Donar Tyr – mladá slovenská autorka píšící jak
svým rodným jazykem, tak česky si často pohrává se slovy a v jejích
básních mnohdy nabývají nového významu, jsou opředena jinotajem a
s lehkou hravostí nejednou vypovídají o ponurých skutečnostech –
tíživé momenty lásky a jejich dopady (dílo: Borůvky, Lophius feminus) nebo
pravidelné procesy v přírodě (dílo: Děštivá). Neméně elegantně se
autorka potýká s tématem často opomíjeným, a to s životními příběhy
„velkých“ žen, kde formou monologu popisuje jejich domnělé pocity a
zážitky (dílo: Mata Hari).
BORŮVKY
V borůvkách –
těch co chutnají duhou,
ukryl její nahé tělo
a do úst vložil maliny,
na krk polibek.
„Sbohem, lásko…“
V borůvkách
svázal ruce stuhou.
Její krásu nebe chtělo
a on také nebyl bez viny –
hříchem je též vztek.
„Tak promiň, lásko…“
V borůvkách
pěl jí píseň ponurou –
dívce co se klanět mělo.
Klečel jí u nohou – její jediný,
co slyšel její tichý vzdech…
„Poslední tvé ano, lásko.
Lásko bojím se, že živou bych tě ztratil…“
LOPHIUS FEMINUS
Rozplynula se
v dešťové kapky
na dlažbě v historické uličce
dýchající parfémem kurtizán
a nekonečnem…
Ach ano, noc –
noc je její kaple
a vosk jí líbá štíhlé prsty
jako kdyby nebyla coura, ale světice…
Prohnula se
a zaryla své drápky,
když lhal jí jako malé holčičce
a pak chtěl být její něhou nepoznán
a modlou jen v něčem…
Ach ano, moc –
moc ho chtěla takhle
v milimetrech mezi ústy
a ne jako coura, ale jako světice…
Schoulila se
do cárů svatozáře a vyzývavé látky
a sáhla po zápalkové krabičce,
aby v tom snu nezůstal jen sám –
„Tak kdy tu pohádku začnem?“
Ach ano, noc –
noc je její kaple
a inspirace halí její nahé skvosty –
proč měla by být coura, když může být ďáblice?
DEŠTIVÁ
Prší
a země se líbá s vodou…
Déšť padá,
energie se svobodou
se míchá,
alchymii stromů vzývá.
Kapky kradou pomíjivost ticha.
A soudce světa se jen dívá…
Promíjí,
sám cítí radost listů, kúry.
Rozbíjí
se všechna plachost , „čínské můry“…
Ukájí
se pudy, vášně, chtíč a perverznosti…
Slzy kapají,
déšť miluje do sytosti…
MATA HARI
V špionážnych hrách-ach-ách
hľadáš prstom na ňadrách
to tajomstvo z druhej strany –
číselný kód vyskladaný
z fragmentov čo hladíš v dlani…
A predsa ťa delia od môjho srdca…
Šifrovanie v perinách-ach-ách
a šatky s uzlom na rukách…
Kto z nás dvoch by sa mal brániť?
Keď obaja sme zadýchaní
z operačných plánov v raji…
A predsa je moja duša pre teba príliš horú… Skrytá.
Napsat komentář