Město Terezín se do hledáčku umělců dostává většinou v souvislosti s mediálně přitažlivým tématem holocaustu. Zcela jiný úhel pohledu, vlastní a dosud neprošlapanou cestu, zvolili při jeho prozkoumávání Radek a Zdeněk Květoňovi (A.S.S. Andere Seite Studio). Před těžkotonážní problematikou ghetta upřednostnili výtvarnou a kvazibadatelskou hru s naprosto titěrnými a banálními předměty, které objevili v pevnostních příkopech po devastujících povodních roku 2002. Více či méně bizarní sbírku objektů, vykopaných z naneseného bahna, prezentují do 31. srpna návštěvníkům Komunikačního prostoru Školská 28.

Koncert Madonny, který proběhl 13. 8. 2009 na pražském Chodově, vyvolal explozi zájmu nejen u fanoušků, ale po několik dní se fotky Madonny objevovaly na hlavních stranách novin a časopisů. Čím si tato americká zpěvačka vysloužila takovou vlnu obdivu a popularity? Počátky jejího zájmu o umění nebyly paradoxně ve zpěvu, ale v tanci, kterému se odmalička věnovala. Není tedy divu, že se právě tanec stal nedílnou součástí vystoupení, videoklipů a samozřejmě také ovlivnil celkovou hudební tvorbu Madonny.

Tento týden si připomeneme 50. výročí úmrtí skladatele Bohuslava Martinů. Vltava mu věnuje část pátečního vysílání a také pondělní večerní záznam koncertu letošního Pražského jara se skládá částečně z jeho hudby. Patřit mu bude také středeční Akademie ve 20 hodin a nedělní Komorní koncert v 16.30. V neděli navíc začne další čtyřdílná série pořadu CD – Laser s názvem Klíč od domova věnovaná hudbě Bohuslava Martinů.

Před blížící se novou divadelní sezonou jsme pro vás přichystali několik tipů na zajímavé inscenace. Doporučily nám je známé osobnosti, které jsme se spolužačkou Věrou Kopřivovou potkali v červnu na festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové. Nejčastěji divadelníci hovořili o inscenaci 100 Wounded Tears taneční skupiny DOT 504, která byla před několika dny oceněna prestižní cenou Herold Angel Award na Fringe festivalu v Edinburgu.

Jen vzácně se přihodí, že vznikne text o architektuře, který je napínavým literárním dobrodružstvím. Mezi zářné výjimky jistě patří kniha Třeštící New York Rema Koolhaase. Uplatnění paranoicko-kritické metody, původního vynálezu surrealistů, na historii mrakodrapů na Manhattanu je nezaměnitelným autorským gestem. Od prvního vydání této knihy uplynulo více než třicet let. Rem Koolhaas se mezitím stal respektovanou postavou světové architektury. Nedávno, přesněji v roce 2007, konečně vyšel i český překlad.

Hlukový mág Masami Akita, známý pod uměleckým jménem Merzbow, vydává alba jako na běžícím pásu. Liší se postupy, barvou zvuku i propracovaností. Jedno z jeho posledních alb Camouflage patří k těm silnějším a živočišnějším příspěvkům jeho bohaté diskografie, která již činí něco okolo 300 alb.

Dá se udělat napínavý příběh s historickou záhadou jako lehké čtení s jemným humorem a bez nutnosti vymýšlet si zcela nereálné souvislosti? Dalo by se říct: „Ano, dá se, pane Browne, a netvařte se, že ne.“ Goetz ale jistě nenapsal Intriku po anglicku jenom proto, aby ukázal, proč se Šifra mistra Leonarda dočkala tolika kyselých úsměvů. Na druhou stranu – srovnání těchto dvou knih je jedna z věcí, která čtenáře napadne už po několika kapitolách.