Strana 61 - výtvarné umění-pozvánka

Do 25. listopadu můžete v GHMP, v galerii U Zlatého prstenu, vidět výstavu Hany Hillerové s názvem Exist. Výstava Hany Hillerové je vyvrcholením letošního ročníku Start up. Hana je autorkou zkušenou, přesto je v Čechách téměř neznámá, jelikož v roce 1998 odešla studovat do zahraničí, kde zůstala. Na počátku její tvorby stály grafiky, které nabývaly čím dál větších rozměrů, až je tiskla parním válcem, aby dílo fungovalo ve stejném fyzickém prostoru jako člověk. Jelikož jí nevyhovoval zdlouhavý proces vzniku grafiky, začala vytvářet rozměrné koláže. Tehdy objevila svůj princip budování prostoru na způsob asambláže, výtvarné techniky, která umožňuje dvojrozměrnému obrazu získat fixováním dalších předmětů prostorový objem. Během studia na vysoké škole v Austinu v USA tak Hana přešla k instalacím vycházejícím z osobního chápání světa jako nekonečného množství energií – malých vibrujících částic, které se navzájem neustále ovlivňují a formují do komplikovaného systému s vnitřním řádem. Výstava s názvem Exist v rámci projektu Start up je prvním představením autorky v ČR od dob jejích raných studií.

Do 9. listopadu můžete v galerii Evy Jandejskové navštívit Výstavu originálních drátovaných šperků s komponenty českých skleněných korálků a drahokamů Dagmar Nové. Dagmar Nová od čtyř do dvaceti let zpívala v Kühnově dětském sboru, vystudovala středoškolskou ekonomii, ale divadlo ji lákalo více, už v dětských rolích se objevovala např. v ND, později se stala členkou Krušnohorského divadla v Teplicích a posléze operety divadla J. K. Tyla v Plzni. Do Semaforu se dostala v roce 1989, ještě před revolucí, a debutovala hrou Výhybka. Následovaly Hej rup! a obnovených Šest žen i Kytice, také Vetešník nebo Nižní Novgorod, Suchého filmový Perplexmagazin 2, studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka, začala i literárně publikovat. Po odchodu z divadla v roce 1995 třináct let pracovala jako rozhlasová moderátorka, režisérka a autorka pořadů (Rádio Relax, celoplošné Rádio Alfa, Český rozhlas Regina a Region), napsala knihu Recept po babičce s dobrou radou. V současnosti je šperkařkou a má za sebou okolo 30 výstav u nás i v zahraničí (spolunapsala na toto téma i knihu Žena, šperk a barvy, do které Jitka Molavcová, Eva Pilarová a Olga Patková připsaly svůj malý osobní příběh).

Originální performance magneticky přitahující oči a trhající rekordní časy, dynamicky kladená linka a strhující výsledek. To je PERFORMANCE OF DYNAMIC DRAWING BY VJERKA ART! 1. listopadu v Praze ve studiu Podsklepeno proběhlo první originální představení výtvarnice Věrky Vybíralové, umělkyně tělem i duší, jež neváhá a trhá své nitro v každém okamžiku své tvorby. Diváci se mohli přesvědčit na vlastní oči, z čeho byla porota soutěže Česko Slovensko má talent tak uchvácená a proč řekli Věrce třikrát „ano“. Díla vznikla opět za několik minut, na velký formát, s důrazem kladeným na výběr neznámých modelů (herci z divadla, publikum). Vystoupení bylo součástí uměleckého večera, jehož hlavní náplní bylo vystoupení skvělých improvizátorů z Divadla TU – Jindřicha Bíče, Filipa Lukeše a Jaroslava Hejnice. Ve čtvrtek 6. prosince se Věrka chystá malovat naživo v barvě. Tak neváhejte a přijďte, vstupné dobrovolné!

Do 18. listopadu můžete v galerii Vyšehrad vidět výstavu Jaroslavy Kadlecové a Karoliny Klimešové s názvem Zahrada Utopia. Jaroslava Kadlecová studuje AVU, ateliér intermediální konfrontace II Jiřího Příhody a Karolína Klimešová studuje taktéž AVU, ateliér grafiky II Vladimíra Kokolii. Jaroslava Kadlecová prezentuje trojici soch z plastických segmentů, Karolína Klimešová pak zpracovala pro výstavu dekorativní květinový záhon z barevných krepových papírů.

Až do 3. února můžete v GHMP, v Domě U Kamenného zvonu, navštívit rozsáhlou výstavu Jana Švankmajera s názvem Možnosti dialogu (Mezi filmem a volnou tvorbou). Jan Švankmajer patří k předním představitelům české filmové a výtvarné scény posledních 40 let. Jeho dílo je v dominantní míře určováno filozofií a tvůrčími postupy surrealismu. Jan Švankmajer je jediným českým umělcem zastoupeným ve stálé expozici Tate Gallery v Londýně. Jeho životním postojem je surrealismus. Výtvarník, loutkář, světoznámý filmový režisér a scenárista začínal svou tvůrčí činnost jako autor strukturální malby a asambláží, jež tvořil koncem 50. let pod mnohoznačným názvem informel. Jeho zájem směřoval ke konkrétním a hlubším výrazovým i významovým polohám. Opustil abstrakci a vrátil se k figurální tvorbě, totiž k výrobě a využití loutek, jako autor krátkých animovaných filmů. Od počátku 60. let uplatňuje skrze filmové postupy i vlastní výtvarný projev.

Až do 30. dubna můžete v Náprstkově muzeu navštívit výstavu Po stopě Karla Maye. Výstava z cyklu Monarchie připomíná základní informace o nesnadném životě tohoto slavného autora a především upozorňuje na jeho stopy na našem území. Na výstavě se seznámíte s postavami Mayových románů, statečnými indiány, zálesáky, beduíny i Kurdy a dalšími hrdiny, ale i s odpornými zloduchy, otrokáři, zrádci a vrahy. Spatříte reálné předměty indiánských kultur i orientálního světa, které zároveň hrály významné role v Mayových dílech. Spatříte knihy a ilustrace, pobaví vás vtipy na mayovská témata i bizarní projevy kultu hraničícího mnohdy až s hysterií, která zavládla v Československu v 60. a 70. letech 20. století. Vystaveny budou též nejslavnější zbraně světa, Old Shatterhandova medvědobijka a Vinnetouova stříbrná puška.

Do 16. listopadu můžete v Rumunském kulturním institutu navštívit fotografickou výstavu Stanislava Špouly s názvem Česká menšina v rumunském Banátu (fotografie 1978–1981). Jedná se o fotografický cyklus Lidé v Karpatech. V první polovině 19. století kolonizovalo více než 2 000 osadníků z Čech rumunský Banát. Šest vesnic, které se dochovaly do dnešních dob, si zachovalo svůj tehdejší jazyk a kulturu, která zůstala téměř nedotčená dnešní moderní civilizací. V letech 1978 a 1981, tedy v době, kdy se u nás o české menšině v Banátu takřka nevědělo, zavítal mezi tamější obyvatele do horských hřebenů nad Dunajem student historie a etnografie Stanislav Špoula. Dnes zahradní architekt a představitel české humanistické fotografie, Stanislav Špoula, navštívil obce Sv. Helena a Rovensko a zdokumentoval zde způsob života jejich obyvatelů.