V útrobách nedobytného hradu Špilberk můžete nyní najít díla výtvarníka subtilně jemných krajin, Michala Ranného (1946–1981). Muzeum města Brna touto výstavou splácí pomyslný dluh jak umělci samotnému, tak jeho nedávno zesnulému otci, malíři a grafikovi, Emanuelu Rannému st., který muzeu daroval na tři sta prací z tvorby svého syna. Výstava se navíc časově protíná s představením děl letošního laureáta ceny nesoucí Ranného jméno, a sice s výstavou Vladimíra Skrepla v Pražákově paláci MG.

David Foenkinos je autor u nás téměř neznámý. A především nevydávaný. Bohužel. Přitom ve Francii patří mezi nejoceňovanější současné spisovatele. A to zcela právem. Erotický potenciál mé ženy je první kniha, která od Foenkinose vyšla česky. Určitě ale není poslední. Tedy doufejme, že se nevyplní předtucha jednoho z názvů jeho knih: Kdo si vzpomene na Davida Foenkinose? Román Erotický potenciál mé ženy totiž ukazuje na velký Potenciál svého autora.

V rámci festivalu tzv. mladého divadla Malá inventura se 27. února 2009 na velké scéně Divadla Alfréd ve dvoře představil nový projekt skupiny ECRU s názvem Každodennosti (od kafe ke kafi). Seskupení, které tvoří Magdalena Prousková, Barbora Stejskalová a Šimon Janíček, se zaměřuje na projekty, propojující multimediální postupy, scénografii a světelný design. Ve spolupráci s přizvanými režiséry a performery tak vznikl site-specific projekt Nad střechy v Mnichově Hradišti v roce 2006 nebo představení Vodu po lžičkách v Gorlici na pražském Vyšehradě v roce 2007. Na nejnovější inscenaci se tentokrát režijně podílel mladý režisér Štěpán Pácl a tímto spojením vznikl velmi zajímavý a progresivní divadelní celek.

Již tradičně se festivalu studentů divadelních uměleckých škol Zlomvaz účastní brněnská JAMU, bratislavská VŠMU a hostící pražská DAMU. Jeho organizátoři se rozhodli využít zeměpisné příslušnosti tří zúčastněných škol a počínaje druhým festivalovým dnem připravit slovenský den, pak moravský a nakonec český. Účastníci se tak budou moci cítit na jeden den jako doma a diváci nahlédnou do jejich kultury. Zlomvaz se uskuteční ve dnech od 13. do 16. května na půdě DAMU (divadlo DISK a scéna Řetízek), v divadle Na zábradlí a jeho komorní scéně – Eliadově knihovně.

Román Rodová znamení, za který autorka obdržela významné francouzské ocenění Prix Fémina, retrospektivně provází čtenáře historií jedné rodiny od současnosti ke druhé světové válce. Na příkladu konkrétních postav je ilustrována zrůdnost německých rasových plánů. Retrospektivní rozvíjení příběhu dává autorce možnost pomalu odkrývat rodinná tajemství, která se spojí v logický celek až s posledním slovem románu.

Režisér Jakub Špalek sáhl po Ionescově kdysi šokujícím textu podle vlastních slov z určitého rozčarování nad nedostatkem současných „poctivě divadelních“ her. Plešatá zpěvačka, která svým uvedením v roce 1950 inspirativně ukázala jednu z možných podob divadla a předznamenala éru rozkvětu absurdní poetiky v dramatickém umění, je – nejen dle Špalkova názoru – nabitá spoustou atraktivních, divadelně plodných situací. Zároveň se jedná o text, který má i dnes potenciál vypovídat o soudobém světě.

V pátek 8. května oslavíme 64. výročí konce 2. světové války v Evropě. Na státní svátek připravil rozhlas některé mimořádné pořady. Hned dvě rozhlasové hry nabídne stanice Praha, a to Adresáta neznámého Kressmanna Taylora. Jde o rozhlasovou úpravu textu, který se k válce vztahuje. Praha pak ještě odvysílá dramatizaci Roku na vsi bratří Mrštíků s hudbou Jiřího Pavlici. Na Vltavě si v pátečním večeru připomeneme norimberský proces a už ve středu také vylodění v Normandii. Také hra Jiřího Suchého Doktor Johann Faust Praha 2, Karlovo náměstí 40 se vztahuje k válce. Vysílat se bude až v sobotu, stejně jako Smetanova Libuše. A z války je také hra Ludvíka Aškenazyho Piškot, kterou odvysílá v neděli stanice Praha.