Strana 11 - tvorba-hlavní

Já neřežu svou tužku
podle moderní fazóny,
neskládám trendům umění
bezhlavě úslužné poklony.

Uvítala mě velká tlustá paní, která se tady o všechny starala. "Tady, ta maličká, ta má smůlu na chlapy, ta brečí, pořád jen brečí, teda, abych byla přesná, ona když nebrečí, je plná smíchu, ale to je jen maska, to je takový převlečený pláč." Uprostřed místnosti jsem viděl hezkou malou holku, co jí jiskřily oči a všechny pohledy se v ní utápěly. Vstal jeden muž a šel k ní. "Jsi dobrá, jsi hrozně dobrá, ty se mi líbíš." Té maličké se nahnala krev do hlavy, vyskočila a řvala: "Jdi někam, jdi si s těmi zasranými lichotkami někam."

Jsem jen hravý amatér
a měřit mě normovacím
profi metrem není fér

Co vlastně Velký Valil chystá? Jak moc velký problém má Hopskok s pamětí? Kolik Mrmlíků je třeba na výměnu žárovky? Kdo bude příští předseda PSPČR? Kdo chce zmrzlinu? Komu zvoní hrana? Kam to ten svět spěje? Kolik je jedna plus jedna? Svět je plný otázek. Na některé vám odpoví další epizoda Mrmlíků, příznačně nazvaná "Plán".

AU AU AU AU!!! Zas do mě někdo bezdůvodně kopnul. Ocitám se o pár metrů dál. A takhle prožívám každičký svůj den v krutém životě kamene. Jo, málem bych se zapomněl představit. Jmenuji se Pepa Hnědel a budu vám vyprávět jeden příběh.

Kdysi dávno –
vyšly si dvě holky do světa,
jedna blond a druhá bruneta.

Božínku! Ti cvrčci ale křičí! No tak! Ticho. Štětinkami i sem, do všech štěrbinek, do všech zákoutí. Jez. Splav. Vodopád. A mlha se valí ven. Z ruky do pusy. Kouř vypuštěn k oblakům a šustot – kousek z Vysočiny a z krávy a kozy. Tekutiny. Každý by měl denně vypít alespoň dva litry. Vstávej, rychle.