Hlukový mág Masami Akita, známý pod uměleckým jménem Merzbow, vydává alba jako na běžícím pásu. Liší se postupy, barvou zvuku i propracovaností. Jedno z jeho posledních alb Camouflage patří k těm silnějším a živočišnějším příspěvkům jeho bohaté diskografie, která již činí něco okolo 300 alb.

Dá se udělat napínavý příběh s historickou záhadou jako lehké čtení s jemným humorem a bez nutnosti vymýšlet si zcela nereálné souvislosti? Dalo by se říct: „Ano, dá se, pane Browne, a netvařte se, že ne.“ Goetz ale jistě nenapsal Intriku po anglicku jenom proto, aby ukázal, proč se Šifra mistra Leonarda dočkala tolika kyselých úsměvů. Na druhou stranu – srovnání těchto dvou knih je jedna z věcí, která čtenáře napadne už po několika kapitolách.

Stage (pondělí 24. 8., 19.00–20.00) Port O'Brien z bavorského On3 festivalu
Američtí Port O´Brien si nás s deskou All We Could Do Was Sing nadobro získali. Sami nám často píšete, jak moc jste si oblíbili hymnu I Woke Up Today. Je nám tedy ctí nabídnout záznam jejich koncertu z loňského festivalu spřízněného bavorského veřejnoprávního rádia On3. Můžete si krom hymny Radia Wave poslechnout i rané verze písní z alba Threadbare, jehož vydání je v těchto dnech na spadnutí. Jestli máte rádi špičkový akustický indierock, v pondělí večer víte, co máte dělat. Poslouchat pořad Stage Radia Wave od 19 hodin.

Jeden za všechny, všichni za jednoho! Tři autoři, tři přátelství, tři přístupy. Sešli se, aby spojili své síly a odhalili výtvarné schopnosti. Odhodláni společně vystoupit a prokázat statečná srdce: zdařilo se. V olomoucké galerii Caesar se od 4. 8. 2009 ohání výtvarnou zbrojí Peter Jonckheere, Keith Bayliss a Petr Jochmann. Útočí společným nábojem – lidskou figurou a figurativními náměty. Avšak na rozdíl od Athose, Porthose a Aramise se tito současní hrdinové ubírají každý po svých stopách.

Charlie Straight. Ta skupina, na kterou jsem za posledních pár let tak nějak podvědomě slýchal samou chválu. Samé očekávání naplnění a tak… ale jen podvědomě. Mám na Charlie Straight napsat recenzi. Jó, proč né, říkal jsem si. Vyhrabu někde jejich první desku, seženu novou, porovnám a bude.

Vzhledem k místu narození (Vítkov, okres Opava) by se dala považovat za regionální umělkyni. K Opavě se dokonce vážou i její umělecké začátky, a to jmenovitě ke střední uměleckoprůmyslové škole. Její cesta za dalším vzděláním však vedla z regionu pryč: do Prahy na Akademii výtvarných umění, kde dala o svém výtvarném talentu znát veřejnosti už během studia, což umožnilo plynulejší a příjemnější nástup ze školy na uměleckou scénu.

Opět se přiblížilo neblahé srpnové výročí, a tak se mu bude rozhlas patřičně věnovat, a to nejen v dokumentech, ale také v uměleckých pořadech. Například páteční Pokračování za pět minut nabídne několik dobových epizod z časů počínající normalizace Petra Šabacha s názvem Občanský průkaz. Vysílá se na Vltavě od 20 hodin. Vlajka pocákaná krví je výběr z deníkových zápisů a veršů Ivana Diviše vztahujících se k 21. srpnu 1968. Na Vltavě bude ke slyšení v sobotu ve 22.45. A s 21. srpnem volně souvisí také opera Bedřicha Smetany Braniboři v Čechách. Jak? To se dozvíte v sobotu 22. srpna v 19.30 opět na stanici ČRo 3 – Vltava. Protože ale z prázdnin zbývá posledních 14 dnů, otevřeme poslední letošní Letní četbu na pokračování. Na Vltavě každý všední den od 8.25 bude Pavel Soukup číst z knihy Gastona Lerouxe Fantom opery. A připomeneme si také 500. výročí odlití zvonu Augustin na Bílé věži v Hradci Králové.