Meet Factory: Továrna na setkání

Pokud se alespoň většina tohoto projektu realizuje, vznikne něco jako samostatná umělecká stanice; zóna, která ale zároveň zůstane otevřená setkáním (asi není úplně náhoda, že mě napadla tato formulace evokující vesmírné lodi v seriálech typu Star Trek, odkud a kam se bytosti teleportují:). Zatím funguje hlavně prostor tanečního klubu, kde v rámci otevíracího týdne vystoupili jak různí DJs a hiphopeři, tak jazzmani či Plastici, ale třeba i Pa-li-tchi se svou fire show, a galerie odpaněná výstavou Ztracená nevinnost, ve které si známí umělci vyzkoušeli graffiti. Oko diváka (natož sprejera) se jimi však většinou příliš nepotěší, i když jde o sympatický pokus o setkání ateliérového a street umění. Jako gesto je totiž tato výstava vstřícná asi jako penis v pozoru, což je ostatně motiv, který se zde nápadně často opakuje (pokud nejde o umělkyni a nepoužije motiv srdce-vagíny). Což samozřejmě není gesto úplně nevstřícné, leč jaksi specificky sebestředné a ne tak docela přátelské, spíše neovladatelné tak jako výron kreativity…

Nehledě na to, že název Meet Factory původně souvisel s projektem situovaným do budovy bývalé továrny na šunku v Holešovicích (meat/meet factory), slovo factory se od šedesátých let používá pro typ městského ateliérového prostoru využívající industriální komplexy a jejich atmosféru, vytvářející prostor nejen pro vystavování a vystupování, ale i ateliéry a studia poskytující technické zázemí, a v neposlední řadě místo pro setkávání profesionálů a „lidí zvenčí“.

"Kavárenský povaleč (jako typ a jeho individuace, například za všechny umělci Pražského kruhu) by býval neexistoval bez kavárny, nový typ multimediálního umělce možná nevznikne bez centra současného umění, jako je Meet Factory…"

Factory jako setkání industriálního prostoru s jeho minimalistickou architekturou, nekonformní atmosféry, různě podivných a podobně naladěných tvůrců nejen z oficiální umělecké scény, ve spojení se strojovou výrobou, experimenty s technikou, tvorbou jako produkcí. Co vyrábějí takové továrny? Ve slavné The Factory v New Yorku vznikly Warholovy sérigrafie, filmy Paula Morrisseyho, hudba Velvet Underground, ale neméně příznačné bylo, že tento podnik s sebou nesl způsoby celebrit a miliónové zisky; továrna je výdělečný podnik, nefunguje bez světa médií, módy a reklamy, což bude i nadále jejím vynášeným i zatracovaným rysem. Meeting point je viditelný bod.

Setkání v silném slova smyslu znamená vždy více či méně dalekosáhlou změnu. Nelze ho plánovat a jediný způsob, jak ho podpořit a zachytit to, co (se) míjí, je utvořit mu prostor. Kavárenský povaleč (jako typ a jeho individuace, například za všechny umělci Pražského kruhu) by býval neexistoval bez kavárny, nový typ multimediálního umělce možná nevznikne bez centra současného umění, jako je Meet Factory… Tak ať těch 15 minut slávy stojí za to.