Vše se točí kolem výstavby železnice. Kolem mexické půdy, přes kterou by měla jednou jezdit funící lokomotiva. Z klasických westernových filmů si jako odpůrce "moderní techniky" pamatujeme indiánské kmeny, které na tomto území žily, dále pak drsné tváře cowboys s širokými nohavicemi kalhot, koltem u pasu (čím níže, tím lépe), drsnými obličeji a samo sebou krvavé bitvy o půdu mezi těmito dvěma stranami. Sexy pistols je trochu jiný western.

AU AU AU AU!!! Zas do mě někdo bezdůvodně kopnul. Ocitám se o pár metrů dál. A takhle prožívám každičký svůj den v krutém životě kamene. Jo, málem bych se zapomněl představit. Jmenuji se Pepa Hnědel a budu vám vyprávět jeden příběh.

O filmovém festivalu v Karlových Varech už bylo napsáno i řečeno dost, s jeho přibližným průběhem a přehledem filmů jste se seznámili pečlivým pročtením Deníku baťůžkáře, ale i přesto jsem ještě objevila jednu malou mezírku. Tam se teď pokusím vtěsnat několik informací o snímku, který zaujal mě a možná dalších "pár" příznivců nefiktivních dramat napsaných historií.

Do Českého Brodu se opět sjeli milovníci hudby na festival Rock for people. Někteří nedočkavci si užívali už nultý den, kdy to na pódiu rozjížděla například úvalská kapela Den nebo Medvěd 009. Oficiálně festival začal v úterý brzy po poledni. Pozvány byly takové hvězdy hudební scény jako Divokej Bill, Wohnout, Vypsaná Fixa, Aneta Langerová nebo Manu Chao a jeho kapela, která zatím drží prvenství nejdražší star na Rock for people.

Tak tu máme poslední den festivalu. Konečně, nebo bohužel? Abych se přiznal, tak podle mě trochu obojí. Jsem rád, že už mám za sebou denní program vyplněný pouze pachtěním se za filmy. Na druhou stranu – není to krásné, když jediným problémem na těch osm, devět dnů je jen jak se dostat na nějaký dobrý film? Každým rokem, stejně jako letos, mi dělá problémy vrátit se z festivalu do každodenní reality.

Začínají letní prázdniny, bohužel s nimi začínají také prázdniny divadelní, což může leckoho zamrzet. Na druhou stranu máme dva měsíce na to, abychom si promysleli, kam od září vyrazit za kulturou, protože o lístky je velký zájem. Divadlo Ta Fantastika překypuje velkou nabídkou muzikálů. Tady je malá ochutnávka jednoho z nich:) Obraz Doriana Graye se na divadelní scénu vrací 22. září 2006.

Festival se blíží ke konci a já jsem rád, jak pro mě byl dnešní filmový den edukativní. Měl jsem totiž možnost zhlédnout mimo jiné i snímek s názvem Startup.com, který pojednával o byznysu na internetu, jeho možnostech a úskalích. Bylo nasnadě, že jsem si takovou věc nemohl nechat ujít, a i když si myslím, že spousty diváků musel tento dokument nudit, mně dal do života docela hodně.