Výstava jedenácti prací britského umělce Damiena Hirsta v Malé galerii pražského Rudolfina pomalu spěje ke svému konci. Představuje nevelký, ale pečlivě volený soubor děl známého současného umělce, vybraný kurátorem Petrem Nedomou ve spolupráci s norským The Astrup Fearnley Museum of Modern Art. Tvoří rozmanitý průsečík Hirstovou tvorbou vznikající v průběhu posledních 16 let a umožňuje nám seznámit se ve zkratce s různorodými formami a aspekty jeho díla.

„Má se to takhle, nebudu to vysvětlovat vůbec. Prostě do toho takhle umělecky máchnete, a pozdější vysvětlování by to jenom zesměšnilo a hlavně zkazilo ten šmrnc,“ odpověděl Quentin Tarantino novinářům v Cannes na otázku, proč název svého nového filmu Hanebný pancharti zkomolil. Scénář k němu začal psát ještě před Kill Bill, musel ho ale odložit, protože nemohl přijít na vhodný konec. Cesta od počáteční myšlenky k hotovému filmu trvala přes deset let. Nakonec ale Hanebný pancharti vznikli. A povedli se.

Ladislav Karpianus je jméno důležité nejen pro celou Nekulturu.cz, neboť Láďa je jedním ze zakládajících členů našeho serveru, ale také je to jméno, které pomalu, ale jistě začíná mít ohlas i ve světě kolem literatury a psaného slova vůbec. Není to kdejaký začínající literární floutek, je to autor, který sbírá ostruhy ve sférách českého psaní a jehož zkušenosti bychom rozhodně nespočítali pouze na prstech jedné ruky. Proto mi bylo velkým potěšením pozvat si ho k rozhovoru u příležitosti vydání jeho nového počinu – Velké knihy neobyčejných zvířat.

Město Terezín se do hledáčku umělců dostává většinou v souvislosti s mediálně přitažlivým tématem holocaustu. Zcela jiný úhel pohledu, vlastní a dosud neprošlapanou cestu, zvolili při jeho prozkoumávání Radek a Zdeněk Květoňovi (A.S.S. Andere Seite Studio). Před těžkotonážní problematikou ghetta upřednostnili výtvarnou a kvazibadatelskou hru s naprosto titěrnými a banálními předměty, které objevili v pevnostních příkopech po devastujících povodních roku 2002. Více či méně bizarní sbírku objektů, vykopaných z naneseného bahna, prezentují do 31. srpna návštěvníkům Komunikačního prostoru Školská 28.

Koncert Madonny, který proběhl 13. 8. 2009 na pražském Chodově, vyvolal explozi zájmu nejen u fanoušků, ale po několik dní se fotky Madonny objevovaly na hlavních stranách novin a časopisů. Čím si tato americká zpěvačka vysloužila takovou vlnu obdivu a popularity? Počátky jejího zájmu o umění nebyly paradoxně ve zpěvu, ale v tanci, kterému se odmalička věnovala. Není tedy divu, že se právě tanec stal nedílnou součástí vystoupení, videoklipů a samozřejmě také ovlivnil celkovou hudební tvorbu Madonny.

Tento týden si připomeneme 50. výročí úmrtí skladatele Bohuslava Martinů. Vltava mu věnuje část pátečního vysílání a také pondělní večerní záznam koncertu letošního Pražského jara se skládá částečně z jeho hudby. Patřit mu bude také středeční Akademie ve 20 hodin a nedělní Komorní koncert v 16.30. V neděli navíc začne další čtyřdílná série pořadu CD – Laser s názvem Klíč od domova věnovaná hudbě Bohuslava Martinů.

Před blížící se novou divadelní sezonou jsme pro vás přichystali několik tipů na zajímavé inscenace. Doporučily nám je známé osobnosti, které jsme se spolužačkou Věrou Kopřivovou potkali v červnu na festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové. Nejčastěji divadelníci hovořili o inscenaci 100 Wounded Tears taneční skupiny DOT 504, která byla před několika dny oceněna prestižní cenou Herold Angel Award na Fringe festivalu v Edinburgu.