„Ani na slunce, ani na smrt se nepodíváš zpříma“, zní motto knihy amerického psychoanalytika Irvina D. Yaloma, který se pokouší čtenářsky přístupnou formou ozřejmit, jak se strach ze smrti, ukrytý bezpochyby v každém z nás, projevuje v rozličných formách psychických poruch, depresí a úzkostí, které toho na první pohled se smrtí příliš moc společného nemají. Zdá se, že pohlédnout do vlastního Slunce je tak snadné…

Jménem NeKultury bych vám velice rád popřál vše nejlepší do nového roku, mnoho úspěchů nejen pracovních, ale i těch osobních v prohlubování vztahů s přáteli i vašimi nejbližšími.

S novým rokem přišla i jedna mně nepříliš příjemná změna v naší redakci. Šéfredaktor Ladislav Karpianus se rozhodl věnovat jiným světským radovánkám a všechny šéfredaktorské povinnosti i radosti tak přecházejí na mou hlavu.

Nadaný dospívající chlapec, který čelí mizerné rodinné situaci a projeví se jako silná osobnost, to je správný námět na srdceryvný příběh. Navíc maluje a zajímá se o historii umění, takže je v románu spousta odkazů k malířům. Čtenář si nejen zapláče, ale ještě se vzdělá! Gabrielův dar, třetí do češtiny přeložený román Hanifa Kureishiho, má všechny předpoklady, aby se stal dobře prodávaným zbožím.

Na začátku 20. století vznikl v Čechách ojedinělý styl. Projev kubismu v architektuře je totiž českým unikátem. Kubismus se prosadil svým osobitým způsobem, kdy se umělci snaží trojrozměrný obraz rozdělit a přetvořit do geometrických tvarů. Tento trend se projevoval převážně v malbě, grafice a plastice, avšak čeští umělci se jím nechali inspirovat též v architektuře.

Tento rok si připomínáme 100 let českého hokeje. Letopočet se sice nezadržitelně chýlí ke konci, ale to naprosto nebrání tomu, abychom si ve zbytku času osvěžili počátek onoho dojemného příběhu, jehož kapitoly se hemží blýskavými medailemi a tvářemi českých mužů, v nichž se zračí tvrdošíjná zarputilost, prudkost a svěžest ducha. Nebudeme zastírat, že příčinu k našemu dějinně-lingvistickému zkoumání zavdala výstava Sto let českého hokeje probíhající v Panteonu Národního muzea, na ochozu druhého patra. Právě naopak, pokusíme se zvolna kráčet v jejích šlépějích.

Svérázná holešovická kapela Los Perdidos dokáže svým originálním hudebním stylem dostat publikum do varu. Jejich koncert, který uvolnil stresové období předcházející vánočním svátkům, byl toho zářným důkazem. Odehrál se v kultovní olomoucké hospodě U Muzea, odnepaměti přezdívané „Ponorka“.

Protože nás čeká přelom dvou roků, budeme se věnovat hlavně Silvestru a Novému roku. Dostaneme se ale až do roku 1968, kdy se konal tehdy ostře sledovaný Silvestr. Ohlédneme se za událostmi roku právě končícího a nezapomeneme ani na rozhlasové hry, které ke svátečním dnům patří.