Město Terezín se do hledáčku umělců
dostává většinou v souvislosti s mediálně přitažlivým tématem
holocaustu. Zcela jiný úhel pohledu, vlastní a dosud neprošlapanou cestu,
zvolili při jeho prozkoumávání Radek a Zdeněk Květoňovi (A.S.S. Andere
Seite Studio). Před těžkotonážní problematikou ghetta upřednostnili
výtvarnou a kvazibadatelskou hru s naprosto titěrnými a banálními
předměty, které objevili v pevnostních příkopech po devastujících
povodních roku 2002. Více či méně bizarní sbírku objektů, vykopaných
z naneseného bahna, prezentují do 31. srpna návštěvníkům
Komunikačního prostoru Školská 28.
Vykopané a nalezené předměty, v celkovém počtu 864 kusů, slouží
bratrům Květoňovým ke třem základním účelům. Z nich
nejviditelnější a z mého pohledu i nejobjevnější je jejich
utřiďování do zvláštního taxonomického systému, jehož základní
kategorie odkazují k původu či tvaru předmětů. Teroamonitoidy sdružují
ulity, teromandaloidy soubor kruhovitých objektů (knoflíky, kohouty…) a
podobně. Ke každému konkrétnímu předmětu je navíc přiřazen kód,
obsahující jeho jméno, materiálovou podstatu, tvar či typ poškození. Sami
autoři nazývají své počínání neoarcheologií, a tak je tato
pozitivistická kategorizace přesně v duchu vytčeného konceptu, konceptu,
který přes všechnu svou pečlivost nezapře velkou dávku ironického
nadhledu nad sebou samým. Popis všednodenních předmětů nově
konstruovaným vědeckým jazykem jako by se totiž lehce pousmával nad
odcizeností badatele od zkoumané reality. Vytržení předmětů
z původních vazeb a jeho zařazení do zcela nového systému je vtipné,
rozhodně ovšem nechci tvrdit, že je k smíchu. Poskytuje totiž nové,
svobodnější pole, na kterém je možné vnímat a zkoumat všednodenní
banalitu jinými, objevnějšími způsoby, než je běžně zvykem. S jistou
mírou zjednodušení lze tuto metodu přirovnat k fenomenologické
redukci – existence vnějšího světa přestává hrát významnější roli
a divákovi se vyjevuje věc sama.
Odstřihnutí se od konvenčních významů
předmětů napomáhá také druhému ze tří účelů, účelu výtvarně
estetickému. Intermediální prezentace objektů, tvořená několika
velkoformátovými panely s fotografiemi, skutečnými předměty
(umístěnými často ve dřevěných krabicích anticipujících stará muzea,
kabinety kuriozit, soukromé sbírky…) a videoprojekcí, demaskuje krásu
věcí, které se bez nánosů souvislostí stávají „pouze“ pozoruhodnými
abstraktními tvary. Této jejich potencialitě dává naplnění zejména
zmíněné video, kde se předměty v rychlém tempu prolínají a divák
často ztrácí možnost je identifikovat. Naproti tomu je vržen do symfonie
barev a tvarů, jejichž vnímání podbarvuje ambientní hudba pražské kapely
Do Shaska. Čistě výtvarného účinku dosahují také původně složené
papírové dokumenty (dopisy, pohlednice…), které umělci rozložili a
odhalili na nich vlhkostí vzniklé nahnědlé mapy, souměrně organizované
podle míst přeložení jako jakýsi přirozený dekalk.
Ačkoli poslední účel částečně popírá oba předchozí, je přesto
v souboru předmětů obsažen a byla by chyba jej nezmínit. Vystavené
objekty přes všechno výše definované odkazují ke své minulosti, použití
nebo bývalým majitelům. Protože umělci po dějinách nalezených věcí
nepátrali či toto své úsilí
přinejmenším nezveřejnili, zůstává přemýšlení nad zmíněnými
okolnostmi na divákovi, kterému dávají místně a časově neusazené
exponáty široké možnosti k fabulaci.
Rýpavý čtenář může namítnout, že se pánové z Andere Seite Studia
rozhodli pro zcela jednoduchý projekt – pro prezentaci odpadků, kterou
zvládne zrealizovat téměř každý. Fakt, že podobná práce nevyžaduje
žádné zvláštní řemeslné dovednosti, chápu ovšem spíše jako její
přednost. Má totiž potenciál přinutit sebeméně zkušeného
návštěvníka, aby se podíval na běžnou banalitu kolem sebe a nazřel ji
novým způsobem. Rámcový koncept vědeckého zkoumání jako by tento apel
pouze sofistikovanějším způsobem podtrhoval. ASSteroidy jsou proto zcela
jednoduchým i intelektuálně náročným projektem zároveň. Podobně
šťastná a divácky atraktivní symbióza v nich navíc nevzniká spojením
několika paralelních od sebe odloučených plánů, nýbrž v jediné
vnitřně gradované myšlence.
Školská 28, komunikační prostor, 1. – 28. srpna 2009; A.S.S. Andere
Seite Studio
Napsat komentář