Když dali Kasabian 31. března na své stránky skladbu Vlad The Impaler volně ke stažení, vypukla bouřlivá diskuze ohledně kvality nové desky. Pozitivních reakcí bylo zoufale málo. Stejně tak jako těch negativních, když 5. června vydali celé album. Kasabian je ten zvláštní druh kapel, které i když vydají slabší desku, na tu novou se vždycky budu těšit. Teď se to vyplatilo.

Čauves, Ich bin Brüno, Holub míru. Nerad mluvím sám o sobě und stejně už asi všichni znáte, že ich bin největší rakouská gay celebrita od Arnolda Schwarzeneggera. Teď je mi 19 let. Ich bin Kozoh a umím nekakat šest dní po sobě – osm když jsem zamilován. Also dokážu hladce vstupovat do vody, obdržet masáž a vyprázdnit žaludek jakýmkoliv koncem. Toužím po životě, jaký mají všichni normální Rakušani: postavit dům, pod ním sklep a v něm vychovat rodinu.

ČTVRTEČNÍ STAGE – Dorian Concept z festivalu Sónar 2009 (6. 8. 2009; 19:00 – 20:00)
Dorian Concept neboli Oliver Thomas Johnson se učil od útlého věku hře na piano. V 16 se dostal blíž k elektronické produkci, která ho absolutně pohltila. Kamarád ho zaučil do softwaru na tvorbu a editaci hudby v PC, a už to šlo samo.

Na pražském Albertově byl nedávno otevřen nový multifunkční prostor pro současné umění. V nově zrekonstruovaných místnostech domu v ulici Na Slupi se nachází (a galerie, která kromě možnosti pořádání výstav, happeningů, divadelních představení nebo filmových projekcí nabízí také prodej designových doplňků a šperků prostřednictvím artshopu. Vlastní prostor galerie se stáčí podél skleněných vitrín se stálou prodejní nabídkou až k malému baru s posezením. Z přízemí vycházející schodiště vede do suterénu a odhaluje další členité prostory galerie.

Přestože léto bývá obecně na kulturní události chudší a nezbývá než zadělat na okurkový salát, v hudbě to zatím žije a žít bude! Festivalová éra vrcholí, hudební giganti se valí do Prahy, léto je zkrátka horké; ale i podzim vypadá pěkně žhavě!

V Galerii Langhans probíhá do 27. září výstava děl význačného současného autora Olafa Breuninga. Tento umělec u nás samostatně vystavuje poprvé, a expozice je zřejmě také proto koncipována jako průřez autorovou dosavadní tvorbou, která se vyznačuje hravostí, absurdnem, ironií a specifickou prací s prostorem a barvami ve zvláštním světě imaginace kdesi na hranici skutečnosti a snu, z kterého mrazí.

Gabriel García Márquez patří k autorům, které jistě není nutné představovat. Jeho knihy čtenář pozná na dálku díky typickým přebalům, v jakých u nás vycházejí. Když otevře knihu, najde v nich poměrně velká písmena, která jsou pro česká vydání Márquezových děl také charakteristická. A když se začte, pochopí, že opět neprohloupil, když si vybral Márqueze. Třeba jeho sbírku povídek Pohřeb Velké matky.