Čtyřiapadesátiletá domovnice Renée Michel je navenek zanedbaná, neupravená a před ostatními tají své intelektuální záliby ve filozofii a literatuře. Paloma je nadmíru inteligentní dvanáctiletá dívka, která je rozhodnutá 16. června spáchat sebevraždu. Kakuro Ozu je Japonec, který se právě přistěhoval do domu na ulici Grenelle č. 7. Jeden dům, tři zajímavé postavy. Komorní dvouhlasé drama o hledání jediného důvodu proč žít.

Agnieszka Katarzyna Kozyra (nar. 1963) patří v současnosti mezi nejznámější polské umělkyně. Ačkoliv její rané práce vyvolávaly ve společnosti ostré polemiky, nyní je už její dílo přijímáno, a to nejen na domácí výtvarné scéně, spíše jako „klasika“ než drzá provokace. Ve svých mnohdy kontroverzních performancích, videích a instalacích se zaměřuje především na naléhavá a aktuální sociální témata i tabu, dotýkající se otázek genderu, stárnutí, nemoci, smrti i víry. Její konceptuální projev bývá proto mnohdy označován jako „kritické umění“.

Experimenty mi nevadí, naopak – není nad to, když někdo dokáže odvážně a promyšleně zčeřit hladinu českého divadelního rybníčku. Na druhou stranu ale musím uznat, že člověku udělá radost i to, když mu je jako divákovi naservírován kousek ve své podstatě klasický, stylově čistý a bohatý na prvky, jež ten který žánr vyžaduje.

Den D(M) nastal 25. června, kdy se kapela Depeche Mode v rámci turné k nové desce Sounds of the Universe zastavila v pražském Edenu. Ať už patříte ke skalním fans, nebo jen v rádiu občas zaregistrujete Enjoy The Silence a podobné hity, mohlo by vás zajímat, proč stálo za to zúčastnit se tohoto vystoupení.

Která hudební událost hýbe světem, je více než zřejmé. Nechceme se probírat nejasnostmi okolo smrti Michaela Jacksona ani znovuotevírat jeho skandály. Jeho přínos hudbě je nepopiratelný, jeho videoklipy se už stihly stát učebnicovým příkladem, proto jsme se rozhodli připravit krátký speciál právě do rubriky videoklipy – těšit se na něj můžete v průběhu nadcházejícího týdne. Ovšem hudební svět se točí dál, jen je o jednu ikonu chudší (dlužno dodat, že těch pravých ikon už mnoho nezbývá).

Začíná léto, a s ním také letní schéma na Vltavě. Každý všední den bude ČRo 3 vysílat v 8:25 četbu na pokračování. Začínáme Chrámem Matky Boží v Paříži Victora Huga. Za pozornost stojí také Máchovi Cikáni. Začnou se jako četba na pokračování vysílat v pátek na Vltavě v 18:30. Další četbu nabídne Vltava každý pátek ve 20 hodin. Půjde o oblíbené Pokračování za pět minut. A ve 13:30 bude každý všední den vysílat Zprávu čtenáře. Od pondělí do pátku 35 minut po půlnoci pak začíná povídka. A ještě jedno vysílání na pokračování: Pan Kaplan má stále třídu rád. Jde o seriál natočený na motivy známé knihy Lea Rostena. Přeložil, zdramatizoval a režii má Antonín Přidal. A v neděli oslavíme státní svátek – Den slovanských věrozvěstů – Cyrila a Metoděje. Také jemu se přizpůsobí rozhlasové vysílání.

Na dvou pražských scénách, v Divadle Na zábradlí a v Disku, se o víkendu rozjíždí již jedenáctý ročník mezinárodního amatérského festivalu Apostrof. O jeho jedinečnosti, historii, současnosti a budoucnosti jsem si povídal s ředitelem Akramem Staňkem. Festival je po celou dobu své existence specifický tím, že do Prahy zve amatérské či poloprofesionální soubory doslova z celého světa, od Koreje až po Venezuelu.