Svatava Hakenová: "Nebojte se a ukažte svá díla"
Svatava Hakenová sice výtvarnou školu nestudovala, ale láska k malbě ji přivedla alespoň k absolutoriu kurzu kresby a malby v Hradci Králové. Malování se věnuje ve svém volném čase a přináší jí hlavně uvolnění a relaxaci po náročném pracovním dni. Svatava se vyučila dámskou krejčovou, ale osud jí přichystal jiné povolání, které ji živí. Získala osvědčení Investiční specialista, absolvovala Finanční akademii a získala certifikaci ČNB. Od roku 2004 pracuje pro Broker Consulting jako finanční specialista. Není divu, že ze světa financí ráda uniká do světa plného barev.
1. Kdy jsi zjistila, že tě to výrazně táhne k výtvarnému umění a co bylo tím prvním impulsem?
To už bylo asi na základní škole, byl to můj nejoblíbenější předmět, poté i keramika. Obecně jsem se nebránila různým kreativním činnostem. Dlouho jsem uvažovala o malířském kurzu, ale nebyla jsem úplně přesvědčená, že je ve mně nějaký talent. V den absolvování střední školy jsem ještě v doznívající euforii objevila na Velkém náměstí v Hradci Králové galerii JAVDAN, kde provozovali kurzy kresby a malby pro dospělé pod vedením Mgr. Jany Terlecké (mj. dělala grafiku k pořadu Medúza). Okamžitě jsem se přihlásila a poprvé začala tvořit pod odborným vedením.
2. Jak bys charakterizovala svoji tvorbu?
Především bych ji necharakterizovala jako vlastní, spíš jako převzatou. Jsem ve fázi zkoušení různých technik a předloh. Dávám přednost oleji. Je pro mě dostatečně tvárný a opravitelný. Mám ráda na plátně strukturu. Nejvíce mě oslovuje impresionismus a orientální směry.
3. Máš nějaký vzor, jehož tvorbou se inspiruješ, nebo umělce, se kterým se ztotožňuješ?
Jak už jsem říkala výše, nejvíce mě oslovuje impresionismus, tedy impresionisté: Manet, Van Gogh, Degas, Renoir… Nejen jejich tvorba, ale i životní příběh, který je za nimi. Ze současných a hlavně českých je to právě Jana Terlecká a její pojetí barev.
4. Z čeho a jak čerpáš inspiraci?
Inspiraci potkávám stále, dnes hlavně na internetu a v přírodě. Dalším důležitým faktorem je správné rozpoložení, krásný den, ale i společnost lidí. Velmi mně vyhovovala společná tvorba v době kurzů. Je to úplně jiná atmosféra, jiný svět, kde je jen rodící se dílo a já.
5. Co je ti z výtvarného umění nejblíž a proč – malba, kresba, fotografie, sochařina, grafika… Jaká technika?
Nejbližší je mi malba, zvláště olejomalba, protože je nejvíce různorodá a dá nejvíce vyniknout barvám a tahům. Technika pak vrstvená, nebo a la prima.
6. Uvažuješ také o výstavní činnosti? Popřípadě nějaké prodejní výstavě, která by mohla mít i charitativní charakter?
Myslím, že malá výstava, třeba v kavárně, by mohla být zajímavou zkušeností. Zda prodejní, to opravdu nevím, a to ze dvou důvodů. Zaprvé si nejsem jistá, zda bych měla to srdce vzdát se některého ze svých obrazů, a zadruhé, zda by vůbec někdo projevil zájem. Pokud by šlo ovšem o dobrou věc, proti bych nebyla a mohlo by mě to motivovat i něco nového vytvořit.
7. Jaké je tvé životní motto?
Mně jedno motto nestačí, potřebuji jich víc. Ale pokud mám vybrat jen jedno…: "Pokud máš své sny, máš se na co těšit.“
8. Co bys chtěla vzkázat čtenářům Nekultury?
Je pro mě jako amatéra pocta, že jsem byla oslovena a mohla tímto prezentovat svoji tvorbu. Takže snad jen, ať je nás více amatérů – umělců, co se s Nekulturou podělí a ukáží svá díla.
Tak tedy, nebojte se a ukažte nám svá díla!
