Recenzovat debut mladé autorky není nic záviděníhodného. Jméno na obálce knihy odmítá poskytnout jakýkoli záchytný bod – má stejnou informativní hodnotu jako jméno v telefonním seznamu. Jana Šrámková již není zcela neznámá. Poskytla několik rozhovorů, jeden dokonce pro masově prodávaný deník. Pokud se ale stejně jako autorka tohoto rozhovoru nebudeme podivovat nad skutečností, že lze napsat příběh, aniž by ho autor prožil, a přistoupíme k textu se snahou o literárně-kritickou profesionalitu, znamená to učinit veliký krok do neznáma a vyjádřit co možná nejkomplexněji jeho charakter. Co tedy nabízí novela Hruškadóttir od Jany Šrámkové?

Režisér a pedagog pražské DAMU Marek Bečka vybral svým studentům námět k herecké práci v podobě literatury, která se věnuje trosečníkům na pustém ostrově, tedy přímo trosečníkům v dětském věku. Kromě Dvou roků prázdnin od francouzského spisovatele dobrodružných románů Julesa Verna je to Pán much – románová prvotina nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga.

Soustředné oranžovo-červeno-modré kruhy na obraze Petrbokovy Vánoce, který výstavu zahajuje, působí nejdřív trochu nepatřičně. Jako výsostné znaky na letadlech za první světové války. Když si dojem sedne, dostavují se jiné asociace: meditativní kresby Karla Malicha či výtvarná tvorba Františka Drtikola. Drtikolovskou náladu má ostatně i do sebe pohroužená tvář muže na úvodním obraze, tvář samotného autora. Jiří Petrbok se ovšem na výstavě Duhová posouvá od introspekce k přesvědčivému konceptu, který se jen obtížně pojmenovává.

V úterý 14. dubna a také v neděli 19. dubna věnuje Vltava spoustu svých pořadů 250. výročí úmrtí Georga Friedricha Händla. Především tedy budeme poslouchat jeho hudbu. Sobota 18. dubna bude opět na Vltavě zase ve znamení češtiny. Budeme o ní mluvit, ale také poslouchat písňové texty, rozhlasové hry a dozvíme se leccos i o překladech. Chybět nebude ani humor. Před 40 lety zvolila Komunistická strana Československa svým prvním tajemníkem Gustáva Husáka. Výročí se věnuje Český rozhlas 6 v nedělním pořadu Téma. A Vltava začne reprízovat další z úspěšných dramatických seriálů. Vznikl podle předlohy Roberta Gravese a jmenuje se Já, Claudius. První část už tuto neděli.

Výstava Hermovo ucho je organizátory dobře načasována: je svěží, hravá a neotřelá, stejně jako každé jaro. Současný sound art — umění vizualizující hudbu a slyšení — zastoupený tvorbou třech desítek umělců ve většině případů vyžaduje k pochopení naslouchání a účast. Nesmíte se ale všemi těmi občas ne zrovna příjemnými zvuky nechat odradit.

Současná česká mladá divadelní generace má v ohni několik žhavých želízek, která úspěšně nahřívá a taví do potřebných, pro své vrstevníky nadmíru atraktivních tvarů. Svými převážně autorskými počiny dává totiž jasně najevo, že pod pojmem divadlo se neskrývá pouze Shakespeare, Čechov či jiní, školním systémem až nezdravě proklamovaní dramatici. A jak jinak ukázat mladým lidem krásy divadla, než na ně přichystat návnadu v podobě inscenace, která se opírá o svět, kterému rozumí?

Ani negativní recenze americké diváky nezastavily a Rychlí a zběsilí se hned po svém uvedení staly nejnavštěvovanějším snímkem. Čeští diváci se nezachovali jinak. Od prvního dílu z roku 2001 kult „rychlých a zběsilých“ za vydatné pomoci filmů a videoher s podobnou tematikou jen sílí a jeho čtvrté pokračování, které se prezentuje návratem původní čtveřice hlavních hrdinů, je pro mnohé nepřekonatelným lákadlem.