Pozor, největší česká ženská celebrita je v Praze
Tak schválně, kolik byste byli ochotni dát za noc strávenou ve společnosti nejznámější a v příštích dnech asi nejobletovanější Čechomoravanky. Ať už jste řekli jakoukoli částku, tak vězte, že v její společnosti sice nebudete moci strávit noc, ale část dne určitě. Ona totiž přijela do Prahy, aby potěšila svou přítomností obyvatele hlavního města a přítomné turisty. A kdo že je ta slavná žena?
Není to nikdo menší (nebo možná větší) než Věstonická Venuše.
Takřka tajně byla přivezena do Prahy ze sejfu Moravského zemského muzea v Brně a společnost po cestě jí dělali od hlavy až k pasu (na patách snad zbraně neměli) ozbrojení policisté. Vážila tuto dlouhou cestu proto, aby se stala nejcennějším exponátem výstavy nazvané Lovci mamutů, která od 11. října do konce dubna představí v Národním muzeu nejstarší doklady období středního paleolitu. Tedy epochy, která se datuje někam k třiceti až dvaceti tisícům let před naším letopočtem.
Tato jedenáct a půl centimetru vysoká žena je nejcennějším archeologickým nálezem na českém území. Proto také tak velká bezpečnostní opatření. "Soška nalezne místo v trezorové vitríně, vyrobené speciálně pro tuto expozici, která je naším hlavním výstavním projektem roku. Pojištěna je na jeden milion korun. Jak už to u podobných skvostů bývá, jde pouze o fiktivní částku. Unikátní předměty, pokud by byly zničeny, totiž nelze nahradit," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Cena Venuše je tedy nevyčíslitelná a není proto divu, že za poslední dobu ji spatřilo lidské oko jen v pár případech. To potvrdila i kurátorka výstavy Blanka Kreibichová. "Není běžné, aby Věstonická Venuše byla z Brna půjčována na výstavy. Proto je to pro nás veliký svátek. V novém tisíciletí ještě neopustila trezorový sejf Moravského zemského muzea a počet zápůjček v minulém století by se dal spočítat na prstech jedné ruky," prozradila, že Venuše je velmi osamělá.
Věstonickou Venuši, považovanou za symbol plodnosti, objevil 13. července 1925 uprostřed velkého popeliště na pravěkém sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi tým známého archeologa a speleologa Karla Absolona (1877–1960). Figurka z pálené hlíny byla unikátem, protože se do té doby předpokládalo, že v paleolitu keramika ještě známa nebyla. A tak je vlastně nejstarší keramickou lidskou soškou na světě. Počítačová tomografie předloni zjistila, že byla uhnětena z jemné hlíny smíchané s vodou. Bílá zrníčka, která obsahuje, mohou být vysráženým vápencem či úlomky kostí.
Kdo by tedy chtěl strávit s Venuší alespoň část dne, buď zaplatí opravdu nehoráznou sumu a za asistence šestice maskovaných a ozbrojených policistů nebude mít vůbec žádné soukromí na seznamování se s touto "vykopávkou", nebo může z kapsy vytáhnout pár korun a odebrat se na výstavu Lovci mamutů do Národního muzea, kde si hliněnou divu může v klidu prohlédnout.
