousky celého divadelního maratonu. Mám na mysli vystoupení Svět odsouzencův v podání Spitfire Company, což je spolek vytvářející plastické divadlo. Tento neobvyklý pojem v sobě skrývá syntézu pohybového, činoherního i mimického divadla. Jejich začátky jsou spojeny s experimentálním prostorem Roxy/NoD, nyní je však můžeme vidět i v paláci Akropolis.

Donedávna bylo o Ekotechnickém muzeu v Bubenči slyšet hodně chvály. V jeho prostorách se konaly kulturní akce využívající specifikum staré industriální architektury. Na Niklovu výstavu Labyrint světla přicházely davy. Říkalo se, že se tam cosi zajímavého děje. Jenže od 12. října je najednou všechno jinak.

Celých 208 minut trvá audio nahrávka dramatizace slavného románu Miláček od Guy de Maupassanta, kterou v tomto roce vydalo nakladatelství Českého rozhlasu Radioservis. Mohlo by se zdát nekonečně, nepřečkatelně a nemožně dlouhých 208 minut, není tomu ale tak. Miláček se povedl, dobře se poslouchá, poutavá dramatizace má gradaci i spád, herci odvedli suverénně přesvědčivé výkony a nevtíravá hudba domalovává atmosféru Paříže na konci 19. století. Milovník audio knih se zatetelí radostí, znalec současné české politické scény zrudne přetlakem negativních emocí. Za těch 124 let se totiž nic moc nezměnilo.