Ztrácení (Housekeeping) je román, který se dá jen stěží zařadit a ještě hůře popsat, což do značné míry svědčí o jeho kvalitách. Pojem „poezie v próze“ sice vystihuje neopakovatelnou atmosféru celé knihy, ale opomíná zajímavý děj, který je poodhalován jen v náznacích a čtenář jej musí neustále domýšlet. „Ženská próza“ může napovědět jak o citlivém stylu vyprávění příznačném pro většinu autorek, tak o totální převaze ženských postav, ale už nezahrnuje fakt, že knihu s radostí a napětím přečtou i čtenáři opačného pohlaví. Jak je vidno, snaha uchopit debut Marilyn Robinsonové je jako snaha uchopit motýla. Obé je krásné vždy jen v dobách své nepolapitelnosti.

Od 15. ledna do 31. května 2009 proběhne asi ve stovce českých kin již patnáctý ročník putovní filmové přehlídky Projekt 100. Tento projekt, založený s vidinou představit během desíti let každý rok deset zásadních filmů kinematografie, překročil svůj vytyčený cíl již před pěti lety. A tak si v tomto ročníku dovoluje představit pouze osm filmů, ale i tak je na co se těšit.

Tentokrát nás čekají hned dvě premiéry rozhlasových her, mezi nimi poslední Vaňkovka. Rozhlas také vysílá operu Leoše Janáčka Výlety pana Broučka. Připomeneme si pořad Jiřího Černého Libeček a spousta pořadů už odkazuje na blížící se Vánoce. Nezapomeneme proto ani na poezii.

Země umírá a s ní i originalita hollywoodských tvůrců. Po vlně předělávek asijských hororů a vlastní kultovní nezávislé produkce z let sedmdesátých se spáry remakování roztahují oběma směry. Búhvíproč se brzy dočkáme nové Noční můry z Elm Street a Hellraisera a ze strany druhé teď přichází nové verze kultovních děl 50. let – Dne, kdy se zastavila Země a příští rok taky Netvora z Černé laguny…

Známé rčení říká: Nic není staršího než včerejší noviny. A skutečně – jen stěží bychom hledali člověka, který před spaním listuje dva týdny starými novinami (pokud právě nepracuje na mediální analýze). Existuje ale autor, jehož novinové sloupky jsou i desítky let po svém vydání čteny, překládány a stále jsou inspirativní. Tím autorem je Umberto Eco.

V případě, že jste právě navštívili Quantum of Solace a chcete si čekání na další bondovku zpříjemnit dalším akčním filmem, tak je tu pro vás Veřejný nepřítel č. 1. V případě, že se chystáte navštívit Quantum of Solace, tak si začněte lámat hlavu, protože je tu pro vás Veřejný nepřítel č. 1. A v případě, že vás bondovky nezajímají, akční filmy moc nelákají, i pro vás je tu Veřejný nepřítel č. 1.

V kontextu autorovy tvorby vyčnívá tento soubor drobných beletristických prací snad jedině formou (z našeho hlediska u něj doposud neznámou). Ačkoli Twainův tvůrčí styl může působit zastarale, uchovává si své bytelné literární hodnoty a nic mu v podstatě nebrání příjemně překvapovat. Antologie byla sestavena víceméně náhodně z nejrůznějších autorových textů, které vznikaly během dlouhého časového úseku a nebyly původně zamýšleny jako ucelený soubor.