Strana 40 - výtvarné umění-pozvánka

Do 10. června můžete v nové galerii Nemocnice Na Bulovce nazvané Deambulatorium zhlédnout výstavu Lubomíra Typlta s názvem Kvaše. Slovo deambulatorium v překladu z latiny znamená „galerie, krytá chodba“. Tím je také předurčeno umístění nové galerie, která se stane součástí podzemní nemocnice, resp. její vstupní chodby. Galerie ročně představí čtyři umělce, takže jedna výstava potrvá zhruba 3 měsíce. Premiéru v deambulatoriu obstarává český akademický malíř Lubomír Typlt s expozicí nazvanou Kvaše. V rámci vernisáže bylo možné navštívit samotnou podzemní nemocnici. Podzemní nemocnice se na Bulovce začala budovat v 50. letech jako úkryt pro nemocné a zdravotníky v případě jaderné války. Stavební plány podzemní nemocnice byly tajné a byly posléze zničeny. Podzemní nemocnice je dodnes plně funkční a může být zprovozněna do 60 minut.

Do 25. dubna bude v galerii Fotografic otevřena výstava obrazů Ondřeje Roubíka s názvem Matěj snílek. Autorova nová série obrazů se zabývá propojením zdánlivě realistické malby s konkrétním, zdánlivě realistickým příběhem ,,jednoho“ člověka… „Jmenuji se Matěj Snílek. Je mi 30 let a žiji s mámou a tátou v domě po dědečkovi, kousek za Prahou. Mám to tam rád, protože všude kolem nás je příroda. Pole a lesy a taky rybník, kam chodím jednou za čas krmit ryby a kachny. Před dvěma lety jsem se rozhodl, že začnu studovat. Chtěl jsem jít na práva, ale bylo mi řečeno, že jsem trochu „pomalejší“ a takového člověka nemohou prý na právnickou fakultu přijmout. Řekli mi, že bych určitě nestíhal látku, která se u nich učí. A i kdyby, s takovým smýšlením bych prý jednou stejně neměl oprávnění cokoliv zastupovat a hájit. V jakémkoliv procesu. Dodnes nerozumím, jak to mysleli. Dva roky mi z toho bylo smutno. Ale proč vám to vyprávím… Je to pár dní, co se mi něco přihodilo. Něco, co úplně změnilo proces mého života. Obrátil jsem se na víru. Tak trochu v sebe a tak trochu v boha. Je pravda, že se stále nemohu rozhodnout, v jakého. Ale mně to moc nevadí, protože zatím mám alespoň sebe. Začal jsem věřit, že budu-li chtít cokoliv ovlivnit, stvořit nebo neudělat, mám k tomu veliké oprávnění. Rozhodl jsem se však, že prozatím budu spíše jen tvořit."

Jenom do 28. března můžete v galerii Lapidárium zhlédnout výstavu kreseb a maleb umělkyně tvořící pod pseudonymem Wonawena. Výstava má název Prague girls. Autorka o sobě říká: „V podstatě odmalička jsem si kreslila a máma mě různě dávala na umělecký školy. Na střední jsem moc nevěděla, co chci dělat, jenom vím, že mě bavilo kreslení a střídat různý styly a poznávat různý kultury a subkultury. Vždycky jsem si musela všechno vyzkoušet a do všeho jít po hlavě.“

Do 20. dubna bude v DIVUSu otevřena výstava Tomáše Bambuška s názvem KUNĎÁRNY A DŮSLEDKY. Výstava Tomáše Bambuška je dvousložková a jako lepidlo se taky chová. Olejomalby ze složky obrovských obrazů stále lepí. Jsou mladé a je v nich přimíchán přírodní dehet, který snad nikdy nezaschne. Složka konkrétní a dřevěná sice tolik nelepí, ale betonové vázy přilnou k zemi tak, že s nimi jen stěží pohnete. Tomáš Bambušek se umění věnuje už od školy, ale donedávna byla jeho volná tvorba zastíněna prací na scénografii pro alternativní divadelní projekty.

Zhruba do 15. dubna bude v Galerii Ferdinanda Baumanna otevřena výstava královéhradeckého rodáka Matyáše Chocholy. Výstava nese název 180 na tachometru emoční inteligence. Matyáš Chochola během své zatím krátké, ale intenzivní umělecké kariéry pomocí laserů konstruoval jezdecký pomník boha, maloval pazourkem na plastovou poklici od Nissanu i rekontextualizoval dávné rituály Plastických lidí univerza. Jeho volnomyšlenkářský eklektismus má dva komplementárně excentrické znaky: rituálnost a neposednost.

Do 19. dubna můžete v galerii Kuskovu zhlédnout skupinovou výstavu Nokturno. Jde o první skupinovou výstavu jedenácti mladých lidí z převážné většiny mladších třiceti let. Představují především svou šperkařskou tvorbu, ale i kovářské, sklorytecké a jiné výtvarné práce. Členové této skupiny jsou z různých měst a spojuje je především láska k řemeslu a také zmiňované absolutorium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Sjednocujícím mottem je jednoduchá věta z knihy Země lidí od Antoina de Saint-Exupéryho: „To, co dokázal člověk, by nedokázalo žádné zvíře.“ Autoři tím chtějí poukázat na houževnatost lidí a jejich schopnost kreativity a fantazie, která je dovede k vysněnému cíli. Jde o touhu najít v sobě sílu tvořivosti a přežít veškerá úskalí, která z toho vyplývají.

Již podvanácté se v Praze ve dnech 19.–24. března koná veletrh současného umění ART PRAGUE. Jde o jedinou celoplošnou přehlídku současného výtvarného umění na území ČR. Letos se akce poprvé koná v Kafkově domě. Po 11 letech ART PRAGUE opouští z důvodu rekonstrukce tradiční Mánes a nově se uvádí na místě, kde se narodil Franz Kafka. Tímto přesunem se mění, respektive rozšiřuje koncept přehlídky. Základní osou jsou pravidelní účastníci veletrhu z ČR, Nizozemí, Německa, Indie, Taiwanu a Francie. ART PRAGUE dále pokračuje v rozšíření kurátorských projektů zaměřených na umění nastupující generace a studentů odborných škol, na kterých spolupracují mladí teoretici umění. Značná část je věnována plastice, novým médiím a street artu, novým prvkem je zvláštní sekce zaměřená na práce studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.