AmP Arquitectos – Beton z Kanárských ostrovů

Přitom AmP nejsou na odborné scéně žádnými nováčky. Jejich expresivní budova pro vládu Kanárských ostrovů, se kterou v roce 1996 vyhráli soutěž a která byla o čtyři roky později uvedena do provozu, prolétla stránkami prestižních časopisů a zajistila týmu pevné místo v katalozích progresivní architektury pro nové tisíciletí. A přestože i nyní bychom naprostou většinu jejich realizací nenašli jinde než na Tenerife, největším ze sedmi Kanárských ostrovů, pozornost budí vytrvale dál i mimo svou domovinu. Posledním úspěchem, kterého ateliér v čele s Felipem Artengo Rufinem a José Pastranou dosáhl, byla nedávná výhra v soutěži na návrh rozsáhlého hotelového komplexu ve španělské Tarragoně.

Design, se kterým AmP Arcquitectos přicházejí, není přednostně originální, daleko spíše se zabývá vazbami na prostředí, s nímž se snaží bezprostředně komunikovat. Vytyčeným cílem, jak uvádí, není pouze povrchní reakce na morfologii místa, ale především vyrovnání se s geniem loci, tedy s duchem prostředí, v němž nová stavba vyrůstá. Pro vulkanickou činností determinovaný ráz tropických ostrovů volí AmP s oblibou čistý pohledový beton, který je v přímém slunci obzvlášť efektní, a kombinují jej s kamenem a dřevem, materiály, které dovedou velmi vkusně stárnout. Výsledkem jsou zajímavé sochařsky pojaté kreace, vděčné pro stránky časopisů, v mezích současných představ toho, čemu se říká dobrý vkus. Budovy jsou barevně strohé, tvarově rozvolněné, materiálově ukázněné a velkorysé. Jaké jsou v reálu, se ovšem z výstavy nedozvíme.

Co je tedy na zmíněné prezentaci tak špatného? Předně to, že je ze strany ateliéru až neskutečně odbytá. Grafika posterů sází zřejmě z nedostatku času na dobrý dojem z velkoplošných fotografií, bohužel ty jsou ve velmi malém rozlišení a spolu s drobnými anglickými textíky tvoří kombinaci, která se nedá uchopit a z které se při nejlepší vůli nikdo nic nedozví. A nikdo se nic nedozví ani z modelů, protože hned první z nich, který vás upoutá, vás zároveň zcela jistě oslepí nesmyslně prudkou žárovkou, která v něm září. Dalším naschválem je nevyvážená skladba projektů, kdy je téměř polovina výstavy určena jedinému – nedávno dokončenému atletickému stadionu na Tenerife, zatímco jiným, myslím zajímavějším a v historii studia zásadnějším stavbám není zasloužená pozornost věnována. Mimořádným přehmatem, abychom výčet završili, je pak obliba prezentovat své projekty z leteckého pohledu – tedy ze zorného úhlu, který bychom u ateliéru, deklarujícího výsostný zájem o genia loci, rozhodně nečekali.

Resumé z výstavy je pro AmP skutečně nelichotivé, je proto lepší nechat si ji ujít. Na druhou stranu nechat si ujít AmP by bylo chybou, protože jejich tvorba skýtá vedle sporných projektů i nejeden inspirativní a krásný kousek – například Konferenční centrum Magma, přes které se betonová střecha přelévá ve vrstvách jako tuhnoucí láva, nebo již zmíněnou eleganci materiálové kombinace vládní budovy, jejíž hmoty a táhlé linie se v městské krajině rozprostírají se samozřejmostí připomínající v ledasčem nejznámější Wrightovy majstrštyky.

AmP Arquitectos, Tenerife
Ve znamení vulkánu
Galerie Jaroslava Fragnera
18. 12. 2007–27. 1. 2008
Po-Pá 10–18h

více:
www.gjf.cz
www.amparquitectos.com