Nesnášíte nabušené frajery s vytuněnými auty, s náctiletými buchtami, které jsou víc nahé než oblečené, na sedačce spolujezdce a hlasité bušení basové aparatury? Upřednostňujete tlumené barvy a doktor vám zakázal koukat na akční filmy a hrát počítačové hry? Ano? Tak v tom případě vítejte doma, protože recenze je jediný způsob, jak se můžete ve zdraví dovědět něco o tomhle filmu.

Jsou dvě hodiny ráno a já zasedám ke svému notebooku, abych sepsal nové dojmy a postřehy z prvního dne letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Doufám, že se u psaní nezabořím do klávesnice a že vy pak neusnete ani u čtení tohoto článku.

"Žena je vždy v takovém kurzu, jaký si sama nasadí," říká spisovatelka Zdeňka Ortová, která svůj pátý knižní titul pojmenovala právě Žena v kurzu.

Tématem sama o sobě je honba za lístky na projekce, které chcete vidět. Skoro každý film se na festivalu v Karlových Varech promítá dvakrát nebo třikrát, ale i přesto se vám často stane, že lístek na svůj vysněný snímek prostě nezískáte. Jak na to? Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout.

Božínku! Ti cvrčci ale křičí! No tak! Ticho. Štětinkami i sem, do všech štěrbinek, do všech zákoutí. Jez. Splav. Vodopád. A mlha se valí ven. Z ruky do pusy. Kouř vypuštěn k oblakům a šustot – kousek z Vysočiny a z krávy a kozy. Tekutiny. Každý by měl denně vypít alespoň dva litry. Vstávej, rychle.

Rozhodne-li se režisér, že natočí film podle počítačové hry, má v zásadě na výběr dva základní směry, kterými se ubírat. A) Volně zpracuje téma, čímž riskuje, že základní principy předlohy utopí ve vlastní imaginaci a naštve tak minimálně fanoušky původní hry. B) Podřídí svou tvořivost již daným konvencím zavedeným hrou a riskuje tak, že stvoří cosi nesrozumitelného pro předlohy neznalé publikum. Režisér Christophe Gans zvolil druhou variantu a risk mu vyšel. Výsledek je nad očekávání dobrý a snad poprvé v dějinách filmového průmyslu spatřil světlo světa film, který nejen v jistých ohledech předčil původní předlohu, ale dokonce má ambice zaujmout a mnohdy pohltit i neznalé diváky.

Aktualizací Arsena Lupina se Jean-Paul Salomé (režie a scénář) a spoluautor scénáře Laureát Vachaud dopustili krvavé akční vraždy lupiče gentlemana. Ve snaze napasovat do příběhu z přelomu 19. a 20. století co nejvíce současných diváckých taháků zamořili děj akčním krvákem s pompézní demolicí, bojovým uměním, vendetou, terorismem a černou magií.