Vítejte zase v Karlových Varech, zase na filmovém festivalu. Ve všech pohledech mi Fresh Film Fest připomíná dítě Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Nejen že oba mají své počátky ve stejném městě, nejen že MFF KV měl letos 41. výročí a FFF teprve 3., ale i jejich chování prozrazuje jejich věk. MFF je honosný, vznešený a noblesní člověk, který si je dobře vědom svých kvalit a získaných zkušeností. Všechno má pěkně zorganizované, připravené, bez chyb, prostě dokonalé! Na rozdíl od něj je festival, o kterém chci psát, jen rozverné nespoutané dítě, jde klidně hlavou proti zdi, ale co je důležité, pořád zůstává nadšené.

Druhý víkend v září se uskuteční v malebném prostředí Mariánského údolí brněnská mutace festivalu Semtex Culture. Mezi největší zahraniční hvězdy bude osmého patřit bývalá zpěvačka Morcheeby Skye, devátého pak anglický, zčásti taneční projekt Kosheen.

Tak je to tady. Chystám se na Horňácké slavnosti každý rok, a ani letos jsem to nestihla, ale teď sedím ve vlaku na opačném konci republiky a jedu na Ozvěny. Ozvěny Horňácka se liší tím, že trvají pouze jeden den (a noc) a jsou vítány i cizí soubory, jinak Horňácké slavnosti trvají tři dny a hrají a zpívají tu pouze Horňáci. Otevřeně se přiznávám, že mě pomalé umca ca, umca ca českých dechovek nikdy neoslovilo, jenže nevzdávám to úplně, jedu daleko, ale pořád zůstávám uvnitř, pořád jsem v hranicích, pořád v ČR. Doufám, že mi moravské housle budou stačit. Á, Velká nad Veličkou, vystupovat.

Experimentální próza Virginie Woolfové Jákobův pokoj, napsaná v roce 1922, vychází v češtině až nyní.

Jákob Flanders dozrává do sebevědomého dospělého muže, jehož mysl se zmítá ve směsici různých dojmů, do gentlemana budícího náklonnost kultivovaných dam, do intelektuála s přehnanou citlivostí vůči dění na celém světě, vůči umění a blízkým duším, ať už živých nebo mrtvých. Jákob buď někde je, anebo se o něm aspoň mluví, ženám rozechvívá jemná srdce a svým přátelům nenechá pokojné myšlení.

V kuloárech filmových fanoušků neustále stoupá obliba jihokorejských snímků a právě jedním z nejoblíbenějších tvůrců je Chang-wook Park, tvůrce pro někoho šokujícího, pro někoho nádherného, dnes do jisté míry kultovního Oldboye. A když už někdo prorazí s jedním výborným filmem, nutně se zvedne vlna zájmu o jeho ostatní díla. Nejinak je tomu i nyní, kdy do české artové kinodistribuce přichází pokračování, alias poslední díl trilogie, Nebohá paní Pomsta.

Na vyprávění o Divadle Kalich se plně soustředí. Svou práci bere zodpovědně a také tak působí na okolí. Než odpoví na otázku, dobře si rozmyslí svou odpověď a její možné důsledky. S tiskovým mluvčím JAROSLAVEM PANENKOU jsme si povídali o vzniku Divadla, ale i o jeho novinářské kariéře.

Bezprostředně po projekci se jeden z novinářů zeptal režisérky Marty Novákové, proč se rozhodla pozměnit konec filmu a namísto obou hlavních postav Marty a Marka nechala zemřít pouze Marka. Čerstvá absolventka režie na FAMU jen rozpačitě pokrčila rameny s tím, že vlastně neví. Bylo to výstižné. Film totiž budí dojem, že Marta Nováková nevěděla, co dělá, po celou dobu natáčení.