Zazvonil telefon a na druhém konci někdo trochu rozhořčeně povídá, že se se mnou chce už dlouhou dobu spojit, ovšem kontakt nemůže nalézt. Optám se ho, oč běží, neboť správný kontakt už nejspíše našel, když mi volá. A on odpoví, že o nějaké divadlo. Tak mě zajímalo o jaké. Zaznělo jméno režiséra Friče, pak divadelních prostor, kde se bude hrát – A studio Rubín. Ještě chvíli jsem se stavěl k věci mírně odměřeně, už se mi ale v mysli rodila vidina zajímavého divadelního počinu.

Kapelu Toxique, držitele ceny Akademie populární hudby v kategorii Objev roku, si nespletete. Na svých koncertech divákům připravuje nebezpečně nakažlivou pastvu pro smysly. Pokud zavřete oči, slyšíte Amy Winehouse. Po letmém mrknutí na pódium spatříte dívčí pokojíček s gaučem a horami oblečků, mezi nimiž se promenáduje zpěvačka, jejíž smyslně nakřáplý vokál lehce proplouvá úskalími stále překvapujících melodií. Frontwoman kapely Toxique Kláru Vytiskovou jsem zastihla na křtu debutového alba formace KOFE-IN v opavském Café Evžen.

Branické ledárny, unikátní průmyslová památka, která je běžně veřejnosti nepřístupná, ožijí divadlem. V neděli 10. 5. ve 20 hodin se v obří lednici odehraje performance nazvaná Deus ex machina. Jejími autory je pětice studentů, která do ledáren přicházela po dobu jednoho roku a zabývala se pohybovými improvizacemi, světelnými a zvukovými experimenty. Na principech site-specific divadla tak vznikl scénický tvar, po všech stránkách vycházející z prostorových podmínek ledáren.

Dosud opomíjenou rubrikou v mých úvodnících je literatura. A přitom je na co upozornit!

Východočeská galerie v Pardubicích jakoby se v jarních měsících skryla do hávu meditace, neboť se pokouší poodhalit většině z nás nepochybně dosti vzdálenou a neméně tajemnou duši čínské krajiny a přírodních scenerií. Vedle rozsáhlé výstavy historické malby a grafiky je zde k vidění také nevelká série pláten současného čínského malíře Feng Mengboa, kombinujícího zajímavým způsobem ve svých krajinách počítačově konstruované struktury s prvky klasické malby. Nejde ale o první uvedení jeho díla v ČR, pražská galerie Rudolfinum ho totiž představila poprvé již roku 1997.

Nedlouho poté, co hru Černé mléko nastudoval v prostorách divadla Kolowrat Jan Kačer (sezona 2004/2005, v hlavní roli Richard Krajčo a Martina Válková), zlákalo její téma i kmenového režiséra divadelního spolku Kašpar Jakuba Špalka. V rámci tradiční přehlídky zvané Kašparův ostravský týden měli tuto inscenaci možnost zhlédnout – bez dojíždění – i severomoravští diváci.

V pátek nás čeká první májový den, čemuž se přizpůsobilo také vysílání Českého rozhlasu. Poslechnout si tak můžeme nové rozhlasové nastudování Máchova Máje. Vysílat se bude ve 20 hodin na Vltavě. V té době bude ale Praha už po několikáté reprízovat pohádku Julia Zeyera Radúz a Mahulena s krásnou hudbou Josefa Suka. Protože je první máj také Svátkem práce, budeme se na Šestce a Leonardu zabývat hospodářskou krizí. Anebo se na Praze spolu s panem Broučkem vypravíme na Epochální výlet do 15. století v nové rozhlasové dramatizaci. A tentýž den se na téže stanici vydáme také do poetické vinárny Viola za Miroslavem Horníčkem a Jaromírem Hanzlíkem. Vltava nabídne už ráno kompozici z dopisů Voskovce a Wericha, a potom si povíme něco o jejich češtině. Ale týden má sedm dní, takže toho bude víc. Například už ve středu se dočkáme první reportáže z celého utkání na mistrovství světa v ledním hokeji. Poslouchat budeme zápas Česko–Finsko.