The Platinum Collection představuje retrospektivní výběr fotografií Roberta Vana z různého období jeho pestrého života, ve kterém se mísí jak jeho aktuální pocity, tak vývoj jeho osobnosti. Divák by mohl očekávat převážně módní fotografie, pro které je Vano známý, ovšem výstava nabízí komplexní ukázku jeho rozmanité tvorby.

Když se osmatřicetiletá začínající spisovatelka Catherine O’Flynnová snažila vydat svou prvotinu s názvem Co se ztratilo, dlouho to vypadalo, že neuspěje. Oslovila patnáct nakladatelů a pět agentů, ale všichni ji odmítli. Ne snad proto, že by její kniha nebyla dost dobrá, ale proto, že nezapadala do žádné žánrové škatulky. O’Flynnová se však nevzdávala, a když konečně našla nakladatele, situace se zcela obrátila. Za svůj debut posbírala několik literárních ocenění a již nyní se podle něj natáčí celovečerní film.

O oblíbenosti tohoto Shakespearova raného díla svědčí fakt, že v rámci Letních shakespearovských slavností bylo inscenováno hned dvakrát. Vedle verze Ivana Rajmonta hru nastudoval a na Slezskoostravském hradě vloni poprvé předvedl i digest ostravských herců vedený Peterem Gáborem.

Fresh Film Fest už dávno není pouze mezinárodní přehlídkou studentských filmů, v posledních dvou letech se soustředí i na mezinárodní debuty – v praxi první a druhé filmy nadějných filmařů. Celkově mohou diváci vidět během pěti dní v Karlových Varech 200 filmů, z nichž celá půlka jsou filmy nestudentské. Festival uvede 30 celovečerních filmů, mezi nimiž je řada předpremiér očekávaných zahraničních titulů, samostatnou sekci budou mít na festivalu i české a druhé celovečerní filmy.

Ten nezaměnitelný dvouznakový název patří jedné z nejznámějších a nejlépe vydělávajících kapel na světě. Jejich letošní turné představující novinkové album No Line On The Horizon bylo pojmenováno 360°. Kolotoč koncertních vystoupení obvykle provázených frenetickým křikem a zběsilým máváním transparenty se v Česku neroztočil. Nemáme vhodný stadion. Tisíce fanoušků proto začátkem srpna zamířily za svými irskými modlami do polského Chorzowa.

Trávím sice prázdniny doma v Hradci Králové, ale těch možností na výpady za kulturou je povážlivě mnoho. Filmem počínaje, přes nejrůznější divadelní festivaly a představení, po koncerty, hudební festivaly a výtvarné výstavy. Jen u nás v Hradci za posledních čtrnáct dní proběhla vernisáž soch z mezinárodního Hořického sochařského sympozia pod názvem Nábřeží sochařů, výtvarně-divadelní projekt Nábřeží vody a Nábřeží jazzmanů. Přestává tak platit, že by léto bylo na kulturu chudé a nebylo o čem psát.

Václav Bartoš

Když si Endre Friedmann vybíral ve třicátých letech pseudonym, postupoval podle principu osvědčeného v reklamě: nový produkt se hlavně musí podobat něčemu, co lidé znají. A tak se zrodil fotograf Robert Capa (jehož jméno připomínalo tehdejšího úspěšného amerického režiséra Franka Capru) a z jeho partnerky se stala Gerda Taro (se jménem připomínajícím herečku Gretu Garbo). Tak zní alespoň jedna z legend. Gerda Taro pak prý dokázala prosadit Capovy snímky a spustit jeho hvězdnou kariéru.