Prostě punk, protože kde to neklouže, tam to lepí. Pivo po těle. Vzít si bílý kecky nebyl dobrý nápad. Tolik k dekoru. Tím nemíním znevážení jedinečně vyšperkovaného holešovického prostoru; chci tím ilustrovat situaci – v tomto prostoru toho dne. Co se zbytku týče, pátek třináctého byl vyautován létem, životem, kokosy. Terne Čhave a Maradona Jazz. Au.

Špilberk je jedno ze čtyř míst, kde se zastavilo dílo proslulého skláře na cestě po České a Slovenské republice. Výstav obrazů, grafiky a videoprojekcí jsou všude spousty. Zato se sklem, navíc skvěle zpracovaným, se jen tak nesetkáte. Už proto se vyplatí vyšlapat kopec k hradu.

Kniha láká potencionální čtenáře uhrančivým obrázkem na obálce, stejně tak jako názvem. Pokud jste odolní vůči takovým vábničkám, ale přesto knihu zkusíte otevřít, po přečtení první kapitoly ji už neodložíte. Autor totiž namíchal poměrně chutný koktejl z pikantních příměsí, především však hodně zábavný.

Mirah, vlastním jménem Mirah Yom Tov Zeitlyn, se narodila v Portlandu, kde pracuje jako skladatelka a producentka. Zpěvačka s křehkým dívčím hlasem vydala čtvrté sólové album, kterým potvrzuje, že pětiletá pauza opravdu stála za čekání. Její tvorba se řadí na nezávislou hudební scénu a nová deska (a)spera je vyspělejší než kterákoliv předtím.

Nebo raději až o pár měsíců později, přece jen upoutávat na filmy, co se promítají za pár dní, by postrádalo tu potřebnou dávku napětí a nedočkavosti. A tak tedy pro všechny obdivovatele adrenalinových sportů (tedy také nedočkavosti) přichází již za necelé tři měsíce první filmy z dnešních Návnad do kin.

Umělecká skupina Oldstars se ve své nové inscenaci Hypermarket rozhodla společně s jejím autorem Viliamem Klimáčkem pozastavit nad životem v obřích hypermarketových sítích. Inscenace je v HarOLDu, sklepním prostoru, který Oldstars vybudovali jako svou domovskou scénu, druhým projektem na stejné téma. Po inscenaci Hereckého studia 99,90 v režii Zuzany Malé nastudoval Klimáčkův text Tomáš Staněk.

Už se vám někdy stalo, že jste se na něco zahleděli, koukáte, koukáte a pak se vytrhnete z přemýšlení s tím, že tohle vám vlastně něco říká? Jen jak to pojmenovat… Že by neobvyklé? Dotknete se té myšlenky bříšky prstů – neodolatelně přitažlivé. Uděláte krůček blíž a – prásk! Třískne vás to přímo mezi oči. Dokonalá souhra slov, vjemů a intencí, plná ohromující všední skromnosti a syrovosti. Jana Šilerová, píšící pod pseudonymem paryb, vás nechá postavit si skládanku s bází života, pravdy a možná i vyšší existence.