Čtyřicet dnů je název devítidílného rozhlasového dramatického seriálu podle slavného románu Fanze Werfela o genocidě Arménů Turky v roce 1915. V roce 1998 ho natočil režisér Jiří Horčička a Vltava ho bude vysílat od 16. listopadu každou neděli vždy v 10:30. Blíží se 17. listopad, a tak Vltava uvede ve středu ve 21:45 dokument Zdeňka Boučka Tahanice o éter. Vypráví o tom, jak nebylo vůbec jednoduché v přelomových dnech roku 1989 vysílat pravdu. Ve středu také začne na Vltavě čtrnáctidílná četba z knihy Petra Placáka Fízl, a to v 18:30.

5. listopadu se slavnostně otevřel nový multifunkční prostor s názvem Jatka 78. Najdete ho v areálu Holešovické tržnice v Praze. Tento prostor bude sloužit jako zkušebna, místo pro vzdělávání (workshopy, přednášky, konference) a pro představení (vystoupení, výstavy). Prezentovat se zde budou jak české, tak zahraniční soubory. Tento projekt vznikl díky aktivitě českého souboru Cirku La Putyka, a nabízí tak prostor pro tzv. nový typ cirkusu. K vidění jsou tu díla řady výtvarných umělců, např. fotografie divadelníků Tomáše Třeštíka, obrazy Martina Šárovce nebo objekty z kovu Adama Langra aj.

Do 8. března se koná v Domě U Zlatého prstenu (v galerii hlavního města Prahy) výstava s názvem Někdy v sukni / Umění 90. let. Představí se zde 14 výtvarnic: Veronika Bromová, Milena Dopitová, Lenka Klodová, Martina Klouzová-Niubó, Markéta Othová, Míla Preslová, Elen Řádová, Kateřina Šedá, Markéta Vaňková, Michaela Thelenová, Štěpánka Šimlová, Kateřina Vincourová, Alena Kotzmannová a Zdena Kolečková. Od 90. let minulého století začaly být ženy v umění více vidět. Předtím stály většinou ve stínu mužů-umělců. Výstava je jakousi retrospektivou. Pokouší se nám přiblížit posun v českém umění v 90. letech díky tvorbě žen.

Zhruba do 28. listopadu bude v Galerii Litera k vidění výstava českého malíře a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Berana. Výstava nese název Studie prostorového zmatku. Zdeněk Beran stál u zrodu tzv. informelu. Je to neformální výtvarné umění, při kterém se používají materiály jako písek, štěrk nebo sádra. Barvy se nanášejí v silných vrstvách. Výtvarná díla Zdeňka Berana jsou zastoupena v řadě galerií. Pořádá výstavy doma i v zahraničí.

Do 16. ledna probíhá v Americkém centru výstava s názvem Fotografie Alexandra Hackenschmieda. Je zde k vidění zatím neznámá Hackenschmiedova tvorba. Patří do ní především akvarely a kresby, které vznikly v Hollywoodu. Jsou doplněny fotografiemi, které tak spojují emocionální obsah s obrazovou formální dokonalostí. Alexandr Hackenschmied je považován za zakladatele české moderní fotografie a filmu.

Do 29. listopadu je v galerii Nová síň k vidění výstava Pavla Brázdy s názvem Hra. Námětem Brázdových maleb jsou lidské situace a příběhy, které předvádí divákovi s nadsázkou. Jde o umění o lidech a pro lidi, které sám autor nazývá hominismem. Součástí výstavy bude také uvedení knihy Hra, která obsahuje 214 Brázdových kreseb. Všechny kresby jsou doprovázeny textem Pavla Brázdy.

Polansky gallery v Praze připravila skupinovou výstavu s názvem Usínám hluboko v noci. Představí se zde Vladimír Houdek, Tillman Kaiser, Anne Neukamp, Bernd Ribbeck a Suse Weber. Dle slov kurátora výstavy Jiřího Havlíčka „výstava představuje určitý redukcionistický jazyk, který neodkazuje k tradici minimalismu, ale čerpá z estetiky orfismu, na niž aplikuje svůj vlastní diktát nevědomí. Výsledný tvar by se dal přesněji určit jako výstava-sen. Na začátku byl skutečný příběh, nepostrádající prvky napětí a humoru. Příběh, který byl zfilmován, ale já jsem ho neviděl. Příběh, který nebudu vyprávět. Je třeba se zmocnit věcí během jejich spánku. Výsledkem je redukcionismus, vyznačující se až snovou posedlostí vždy jedním konkrétním motivem. Motivem, který se podobně jako opakovaný sen neustále vrací, aby připomínal možnosti dalších začátků.“ Výstava bude otevřena do 6. prosince.