Před třemi lety jsme se s hlavními hrdiny Doby ledové – mamutem Mannym, tygrem Diegem a lenochodem Sidem – viděli naposledy. Bylo ale opravdu další setkání nutné? Počáteční díl série byl bezpochyby kouzelný – koho neuchvátil trouba Sid, ten si zamiloval eskapády praštěné prehistorické veverky a jejího ořechu. Druhý díl, který postrádal nějakou výraznější zápletku, už byl o něco slabší, ale množství gagů hodnocení filmu udrželo v solidním průměru. Doba ledová 3 – Úsvit dinosaurů už ale padá téměř na pomyslné filmové dno. A nezachrání ji ani „padák“ v podobě třetího rozměru.

Pokud bych si měla vzpomenout, co jsem poslouchala za muziku, když jsem byla malá, nejspíš bych se nějakou dobu červenala a pak možná radši řekla, že se nepamatuju. Protože přiznejme si, dlouho v tomto údolí kralovala hudba, která děti považovala za pitomce bez názoru a vkusu. Navíc o tom, že by takovou hudbu spolu s ratolestmi mohli poslouchat i jejich rodiče, nemohla být řeč. A pak… přišel Kašpárek v rohlíku. A dokázal, že mainstream pro děti se dá dělat se vkusem, vtipem a na úrovni a tak, aby se líbil i těm dříve narozeným.

PONDĚLNÍ STAGE – Ólafur Arnalds a Seabear z festivalu Iceland Airwaves 08 (7. 9. 2009; 19.00–20.00)
Islandský festival Iceland Airwaves je příležitostí pro zviditelnění především domácích nadějí. Na pondělní Stagei si pustíme submisivního písničkáře Ólafura Arnaldse a posléze i set Seabear, kteří vydávají na známém berlínském indie labelu Morr Music.

„Čím jsi ty, čím jsem já. To jsou otázky, které mne neustále trýzní a pronásledují a nejspíš také hrají nějakou úlohu v mém umění“.

V Museu Kampa je stále ještě k vidění výstava německého expresionistického výtvarníka Maxe Beckmanna. S Beckmannovými obrazy se Pražané mohou setkat v českých galerijních prostorách vůbec poprvé. Nemalou zásluhu na Beckmannově premiéře má právě zmíněné Museum Kampa, které dosáhlo zapůjčení Beckmannových děl z Hamburger Kunsthalle výměnou za půjčku obrazů Františka Kupky. Díla, která jsou na výstavě zastoupena, se řadí zejména do dekády mezi dvacátými a třicátými lety dvacátého století.

Drásající zvuk ostrých kytar, zrychlující se tep, rozskočená hlava a neurvalý řvoucí zpěv. Tak toho přesně se na nové desce nedočkáme. Arctic Monkeys vsadili na jinou kartu a přinášejí melancholičtější rytmy jak z filmu šedesátých let. Nádech tajemnosti, dekadence a pomalejších rytmů má opravdu zcela jiný účinek než dvě předchozí desky. Ale i tak má Humbuk své místo v předních příčkách britských hitparád.

V úterý vysílá Vltava rozhlasovou verzi experimentální tragikomedie Daniila Charmse Alžběta Bam. Začátek je ve 21.30 v rámci Klubu rozhlasové hry. Ve čtvrtek pak Vltava připravila až na 22. hodinu dvě mikrohry Arkadije Averčenka. Tak pozdě proto, že ve 20 hodin budou vltavské vlny patřit přímému přenosu koncertu festivalu Dvořákova Praha. Ve stejném čase se přímý přenos vysílá také v pondělí a záznam ve středu. Protože trocha poezie nikoho nezabije, nebude od věci poslechnout si v sobotu v 17.45 pořad Sladké je žít s verši Lawrence Ferlinghettiho a ve 22.45 Svět poezie s výběrem z deníků básníka, překladatele a esejisty Jana Zábrany. A protože se bude hrát reprezentační fotbal, připravil Radiožurnál přímý přenos celého kvalifikačního utkání na mistrovství světa Slovensko – Česko. V neděli se už rozloučíme s panem Kaplanem, který má stále třídu rád, a také si poslechneme Žebráckou operu Johna Gaye. Vysílá ji Praha ve 20.05.

Betlém Matyáše Bernarda Brauna ukrytý v lese nedaleko kukského zámku je oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. Na podzim roku 2008 přibyl do jeho blízkosti soubor patnácti monumentálních soch, které mají ambici stát se nejen dalším turistickým lákadlem, ale i typem novodobého pojetí křížové cesty.